Laboratoř pro magnetická studia. Pracoviště Společné laboratoře pro magnetická studia MFF UK a FZÚ AVČR. Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. FZÚ je největším ústavem Akademie věd ČR a do projektu Jarních exkurzí do světa vědy se zapojí tři z jeho pracovišť – z hlavní budovy Na Slovance na Praze 8, ze sekce fyziky pevných látek v Cukrovarnické na Praze 6 a Společná laboratoř magnetických studií s MFF UK. Ve článku se dozvíte témata a data exkurzí, které jsou určeny pro SŠ, VŠ studenty i širokou veřejnost.
Exkurze probíhají do 12. 6. Na akce je nutné se předem přihlásit na adrese rezervace.fzu.cz, kapacita míst je omezená.
Fyzikální podmínky jako ve vesmíru
Struktura dvojdimenzionálního analogu fullerenového lusku na bázi C70 s izotopově značenými monovrstvami grafenu Autor: Fyzikální ústav AV ČRaneb jak se přiblížit absolutní nule a dosáhnout extrémních magnetických polí
Popis:
proč se zabýváme fyzikou v extrémních podmínkách
vysvětlení fyzikálních principů, které umožňují simulovat „vesmírné“ fyzikální podmínky
kryogenní teploty a vysoká magnetická pole, ukázka fyzikálních přístrojů
kryogenní kapaliny
ukázka mikroskopu atomárních sil pracujícího v extrémních podmínkách
k čemu lze použít rozptyl světla v extrémních podmínkách?
příklady typických experimentů a jejich výsledků
Materiály, kterým teplota či magnet vládne
absolutně poddajný vodič - supravodič
poslušné magnetické kapaliny, které ničí nádory
magnetická lednička
permanentní magnety
Pozn: Přístup osob s kardiostimulátory je omezen.
Místo konání:
Společná laboratoř pro magnetická studia
FZÚ a MFF UK (budova Kryopavilonu)
V Holešovičkách 2
180 00 Praha 8
Kovy s tvarovou pamětí
Feroelektrické domény v NdMnO(3) pořízené mikroskopem Zeiss Axio Imager v polarizovaném světle. Autor: Fyzikální ústav AV ČRV tajemné kotelně se skrývá laboratoř, kde vznikají materiály s nevídanými vlastnostmi. Jak se chovají kovy s tvarovou pamětí, k čemu je lze využít a co se v laboratoři vyvíjí, bude demonstrováno jak výkladem, tak sérií pozoruhodných pokusů. Účastníci tak shlédnou kromě předvedení samotného jevu tvarové paměti, též aplikační příklady i další "chytré" materiály, podstata jejichž funkce se liší od jevu tvarové paměti v kovech (polymery s tvarovou pamětí, ionomery). S ohledem na nejširší aplikační oblast kovů s tvarovou pamětí budou demonstrovány zejména stenty a jiné medicínské aplikace, stranou však nezůstanou - díky bohaté patentové historii skupiny - ani příklady ryze technické.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1
Mikroskopické okénko / Detektivem nanosvěta s elektronovým mikroskopem
Silně zvětšený diamant Autor: Fyzikální ústav AV ČRBaví tě pozorovat objekty světelným mikroskopem? A co sestoupit do ještě o tři řády vyšších zvětšení a vyzkoušet si práci na mikroskopu elektronovém? Z hlediska rozlišení zažiješ přestup z krajského přeboru do zvětšovací ligy mistrů! Uvidíš nejen neuvěřitelné detaily obyčejných předmětů, ale také předměty dost neobyčejné, jako jsou světelným mikroskopem obtížně pozorovatelné krystalky nanodiamantů či grafenové vločky, tedy materiály, které jsou objektem zájmu špičkových vědců po celém světě
Exkurze bude:
hravá a při tom poučná,
s velkými přístroji a při tom ve velmi malém měřítku,
černobílá, ale rozhodně ne nudná!
součástí programu bude teoretické seznámení s principy elektronové mikroskopie i praktická práce s mikroskopem
S sebou propisku, bílou pastelku, svačinu a chuť poznávat nové věci.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Cukrovarnická 10/112
162 00 Praha 6
Mikrostruktura věcí
Elektronový mikroskop Tescan FERA3 Autor: Fyzikální ústav AV ČRStudium materiálů bývá obyčejně považováno za dostatečně suchopárný, odtažitý a náročný obor, kterému se věnují jen specifické skupinky podivínů. Nicméně médii se poslední dobou prohnala vlna článků vyzdvihující studium tu nanokrystalů, tu lékařských stentů. Vybaveni špičkovým, dokonce českým skenovacím elektronovým mikroskopem Tescan FERA3 pokusíme se návštěvníkům ukázat neočekávaně elegantní mikrostruktury zcela banálních každodenních věcí, které jsou svědectvím o umných metodách průmyslové výroby, či o efektivitě evolučních strategií. Nad víčky, skořápkami a ulitami bude dostatek prostoru i pro fyzikální podstatu používaných metod.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1
Narodil se v roce 1978, vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK. Zabývá se astročásticovou fyzikou na Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i. Od roku 2017 je jeho ředitelem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4