Johannes Kepler a Nová astronomie

Johannes Kepler

Mezinárodní rok astronomie 2009 je zároveň rokem čtyřstého výročí vydání Keplerova nejvýznamnějšího spisu Astronomia Nova (1609). Německý astronom a matematik Johannes Kepler, působící též v Praze a v Linci, je spojován především s novým pohledem na uspořádání okolního světa. Proslavil se objevem tří zákonů o pohybu planet a stal se tak zakladatelem nebeské mechaniky. Jeho teorie dalekohledu, objev úplného odrazu světla, výklad lomu světla hranolem a vysvětlení dvojité duhy, výklad funkce oka a použití dírkové komory k pozorování zahájily novou éru v historii optiky.

Keplerovy objevy pravidelných nekonvexních těles a studie o vlastnostech sněhových vloček patří k počátkům krystalografie. Kepler nalézal též účinné numerické metody ke zpracování pozorovaných dat. Přesnost jeho výpočtů byla obdivuhodná, zvláště porovnáme-li Keplerovy výsledky s dnešními výpočty zpracovanými počítači.

Přednášku pod názvem "Johannes Kepler a nová astronomie" pro Vás připravila českobudějovická hvězdárna a planetárium.

Přednášet bude doc. RNDr. Alena Šolcová, PhD. z ČVUT Praha. Přednáška se koná v úterý 26. května 2009 od 19:00 hodin v sále českobudějovické Hvězdárny a planetária na Zátkově nábřeží. Předprodej vstupenek v otevíracích hodinách českobudějovické Hvězdárny.

Hvězdárna a planetárium
Zátkovo nábřeží 4
370 01 České Budějovice
http://www.hvezdarnaCB.cz
tel: 386352044

O autorovi

Miloš Tichý

Další články autora (21)

Krátké novinky

12.10.2026 08:20 Martin Gembec

Aktivita polárních září možná ještě neskončila

V noci na neděli nastala silnější geomagnetická bouře a polární záři viděli nebo fotografovali mnozí z vás (děkujeme za zaslané snímky). Na Slunci došlo k ještě jedné silné erupci v aktivní oblasti AR4549. Erupce kategorie M6,49 nastala kolem 18. hodiny SELČ dne 10. 10. Přestože skvrny už byly u okraje slunečního kotouče, nelze vyloučit, že nás i tento další oblak vyvržené hmoty zasáhne a záře opět zesílí. Ideální by bylo, kdyby dorazil v noci z pondělí 12. na úterý 13. 10.. nebo alespoň 13. 10. večer. Pro jistotu sledujte grafy magnetického pole na Spacewetherlive.

26.09.2026 15:00 Soňa Ehlerová

Den otevřených dveří v ESO (Garching)

Evropská centrála Evropské jižní observatoře (ESO) se otevře veřejnosti v sobotu 3.10.2026 (sobota), mezi 10:00 a 17:00, adresa: ESO, středisko výzkumných organizací v Garchingu (Forschungscampus Garching), Garching u Mnichova, Německo.

03.09.2026 12:00 Soňa Ehlerová

Informace pro astroturisty v Chile

Evropská jižní observatoř (ESO) pravidelně organizuje veřejné prohlídky svých observatoří (Paranal, La Silla). Nově zavádí rezervační formulář, vždy na jedno čtvrtletí (momentálně je otevřeno období říjen-prosinec). U některých prohlídek je organizována přeprava z Antofagasty či Taltalu.

06.07.2026 11:00 Martin Gembec

Snímek planetky Komo'oalewa z Tianwen 2

Čína konečně uvolnila snímek malé planetky Komo'oalewa, jakéhosi dočasného měsíčku Země, který zkoumá sonda Tianwen 2. O tom, že sonda úspěšně přiletěla k planetce a srovnala s ní oběžnou rychlost víme díky sledování amatérskými radioteleskopy, např. u Bochumi v Německu. Čínské zdroje však doposud mlčely. Že by je k uveřejnění alespoň nějakého snímku donutili Japonci, kteří ve stejný den uveřejnili snímek planetky Torifune? Foto na Xinhuanet.com.

25.05.2026 00:00 Soňa Ehlerová

Online konference o vzdělávání v astronomii

Plně online konference "IAU OAE Conference on Astronomy for Education 2026" proběhne 17.-20.11.2026; jedná se nástupce Shaw-IAU Workshops. Více informací o účasti, možnosti se zapojit a časem i o programu najdete na stránkách konference https://astro4edu.org/workshops/iau-oae-conference-2026/.

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »