Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě jeden největší sluneční dalekohled

Ještě jeden největší sluneční dalekohled

Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.
Sluneční skvrna a okolí.
Autor: Kitt Peak Observatory.
V článku Největší sluneční dalekohled ze dne 1. 2. 2010 jsme vás informovali o přípravě velkého slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) s objektivem o průměru 4 m, který by měl od roku 2017 pracovat na vrcholu sopky Haleakala na Havajských ostrovech. Připravuje se však i velký evropský sluneční dalekohled EST s českou účastí, rovněž vybavený objektivem o průměru 4 m.

Pozorování naší nejbližší hvězdy se věnuje velké množství světových observatoří. Připomeňme si alespoň některé. V roce 1962 byl uveden do provozu sluneční dalekohled s objektivem o průměru 1,6 m. Byl vybudován na Kitt Peak National Observatory (Arizona, USA) a byl pojmenován McMath-Pierce Solar Telescope.

V roce 1969 rozšířil možnosti astronomů při pozorování Slunce věžový vakuový dalekohled Vacuum Tower Telescope (Sacramento Peak, USA), který byl v roce 1998 po rekonstrukci přejmenován na Richard B. Dunn Solar Telescope. Je vybaven objektivem o průměru 1,52 m. Od roku 2002 je v provozu švédský dalekohled (průměr objektivu 98 cm) s názvem Swedish 1-m Solar Telescope (SST). Jedná se rovněž o vakuový dalekohled vybudovaný na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy). Německý (ve spolupráci se Španělskem a Českou republikou) sluneční dalekohled GREGOR s objektivem o průměru 1,5 m je ve zkušebním provozu a od konce roku 2010 bude kompletně připraven k výzkumu Slunce. Je vybudován na Tenerife (Kanárské ostrovy), na hoře Pico de Teide, v nadmořské výšce 3 714 m n. m.

Sluneční dalekohled GREGOR
Sluneční dalekohled GREGOR
V případě připravovaného dalekohledu European Solar Telescope (EST) se jedná o celoevropský projekt, na jehož návrhu se pracuje od roku 2008. Financování návrhové studie zastřešuje Evropská komise jako součást 7. rámcového programu EU, včetně 29 partnerských organizací a spolupracujících institucí z 15 různých států (včetně České republiky). Projekt slunečního dalekohledu prosazuje asociace EAST (European Association for Solar Telescopes), jejíž snahou je postavit dalekohled, který by udržel Evropu na předním místě v oboru sluneční fyziky. V provozu by měl být od roku 2019. Hlavní dalekohled bude vybaven adaptivní optikou.

EST je sluneční dalekohled s objektivem o průměr 4 m, který bude vybudován na Kanárských ostrovech. Bude optimalizován na studium magnetických vazeb mezi spodní fotosférou a svrchní chromosférou. To vyžaduje diagnostiku teplotních, dynamických a magnetických vlastností plazmy v širokém rozsahu výšek, snímkování na různých vlnových délkách, použití spektroskopu a spektroskopického polarimetru. K dosažení těchto cílů bude EST specifikován na vysoké prostorové a časové rozlišení využitím přístrojů, které mohou efektivně poskytovat dvojrozměrné spektrální informace. Výzkum Slunce bude probíhat ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.

Zdroj: www.iac.es
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »