Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě jeden největší sluneční dalekohled

Ještě jeden největší sluneční dalekohled

Sluneční skvrna a okolí. Autor: Kitt Peak Observatory.
Sluneční skvrna a okolí.
Autor: Kitt Peak Observatory.
V článku Největší sluneční dalekohled ze dne 1. 2. 2010 jsme vás informovali o přípravě velkého slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) s objektivem o průměru 4 m, který by měl od roku 2017 pracovat na vrcholu sopky Haleakala na Havajských ostrovech. Připravuje se však i velký evropský sluneční dalekohled EST s českou účastí, rovněž vybavený objektivem o průměru 4 m.

Pozorování naší nejbližší hvězdy se věnuje velké množství světových observatoří. Připomeňme si alespoň některé. V roce 1962 byl uveden do provozu sluneční dalekohled s objektivem o průměru 1,6 m. Byl vybudován na Kitt Peak National Observatory (Arizona, USA) a byl pojmenován McMath-Pierce Solar Telescope.

V roce 1969 rozšířil možnosti astronomů při pozorování Slunce věžový vakuový dalekohled Vacuum Tower Telescope (Sacramento Peak, USA), který byl v roce 1998 po rekonstrukci přejmenován na Richard B. Dunn Solar Telescope. Je vybaven objektivem o průměru 1,52 m. Od roku 2002 je v provozu švédský dalekohled (průměr objektivu 98 cm) s názvem Swedish 1-m Solar Telescope (SST). Jedná se rovněž o vakuový dalekohled vybudovaný na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy). Německý (ve spolupráci se Španělskem a Českou republikou) sluneční dalekohled GREGOR s objektivem o průměru 1,5 m je ve zkušebním provozu a od konce roku 2010 bude kompletně připraven k výzkumu Slunce. Je vybudován na Tenerife (Kanárské ostrovy), na hoře Pico de Teide, v nadmořské výšce 3 714 m n. m.

Sluneční dalekohled GREGOR
Sluneční dalekohled GREGOR
V případě připravovaného dalekohledu European Solar Telescope (EST) se jedná o celoevropský projekt, na jehož návrhu se pracuje od roku 2008. Financování návrhové studie zastřešuje Evropská komise jako součást 7. rámcového programu EU, včetně 29 partnerských organizací a spolupracujících institucí z 15 různých států (včetně České republiky). Projekt slunečního dalekohledu prosazuje asociace EAST (European Association for Solar Telescopes), jejíž snahou je postavit dalekohled, který by udržel Evropu na předním místě v oboru sluneční fyziky. V provozu by měl být od roku 2019. Hlavní dalekohled bude vybaven adaptivní optikou.

EST je sluneční dalekohled s objektivem o průměr 4 m, který bude vybudován na Kanárských ostrovech. Bude optimalizován na studium magnetických vazeb mezi spodní fotosférou a svrchní chromosférou. To vyžaduje diagnostiku teplotních, dynamických a magnetických vlastností plazmy v širokém rozsahu výšek, snímkování na různých vlnových délkách, použití spektroskopu a spektroskopického polarimetru. K dosažení těchto cílů bude EST specifikován na vysoké prostorové a časové rozlišení využitím přístrojů, které mohou efektivně poskytovat dvojrozměrné spektrální informace. Výzkum Slunce bude probíhat ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.

Zdroj: www.iac.es
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »