< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Johannes Kepler a Nová astronomie
Miloš Tichý Vytisknout článek

Johannes Kepler a Nová astronomie

Johannes Kepler
Johannes Kepler
Mezinárodní rok astronomie 2009 je zároveň rokem čtyřstého výročí vydání Keplerova nejvýznamnějšího spisu Astronomia Nova (1609). Německý astronom a matematik Johannes Kepler, působící též v Praze a v Linci, je spojován především s novým pohledem na uspořádání okolního světa. Proslavil se objevem tří zákonů o pohybu planet a stal se tak zakladatelem nebeské mechaniky. Jeho teorie dalekohledu, objev úplného odrazu světla, výklad lomu světla hranolem a vysvětlení dvojité duhy, výklad funkce oka a použití dírkové komory k pozorování zahájily novou éru v historii optiky.

Keplerovy objevy pravidelných nekonvexních těles a studie o vlastnostech sněhových vloček patří k počátkům krystalografie. Kepler nalézal též účinné numerické metody ke zpracování pozorovaných dat. Přesnost jeho výpočtů byla obdivuhodná, zvláště porovnáme-li Keplerovy výsledky s dnešními výpočty zpracovanými počítači.

Přednášku pod názvem "Johannes Kepler a nová astronomie" pro Vás připravila českobudějovická hvězdárna a planetárium.

Přednášet bude doc. RNDr. Alena Šolcová, PhD. z ČVUT Praha. Přednáška se koná v úterý 26. května 2009 od 19:00 hodin v sále českobudějovické Hvězdárny a planetária na Zátkově nábřeží. Předprodej vstupenek v otevíracích hodinách českobudějovické Hvězdárny.

Hvězdárna a planetárium
Zátkovo nábřeží 4
370 01 České Budějovice
http://www.hvezdarnaCB.cz
tel: 386352044




O autorovi

Miloš Tichý

Další články autora (21)

12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »