Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě jeden největší sluneční dalekohled

Ještě jeden největší sluneční dalekohled

Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.
Sluneční skvrna a okolí.
Autor: Kitt Peak Observatory.
V článku Největší sluneční dalekohled ze dne 1. 2. 2010 jsme vás informovali o přípravě velkého slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) s objektivem o průměru 4 m, který by měl od roku 2017 pracovat na vrcholu sopky Haleakala na Havajských ostrovech. Připravuje se však i velký evropský sluneční dalekohled EST s českou účastí, rovněž vybavený objektivem o průměru 4 m.

Pozorování naší nejbližší hvězdy se věnuje velké množství světových observatoří. Připomeňme si alespoň některé. V roce 1962 byl uveden do provozu sluneční dalekohled s objektivem o průměru 1,6 m. Byl vybudován na Kitt Peak National Observatory (Arizona, USA) a byl pojmenován McMath-Pierce Solar Telescope.

V roce 1969 rozšířil možnosti astronomů při pozorování Slunce věžový vakuový dalekohled Vacuum Tower Telescope (Sacramento Peak, USA), který byl v roce 1998 po rekonstrukci přejmenován na Richard B. Dunn Solar Telescope. Je vybaven objektivem o průměru 1,52 m. Od roku 2002 je v provozu švédský dalekohled (průměr objektivu 98 cm) s názvem Swedish 1-m Solar Telescope (SST). Jedná se rovněž o vakuový dalekohled vybudovaný na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy). Německý (ve spolupráci se Španělskem a Českou republikou) sluneční dalekohled GREGOR s objektivem o průměru 1,5 m je ve zkušebním provozu a od konce roku 2010 bude kompletně připraven k výzkumu Slunce. Je vybudován na Tenerife (Kanárské ostrovy), na hoře Pico de Teide, v nadmořské výšce 3 714 m n. m.

Sluneční dalekohled GREGOR
Sluneční dalekohled GREGOR
V případě připravovaného dalekohledu European Solar Telescope (EST) se jedná o celoevropský projekt, na jehož návrhu se pracuje od roku 2008. Financování návrhové studie zastřešuje Evropská komise jako součást 7. rámcového programu EU, včetně 29 partnerských organizací a spolupracujících institucí z 15 různých států (včetně České republiky). Projekt slunečního dalekohledu prosazuje asociace EAST (European Association for Solar Telescopes), jejíž snahou je postavit dalekohled, který by udržel Evropu na předním místě v oboru sluneční fyziky. V provozu by měl být od roku 2019. Hlavní dalekohled bude vybaven adaptivní optikou.

EST je sluneční dalekohled s objektivem o průměr 4 m, který bude vybudován na Kanárských ostrovech. Bude optimalizován na studium magnetických vazeb mezi spodní fotosférou a svrchní chromosférou. To vyžaduje diagnostiku teplotních, dynamických a magnetických vlastností plazmy v širokém rozsahu výšek, snímkování na různých vlnových délkách, použití spektroskopu a spektroskopického polarimetru. K dosažení těchto cílů bude EST specifikován na vysoké prostorové a časové rozlišení využitím přístrojů, které mohou efektivně poskytovat dvojrozměrné spektrální informace. Výzkum Slunce bude probíhat ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.

Zdroj: www.iac.es
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »