Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jedinečná 20. výroční retro akce MHV

Jedinečná 20. výroční retro akce MHV

Jan Zahajský v retro obleku u modelu Saturnu
Autor: Zbyšek Prágr

Mezní hvězdná velikost (MHV) není jen fotometrická veličina používaná v astronomii, ale také název setkávání amatérských astronomů, příznivců hvězdné oblohy a astronomické techniky. Koná se obvykle na jaře a na podzim v rekreačním středisku Zubří u Nového Města na Moravě. Jarní setkání v roce 2017 bylo ovšem netradiční. Počet oficiálních uspořádaných „eMHáVéček“ doběhl k číslovce 20 shodou okolností v roce, kdy si připomínáme 100 let od založení České astronomické společnosti. To byl dvojnásobný důvod událost něčím ozvláštnit. Dvacátá Mezní hvězdná velikost tak měla podtitul „Retro.“ Akci, která proběhla od 28. dubna do 1. května, zahájili pánové organizátoři v dobových oblecích.

Velkým přínosem setkání jsou časté diskuze nejen nad dalekohledy, fotografiemi a hvězdářskou technikou, ale také testování astronomické optiky – dalekohledů, okulárů, filtrů… Právě zde se čerpají nové nápady, poznatky a zkušenosti účastníků. I proto se na MHV většina lidí pravidelně vrací a akce bývají velmi brzo plně obsazené. Kapacita areálu Retro MHV byla vyčerpána více než 90 účastníky.

Miroslav Jindra a Jan Zahajský v dobových oblecích u historického dalekohledu Autor: Boris Glos
Miroslav Jindra a Jan Zahajský v dobových oblecích u historického dalekohledu
Autor: Boris Glos

Když je obloha jasná, pozoruje se přes den především Slunce. Na noc se na louce počet dalekohledů zvýší. Na jarním MHV jsme měli štěstí v podstatě jen na jednu jasnou noc, alespoň díky za ní. Pravidelným bodem programu bývá procházka mezi dalekohledy. Protože téma bylo retro, na louce se sešly zajímavé historické dalekohledy. Samozřejmě i ty současné, někdy s velice originálními technickými řešeními montáží nebo tubusů. K vidění byly snad všechny základní optické systémy, dalekohledy a montáže od všech předních výrobců až po techniku doma vyráběnou (někdy ve stylu „i věci z kuchyně se dají použít ke stavbě dalekohledu“).

Historické dalekohledy zaujaly

Retro setkání přineslo možnost majitelům pochlubit se staršími kousky optiky či jiných přístrojů, které se dnes již běžně nepoužívají. Vedle několika binokulárů (Zeiss 10x50 Dekarem, Meopta 12x60, Optikotechna 4x20, dělostřelecký binokulár Busch 10x80, obří binokulár Zeiss 25x100) byla k vidění i česká klasika z dob, kdy hvězdářský dalekohled byl velkou vzácností – Meopta AD-800, Meopta Proximus 100, Somet Monar 25x100. Zahraniční historie byla zastoupena celomosazným anglickým 3.5” refraktorem BROADHURST, CLARKSON & CO. z počátku 20. století, školní klasikou Zeiss Telementor, ruským Alcorem nebo zřídka vídaným Zeiss Meniskasem 180. Jeden z účastníků vše pečlivě dokumentoval retro fotoaparátem Polaroid ImagePro.

Krásný mosazný anglický dalekohled 3.5” BROADHURST, CLARKSON & CO. z počátku 20. století Autor: Zbyšek Prágr
Krásný mosazný anglický dalekohled 3.5” BROADHURST, CLARKSON & CO. z počátku 20. století
Autor: Zbyšek Prágr

Další historické pokochání proběhlo na retro výstavce, která následovala po tradiční astroburze. Někteří účastníci přinesli na ukázku techniku, literaturu a artefakty svého mládí. Sešly se například fotoaparáty na film (Pentax 6x6, Exakta, Polaroid), brusné smirky na broušení zrcadel, dětské plastové optické stavebnice z bývalé NDR, Optik Montage Experiment a Astro Cabinet 90, krásná historická otočná mapa hvězdné oblohy v němčině.

Jedinečná planetární stezka

Zajímavostí výročního setkání MHV byla planetární stezka v měřítku 1:3,5 mld. vlastnoručně vyhotovená panem Ing. Příhodou. Procházka Sluneční soustavou měla počátek v rekreačním areálu, kde se začínalo Sluncem a vnitřními planetami velikosti špendlíkové hlavičky. Na velké planety již bylo třeba pokračovat na rozlehlé louky za areál. Procházka končila Neptunem, který díky členitosti terénu již nebyl od Slunce vidět. Modely těles byly velmi pěkně vyvedené, včetně informativních cedulí.

 

 

V začátcích MHV bylo dobrým zvykem pořádat i pozorování pro veřejnost z blízkého okolí. Letos se organizátoři v dobových oblecích vypravili na náměstí do Nového Města na Moravě. Celé slunečné sobotní dopoledne ukazovali kolemjdoucím v dalekohledech Slunce (v čáře H-α i bílé světlo) a zvali na večerní pozorování do areálu.

Pokusy i přednášky

Zpestřením, zejména pro děti, byla výroba a pouštění vodních a vzduchových raket. Vodní rakety – voda a stlačený vzduch v PET lahvi – jsou poměrně známé, méně již vzduchové. Ty byly na výrobu jednodušší. Stačí vzít stočenou a slepenou čtvrtku, z jedné strany utěsněnou.  Vytvoří tak trup rakety, do které se vžene stlačený vzduch.

Mimo uvedený bonusový program výročního MHV na setkáních vždy zazní pár přednášek. Nechyběly ani tentokrát. Hned ta první byla tematická – Útržky z Říše hvězd. Promítání Jana Zahajského o počátcích věstníku Říše hvězd z let 1918–1928 se může nezasvěceným zdáti poněkud nezáživné, ale jak jsme měli možnost slyšet, i před téměř sto lety měli přispívatelé časopisu smysl pro humor a řešili problémy rezonující i v současnosti. Další přednášku měl Jakub Rozehnal na téma Náš akustický vesmír i s praktickými a velmi názornými ukázkami zvukových i zrakových jevů.

Společná fotografie účastníků jubilejní 20. MHV ve 100. roce ČAS Autor: Zbyšek Prágr
Společná fotografie účastníků jubilejní 20. MHV ve 100. roce ČAS
Autor: Zbyšek Prágr

Jarní Mezní hvězdná velikost byla fajn akce, ozvláštněná programovými zajímavostmi ke svému dvacátému výročí. Mnozí při historických artefaktech zavzpomínali na „nedávné“ dětství a mládí nebo na své počátky objevování noční oblohy. Dnes už jsou technické možnosti zcela jinde než před sto lety. Žel, se zdokonalující se technikou se zhoršuje noční obloha, zejména ve městech a v jejich blízkém okolí. Právě proto se těšíme na další ročníky setkání MHV – Mezní hvězdné velikosti a doufáme, že budou i následujících 20, 40… ročníků stále na noční obloze vidět galaxie, mlhoviny, komety a objekty hlubokého vesmíru.

Kromě vytrvalých, obětavých organizátorů z Pražské pobočky Česká astronomické společnosti patří dík za hladký průběh setkání i personálu kuchyně a správci areálu v Zubří panu Milanu Candríkovi, který nám již léta vychází vstříc, poskytuje prostory i tmu, abychom za jasných nocí dosáhli co nejvyšší mezní hvězdné velikosti.  

Zbyšek Prágr. Doplnil Jan Zahajský a Magdalena Zahajská.




O autorovi

Štítky: MHV 2017, MHV


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »