Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě jeden největší sluneční dalekohled

Ještě jeden největší sluneční dalekohled

Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.
Sluneční skvrna a okolí.
Autor: Kitt Peak Observatory.
V článku Největší sluneční dalekohled ze dne 1. 2. 2010 jsme vás informovali o přípravě velkého slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) s objektivem o průměru 4 m, který by měl od roku 2017 pracovat na vrcholu sopky Haleakala na Havajských ostrovech. Připravuje se však i velký evropský sluneční dalekohled EST s českou účastí, rovněž vybavený objektivem o průměru 4 m.

Pozorování naší nejbližší hvězdy se věnuje velké množství světových observatoří. Připomeňme si alespoň některé. V roce 1962 byl uveden do provozu sluneční dalekohled s objektivem o průměru 1,6 m. Byl vybudován na Kitt Peak National Observatory (Arizona, USA) a byl pojmenován McMath-Pierce Solar Telescope.

V roce 1969 rozšířil možnosti astronomů při pozorování Slunce věžový vakuový dalekohled Vacuum Tower Telescope (Sacramento Peak, USA), který byl v roce 1998 po rekonstrukci přejmenován na Richard B. Dunn Solar Telescope. Je vybaven objektivem o průměru 1,52 m. Od roku 2002 je v provozu švédský dalekohled (průměr objektivu 98 cm) s názvem Swedish 1-m Solar Telescope (SST). Jedná se rovněž o vakuový dalekohled vybudovaný na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy). Německý (ve spolupráci se Španělskem a Českou republikou) sluneční dalekohled GREGOR s objektivem o průměru 1,5 m je ve zkušebním provozu a od konce roku 2010 bude kompletně připraven k výzkumu Slunce. Je vybudován na Tenerife (Kanárské ostrovy), na hoře Pico de Teide, v nadmořské výšce 3 714 m n. m.

Sluneční dalekohled GREGOR
Sluneční dalekohled GREGOR
V případě připravovaného dalekohledu European Solar Telescope (EST) se jedná o celoevropský projekt, na jehož návrhu se pracuje od roku 2008. Financování návrhové studie zastřešuje Evropská komise jako součást 7. rámcového programu EU, včetně 29 partnerských organizací a spolupracujících institucí z 15 různých států (včetně České republiky). Projekt slunečního dalekohledu prosazuje asociace EAST (European Association for Solar Telescopes), jejíž snahou je postavit dalekohled, který by udržel Evropu na předním místě v oboru sluneční fyziky. V provozu by měl být od roku 2019. Hlavní dalekohled bude vybaven adaptivní optikou.

EST je sluneční dalekohled s objektivem o průměr 4 m, který bude vybudován na Kanárských ostrovech. Bude optimalizován na studium magnetických vazeb mezi spodní fotosférou a svrchní chromosférou. To vyžaduje diagnostiku teplotních, dynamických a magnetických vlastností plazmy v širokém rozsahu výšek, snímkování na různých vlnových délkách, použití spektroskopu a spektroskopického polarimetru. K dosažení těchto cílů bude EST specifikován na vysoké prostorové a časové rozlišení využitím přístrojů, které mohou efektivně poskytovat dvojrozměrné spektrální informace. Výzkum Slunce bude probíhat ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.

Zdroj: www.iac.es
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »