Laboratoř pro magnetická studia. Pracoviště Společné laboratoře pro magnetická studia MFF UK a FZÚ AVČR. Autor: Fyzikální ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (FZÚ) se zaměřuje na základní a aplikovaný výzkum v oblasti fyziky. FZÚ je největším ústavem Akademie věd ČR a do projektu Jarních exkurzí do světa vědy se zapojí tři z jeho pracovišť – z hlavní budovy Na Slovance na Praze 8, ze sekce fyziky pevných látek v Cukrovarnické na Praze 6 a Společná laboratoř magnetických studií s MFF UK. Ve článku se dozvíte témata a data exkurzí, které jsou určeny pro SŠ, VŠ studenty i širokou veřejnost.
Exkurze probíhají do 12. 6. Na akce je nutné se předem přihlásit na adrese rezervace.fzu.cz, kapacita míst je omezená.
Fyzikální podmínky jako ve vesmíru
Struktura dvojdimenzionálního analogu fullerenového lusku na bázi C70 s izotopově značenými monovrstvami grafenu Autor: Fyzikální ústav AV ČRaneb jak se přiblížit absolutní nule a dosáhnout extrémních magnetických polí
Popis:
proč se zabýváme fyzikou v extrémních podmínkách
vysvětlení fyzikálních principů, které umožňují simulovat „vesmírné“ fyzikální podmínky
kryogenní teploty a vysoká magnetická pole, ukázka fyzikálních přístrojů
kryogenní kapaliny
ukázka mikroskopu atomárních sil pracujícího v extrémních podmínkách
k čemu lze použít rozptyl světla v extrémních podmínkách?
příklady typických experimentů a jejich výsledků
Materiály, kterým teplota či magnet vládne
absolutně poddajný vodič - supravodič
poslušné magnetické kapaliny, které ničí nádory
magnetická lednička
permanentní magnety
Pozn: Přístup osob s kardiostimulátory je omezen.
Místo konání:
Společná laboratoř pro magnetická studia
FZÚ a MFF UK (budova Kryopavilonu)
V Holešovičkách 2
180 00 Praha 8
Kovy s tvarovou pamětí
Feroelektrické domény v NdMnO(3) pořízené mikroskopem Zeiss Axio Imager v polarizovaném světle. Autor: Fyzikální ústav AV ČRV tajemné kotelně se skrývá laboratoř, kde vznikají materiály s nevídanými vlastnostmi. Jak se chovají kovy s tvarovou pamětí, k čemu je lze využít a co se v laboratoři vyvíjí, bude demonstrováno jak výkladem, tak sérií pozoruhodných pokusů. Účastníci tak shlédnou kromě předvedení samotného jevu tvarové paměti, též aplikační příklady i další "chytré" materiály, podstata jejichž funkce se liší od jevu tvarové paměti v kovech (polymery s tvarovou pamětí, ionomery). S ohledem na nejširší aplikační oblast kovů s tvarovou pamětí budou demonstrovány zejména stenty a jiné medicínské aplikace, stranou však nezůstanou - díky bohaté patentové historii skupiny - ani příklady ryze technické.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1
Mikroskopické okénko / Detektivem nanosvěta s elektronovým mikroskopem
Silně zvětšený diamant Autor: Fyzikální ústav AV ČRBaví tě pozorovat objekty světelným mikroskopem? A co sestoupit do ještě o tři řády vyšších zvětšení a vyzkoušet si práci na mikroskopu elektronovém? Z hlediska rozlišení zažiješ přestup z krajského přeboru do zvětšovací ligy mistrů! Uvidíš nejen neuvěřitelné detaily obyčejných předmětů, ale také předměty dost neobyčejné, jako jsou světelným mikroskopem obtížně pozorovatelné krystalky nanodiamantů či grafenové vločky, tedy materiály, které jsou objektem zájmu špičkových vědců po celém světě
Exkurze bude:
hravá a při tom poučná,
s velkými přístroji a při tom ve velmi malém měřítku,
černobílá, ale rozhodně ne nudná!
součástí programu bude teoretické seznámení s principy elektronové mikroskopie i praktická práce s mikroskopem
S sebou propisku, bílou pastelku, svačinu a chuť poznávat nové věci.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Cukrovarnická 10/112
162 00 Praha 6
Mikrostruktura věcí
Elektronový mikroskop Tescan FERA3 Autor: Fyzikální ústav AV ČRStudium materiálů bývá obyčejně považováno za dostatečně suchopárný, odtažitý a náročný obor, kterému se věnují jen specifické skupinky podivínů. Nicméně médii se poslední dobou prohnala vlna článků vyzdvihující studium tu nanokrystalů, tu lékařských stentů. Vybaveni špičkovým, dokonce českým skenovacím elektronovým mikroskopem Tescan FERA3 pokusíme se návštěvníkům ukázat neočekávaně elegantní mikrostruktury zcela banálních každodenních věcí, které jsou svědectvím o umných metodách průmyslové výroby, či o efektivitě evolučních strategií. Nad víčky, skořápkami a ulitami bude dostatek prostoru i pro fyzikální podstatu používaných metod.
Místo konání:
Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Na Slovance 1999/2
182 21 Praha 8
Vchod z ulice Pod Vodárenskou věží 1
Narodil se v roce 1978, vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK. Zabývá se astročásticovou fyzikou na Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i. Od roku 2017 je jeho ředitelem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4