Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu
redakce Vytisknout článek

Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu

Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČR
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012
Autor: Akademie věd ČR
RNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., byl vyznamenán nově udělovanou Cenou předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČR
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012
Autor: Akademie věd ČR
Na návrh odborné poroty a doporučení Akademické rady AV ČR cenu slavnostně předal prof. Jiří Drahoš v předvečer Světového dne rozvoje informací, v úterý 23. října 2012 v sídle AV ČR v Praze. Toto ocenění se uděluje jedenkrát za rok maximálně třem výzkumným pracovníkům.

Jiří Grygar je autor či spoluautor více než stovky původních odborných prací v oboru fotometrie, spektroskopie a astročásticové fyziky, které byly citovány více než tisíckrát. Účinně se podílí i na organizaci vědecké práce v České republice, působil ve Vědecké radě AV ČR, ve vědeckých radách několika ústavů Akademie věd ČR, byl předsedou České astronomické společnosti či Učené společnosti ČR.

Dr. Jiří Grygar je neobyčejně úspěšný a aktivní ve vědeckopopularizační činnosti – přednáší, publikuje v novinách a časopisech a pravidelně vystupuje v rozhlase a televizi. Patří k nejvýznamnějším českým popularizátorům vědy v oblasti astronomie a astrofyziky. Je autorem mnoha populárně vědeckých knih, které byly veřejností mimořádně dobře přijaty a vyšly v desetitisícových či statisícových nákladech, např. Vesmír je náš svět (1973), Vesmír (spolu se Zdeňkem Horským a Pavlem Mayerem, 1979 a 1983) či Vesmírná zastavení (1990).

Knižní vydání seriálu
Knižní vydání seriálu "Okna vesmíru dokořán"
Autor: Nakladatelství Naše vojsko - 1989
Zcela nebývalé popularity dosáhl i 32dílný televizní seriál Okna vesmíru dokořán (1981 až 1992, 1998), u něhož byl Jiří Grygar autorem námětu, podílel se na scénáři a pořadem provázel. Okna vesmíru dokořán byla v roce 1990 převedena do podoby knihy, která vyšla ve statisícovém nákladu. V mnoha svých populárních publikacích i veřejných vystoupeních se Dr. Grygar zabývá též vztahem vědy a víry (Velký třesk a Bible, 1991 a 1997 či O vědě a víře, 2001).

Za svoji vědeckou a popularizační činnost získal Jiří Grygar řadu ocenění, např. Kalinga Prize od UNESCO, kterou obdržel v roce 1996 jako zatím jediný Čech. V roce 2011 ocenila Česká astronomická společnost J. Grygara Cenou Františka Nušla, v roce 2012 obdržel „Medaili Učené společnosti České republiky“ za zásluhy o rozvoj vědy.

Převzato ze stránek AV ČR




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Cena, Akademie věd ČR, Jiří Grygar


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »