Laboratoř pro magnetická studia. Pracoviště Společné laboratoře pro magnetická studia MFF UK a FZÚ AVČR. Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. FZÚ je největším ústavem Akademie věd ČR a do projektu Jarních exkurzí do světa vědy se zapojí tři z jeho pracovišť – z hlavní budovy Na Slovance na Praze 8, ze sekce fyziky pevných látek v Cukrovarnické na Praze 6 a Společná laboratoř magnetických studií s MFF UK. Ve článku se dozvíte témata a data exkurzí, které jsou určeny pro SŠ, VŠ studenty i širokou veřejnost.
Exkurze probíhají do 12. 6. Na akce je nutné se předem přihlásit na adrese rezervace.fzu.cz, kapacita míst je omezená.
Fyzikální podmínky jako ve vesmíru
Struktura dvojdimenzionálního analogu fullerenového lusku na bázi C70 s izotopově značenými monovrstvami grafenu Autor: Fyzikální ústav AV ČRaneb jak se přiblížit absolutní nule a dosáhnout extrémních magnetických polí
Popis:
proč se zabýváme fyzikou v extrémních podmínkách
vysvětlení fyzikálních principů, které umožňují simulovat „vesmírné“ fyzikální podmínky
kryogenní teploty a vysoká magnetická pole, ukázka fyzikálních přístrojů
kryogenní kapaliny
ukázka mikroskopu atomárních sil pracujícího v extrémních podmínkách
k čemu lze použít rozptyl světla v extrémních podmínkách?
příklady typických experimentů a jejich výsledků
Materiály, kterým teplota či magnet vládne
absolutně poddajný vodič - supravodič
poslušné magnetické kapaliny, které ničí nádory
magnetická lednička
permanentní magnety
Pozn: Přístup osob s kardiostimulátory je omezen.
Místo konání:
Společná laboratoř pro magnetická studia
FZÚ a MFF UK (budova Kryopavilonu)
V Holešovičkách 2
180 00 Praha 8
Kovy s tvarovou pamětí
Feroelektrické domény v NdMnO(3) pořízené mikroskopem Zeiss Axio Imager v polarizovaném světle. Autor: Fyzikální ústav AV ČRV tajemné kotelně se skrývá laboratoř, kde vznikají materiály s nevídanými vlastnostmi. Jak se chovají kovy s tvarovou pamětí, k čemu je lze využít a co se v laboratoři vyvíjí, bude demonstrováno jak výkladem, tak sérií pozoruhodných pokusů. Účastníci tak shlédnou kromě předvedení samotného jevu tvarové paměti, též aplikační příklady i další "chytré" materiály, podstata jejichž funkce se liší od jevu tvarové paměti v kovech (polymery s tvarovou pamětí, ionomery). S ohledem na nejširší aplikační oblast kovů s tvarovou pamětí budou demonstrovány zejména stenty a jiné medicínské aplikace, stranou však nezůstanou - díky bohaté patentové historii skupiny - ani příklady ryze technické.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1
Mikroskopické okénko / Detektivem nanosvěta s elektronovým mikroskopem
Silně zvětšený diamant Autor: Fyzikální ústav AV ČRBaví tě pozorovat objekty světelným mikroskopem? A co sestoupit do ještě o tři řády vyšších zvětšení a vyzkoušet si práci na mikroskopu elektronovém? Z hlediska rozlišení zažiješ přestup z krajského přeboru do zvětšovací ligy mistrů! Uvidíš nejen neuvěřitelné detaily obyčejných předmětů, ale také předměty dost neobyčejné, jako jsou světelným mikroskopem obtížně pozorovatelné krystalky nanodiamantů či grafenové vločky, tedy materiály, které jsou objektem zájmu špičkových vědců po celém světě
Exkurze bude:
hravá a při tom poučná,
s velkými přístroji a při tom ve velmi malém měřítku,
černobílá, ale rozhodně ne nudná!
součástí programu bude teoretické seznámení s principy elektronové mikroskopie i praktická práce s mikroskopem
S sebou propisku, bílou pastelku, svačinu a chuť poznávat nové věci.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Cukrovarnická 10/112
162 00 Praha 6
Mikrostruktura věcí
Elektronový mikroskop Tescan FERA3 Autor: Fyzikální ústav AV ČRStudium materiálů bývá obyčejně považováno za dostatečně suchopárný, odtažitý a náročný obor, kterému se věnují jen specifické skupinky podivínů. Nicméně médii se poslední dobou prohnala vlna článků vyzdvihující studium tu nanokrystalů, tu lékařských stentů. Vybaveni špičkovým, dokonce českým skenovacím elektronovým mikroskopem Tescan FERA3 pokusíme se návštěvníkům ukázat neočekávaně elegantní mikrostruktury zcela banálních každodenních věcí, které jsou svědectvím o umných metodách průmyslové výroby, či o efektivitě evolučních strategií. Nad víčky, skořápkami a ulitami bude dostatek prostoru i pro fyzikální podstatu používaných metod.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1
Narodil se v roce 1978, vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK. Zabývá se astročásticovou fyzikou na Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i. Od roku 2017 je jeho ředitelem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC).
Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487.
Charakteristika
Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2).
Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE.
Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
