Johannes Kepler a Nová astronomie

Johannes Kepler

Mezinárodní rok astronomie 2009 je zároveň rokem čtyřstého výročí vydání Keplerova nejvýznamnějšího spisu Astronomia Nova (1609). Německý astronom a matematik Johannes Kepler, působící též v Praze a v Linci, je spojován především s novým pohledem na uspořádání okolního světa. Proslavil se objevem tří zákonů o pohybu planet a stal se tak zakladatelem nebeské mechaniky. Jeho teorie dalekohledu, objev úplného odrazu světla, výklad lomu světla hranolem a vysvětlení dvojité duhy, výklad funkce oka a použití dírkové komory k pozorování zahájily novou éru v historii optiky.

Keplerovy objevy pravidelných nekonvexních těles a studie o vlastnostech sněhových vloček patří k počátkům krystalografie. Kepler nalézal též účinné numerické metody ke zpracování pozorovaných dat. Přesnost jeho výpočtů byla obdivuhodná, zvláště porovnáme-li Keplerovy výsledky s dnešními výpočty zpracovanými počítači.

Přednášku pod názvem "Johannes Kepler a nová astronomie" pro Vás připravila českobudějovická hvězdárna a planetárium.

Přednášet bude doc. RNDr. Alena Šolcová, PhD. z ČVUT Praha. Přednáška se koná v úterý 26. května 2009 od 19:00 hodin v sále českobudějovické Hvězdárny a planetária na Zátkově nábřeží. Předprodej vstupenek v otevíracích hodinách českobudějovické Hvězdárny.

Hvězdárna a planetárium
Zátkovo nábřeží 4
370 01 České Budějovice
http://www.hvezdarnaCB.cz
tel: 386352044

O autorovi

Miloš Tichý

Další články autora (21)

Krátké novinky

09.11.2025 07:00 Zbyšek Prágr

Saturn bez prstence

V listopadu nastává zajímavý planetární úkaz. Saturnu „zmizí“ prstence. Tento úkaz je souhra kombinací tenkých prstenců a jejich natáčení. Stejná situace proběhla v březnu letošního roku, ale Saturn byl blízko ke Slunci a tedy nepozorovatelný. Vybízíme proto k sledování Saturnu dalekohledy (nejen) na podzim. Další obdobná příležitost totiž nastane až v říjnu roku 2038!

08.11.2025 11:30 MUDr. JANA MATĚJKOVÁ

Bolidy 7. 11.

Oblohu v posledních dnech protínají jasné meteory, kterým říkáme bolidy. Takový byl zaznamenán například nad Maďarskem i kamerami Astronomického ústavu AV ČR. Ten nejvýraznější, zřejmě úlomek komety velikosti pěsti, proťal oblohu 7. 11. v 5:56. Další hlásí Dr. Matějková z Prahy v 17:38. Možná šlo o meteor z roje Taurid, úlomků Enckeho komety. Viz. přiložený text. Děkujeme za snímek ranního bolidu Liborovi a všem za hlášení.

12.10.2025 12:18 Josef Jíra

Plzeňská okna do vesmíru VII

Registrace na sedmý ročník „Plzeňských oken do vesmíru“ byla spuštěna. Seminář se uskuteční v sobotu 8. listopadu 2025 na 25. základní škole v Plzni a nabídne zajímavé astronomické přednášky, příjemnou atmosféru i kvalitní občerstvení. Více informací najdete na www.zpcas.cz.

11.10.2025 16:40 Martin Gembec

30 let od objevu exoplanety 51 Peg b

V říjnu slavíme 30 let výročí od objevu exoplanety u hvězdy podobné Slunci, 51 Pegasi. Exoplaneta 51 Pegasi b je první extrasolární planeta obíhající běžnou hvězdu hlavní posloupnosti, navíc hvězdu dost podobnou Slunci. Jednalo se o celkově čtvrtou objevenou exoplanetu, po třech u pulsaru PSR B1257+12, ale první objevenou u běžné hvězdy hlavní posloupnosti.

08.10.2025 07:47 Martin Gembec

Zvýšená aktivita Drakonid zřejmě pouze radarem ve dne

Vzhledem k dalšímu návratu komety 21P/Giacobini–Zinner ke Slunci předpověděli vědci na 8. říjen další zvýšení aktivity meteorického roje Drakonid. Mělo by nastat kolem 18:00 SELČ a protože maxima bývají ostrá, je šance na spatření meteorů později v noci blízká nule, a to i kvůli svitu Měsíce po úplňku. Mělo by jít o malé částice o hmotnosti kolem 0,1 g a meteory tak budou většinou velmi slabé, kolem 4 mag a slabší. Případným zájemcům o pozorování zvýšené aktivity tak musí stačit meteorický radar.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »