Jaké bylo 50. výročí Lidové hvězdárny Josefa Sadila?
Jaroslav Kolský v roli Tycho Brahe. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.V den státního svátku 28. září 2012 si v Sedlčanech připomněli 50 let trvání Lidové hvězdárny Josefa Sadila. Od 13 do 16 hod v programu oslav vystoupil RNDr. Jiří Grygar, CSc. se vzpomínkou na prof. Miroslava Plavce, sedlčanského rodáka. Následovalo předání starostou města Ing. Jiřím Burianem, listiny s udělením in memoriam čestného občanství M. Plavcovi jeho manželce ing. Zdeňce Plavcové, která přicestovala z USA.
Listina uděleného čestného občanství města Sedlčan prof. RNDr. Miroslavu Plavcovi DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Poté starosta města předal čestné uznání zastupitelů města bývalému vedoucímu hvězdárny Vladimíru Roškotovi i současnému vedoucímu Františku Lomozovi za dlouhodobou a nepřetržitou práci pro Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila.
O další příspěvek ke slavnostnímu odpoledni se postaral předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. s představením organizační struktury ČAS a jejího poslání. Poté přítomné seznámil s historií navigace od námořní z dob Vikingů po moderní GPS.
Vladimír Roškot připomněl osobnost Josefa Sadila a jeho význam pro amatérskou astronomii v Sedlčanech.
Vystoupení Ing. Jana Vondráka, DrSc. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.Jiří Grygar při představení osobnosti Mirka Plavce. Autor: Lidová hvězdárna J. S. v Sedlčanech.František Lomoz pak stručně seznámil s obsahem výstavy. Výstava měla tři části, které společně vytvořily spojení vědy a kultury v oblasti amatérské astronomie patřící již trvale ke kulturnímu koloritu regionu. První část se týkala historických fotografií zrodu Astronomického kroužku, stavby hvězdárny, instalace dalekohledu a následujících dlouhých padesáti let služby hvězdárny široké veřejnosti a vytvořenému zázemí pro odbornou práci místních astronomů amatérů. Druhá část rozšířila amatérskou astronomii o profesionální rozměr zprostředkovaný barevnými velkoformátovými obrazy blízkého i vzdáleného vesmíru z Evropské jižní observatoře (ESO). Shodou okolností se tak sedlčanská hvězdárna připojila svou výstavou oslavám padesáti let od založení ESO, které vyvrcholily nedávno - v pátek 5. října. Třetí část byla doplněním o umělecký rozměr vyjádřený pracemi mladých malířů a výtvarníků z místní výtvarné školy.
Slavnostní odpoledne bylo oživeno „živým Tycho Brahe“ (jinak Jaroslavem Kolským ze sboru místních ochotníků), uvádějícím jednotlivá vystoupení, a klavírní hudbou, která vhodně doplnila atmosféru slavnosti.
Po skončení slavnostního odpoledne se účastníci a milí hosté mohli přesunout na hvězdárnu na Cihelném vrchu, kde od 18 hodin vítal příchozí, spolupracovník hvězdárny, nadšený astronom amatér Václav Cháb. Začala Noc vědců 2012. Milým hostem se stal Jiří Grygar, který si mohl ještě za soumraku ověřit kvalitu obrazu a rozlišení detailů pomocí dalekohledu hvězdárny na 6 km vzdáleném hradu na Vysokém Chlumci. (Pozn.: zcela jasně byl rozeznatelný drát hromosvodu o tloušťce 10 mm na střeše hradního kostela).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
