Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu
redakce Vytisknout článek

Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu

Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČR
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012
Autor: Akademie věd ČR
RNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., byl vyznamenán nově udělovanou Cenou předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČR
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012
Autor: Akademie věd ČR
Na návrh odborné poroty a doporučení Akademické rady AV ČR cenu slavnostně předal prof. Jiří Drahoš v předvečer Světového dne rozvoje informací, v úterý 23. října 2012 v sídle AV ČR v Praze. Toto ocenění se uděluje jedenkrát za rok maximálně třem výzkumným pracovníkům.

Jiří Grygar je autor či spoluautor více než stovky původních odborných prací v oboru fotometrie, spektroskopie a astročásticové fyziky, které byly citovány více než tisíckrát. Účinně se podílí i na organizaci vědecké práce v České republice, působil ve Vědecké radě AV ČR, ve vědeckých radách několika ústavů Akademie věd ČR, byl předsedou České astronomické společnosti či Učené společnosti ČR.

Dr. Jiří Grygar je neobyčejně úspěšný a aktivní ve vědeckopopularizační činnosti – přednáší, publikuje v novinách a časopisech a pravidelně vystupuje v rozhlase a televizi. Patří k nejvýznamnějším českým popularizátorům vědy v oblasti astronomie a astrofyziky. Je autorem mnoha populárně vědeckých knih, které byly veřejností mimořádně dobře přijaty a vyšly v desetitisícových či statisícových nákladech, např. Vesmír je náš svět (1973), Vesmír (spolu se Zdeňkem Horským a Pavlem Mayerem, 1979 a 1983) či Vesmírná zastavení (1990).

Knižní vydání seriálu
Knižní vydání seriálu "Okna vesmíru dokořán"
Autor: Nakladatelství Naše vojsko - 1989
Zcela nebývalé popularity dosáhl i 32dílný televizní seriál Okna vesmíru dokořán (1981 až 1992, 1998), u něhož byl Jiří Grygar autorem námětu, podílel se na scénáři a pořadem provázel. Okna vesmíru dokořán byla v roce 1990 převedena do podoby knihy, která vyšla ve statisícovém nákladu. V mnoha svých populárních publikacích i veřejných vystoupeních se Dr. Grygar zabývá též vztahem vědy a víry (Velký třesk a Bible, 1991 a 1997 či O vědě a víře, 2001).

Za svoji vědeckou a popularizační činnost získal Jiří Grygar řadu ocenění, např. Kalinga Prize od UNESCO, kterou obdržel v roce 1996 jako zatím jediný Čech. V roce 2011 ocenila Česká astronomická společnost J. Grygara Cenou Františka Nušla, v roce 2012 obdržel „Medaili Učené společnosti České republiky“ za zásluhy o rozvoj vědy.

Převzato ze stránek AV ČR




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Cena, Akademie věd ČR, Jiří Grygar


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »