Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messier poctěn zatměním Slunce
Jana Jirků Vytisknout článek

Messier poctěn zatměním Slunce

Kompletní Messierův katalog
Autor: David Kraft

Nezapomenutelné a v hlavách mnohých stále ještě na zážitky čerstvé zatmění Slunce v minulém týdnu znamenalo velké okořenění každoročního vyhlížení vzdálených objektů slavného astronoma Charlese Messiera na pozemku Hvězdárny Františka Nušla při DDM v Jindřichově Hradci. Letošní podmínky byly zkrátka vynikající a děkujeme za návštěvu všem účastníkům jak pozorování vzácného zatmění, tak programu, který následoval pod hvězdným nebem.

Částečné zatmění Slunce na Hvězdárně F. Nušla při DDM v Jindřichově Hradci proběhlo v báječné atmosféře krásného počasí a velkého zájmu veřejnosti v pátek, dne 20. března 2015. Pozorovali jsme od začátku úkazu, cca 9:30, až do jeho úplného konce, těsně před polednem.

Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci Autor: Jana Jirků
Maximální fáze zatmění 20. března 2015 z Hvězdárny v Jindřichově Hradci
Autor: Jana Jirků
Návštěvníci měli možnost shlédnout zatmění jak zrcadlovým, čtvrtmetrovým dalekohledem Cassegrain a dvanácticentimetrovým refraktorem Bresser v kopuli, tak dalekohledy na jižní terase hvězdárny. Zde jsme viděli průběh zatmění několika refraktory a také šedesátimilimetrovým přístrojem „Lunt“, což je speciální dalekohled pro pozorování Slunce v čáře H-alfa. Lunt nám kromě zatmívajícího Slunce ukázal i dějě ve sluneční fotosféře, které lidské oko není schopno vidět, protuberance, výbuchy jasně patrné při slunečním okraji a filamenty, tmavé čáry na jeho disku. Vidět zde byly také sluneční skvny, pozorovatelné i ostatní optikou, jen trochu jinak. Za účelem pozorování Slunce hvězdárnu navštívily skoro dvě stovky lidí!

Tím ale náš den neskončil, nýbrž pokračoval další akcí, od 19 hodin večer až do sobotního ranního rozbřesku. Tato akce, kterou pořádáme každoročně už po mnoho let, hrdě nese název francouzského astronoma Charlese Messiera (1730 – 1817), jenž sestavil katalog mlhovin, hvězdokup a galaxií, čítající celkem 110 objektů. Pro „Messierovskou noc“ se 20. - 21. březen náramně hodil, protože  nerušil světlem Měsíc (v novu po zatmění) a byl zároveň dnem jarní rovnodennosti, kdy je noc dostatečně dlouhá na to, aby co nejvíte těchto objektů v jejím průběhu bylo možno shlédnout.

Kromě objektů Messierova katalogu ještě zvečera a začátku noci jasně zářila nad západem planeta Venuše, ale vysoko na nebi také Jupiter a po půlnoci vyšel i Saturn. Za tuto noc nás navštívilo víc než padesát dalších návštěvníků. Pozorovat bylo možné dalekohledy z kopule, ale stejně jako dopoledne i z jižní terasy, kde jsme postavili robotický čtvrtmetrový dalekohled SkyWatcher.

Příznivé počasí se udrželo po celou noc a zbývá jen si přát, aby tomu tak bylo i při dalších úkazech a návštěvních hodinách pro veřejnost v budoucí době.




O autorovi

Jana Jirků

Jana Jirků

Narodila se v Jindřichově Hradci a působí zde stále. Už jako dítě na základní škole se zajímala o astronomii a později začala navštěvovat jindřichohradeckou hvězdárnu. Nejprve amatérsky až do roku 1992, kdy měla být hvězdárna zrušena. Po záchraně hvězdárny v roce 1994 zde začala pracovat jako její vedoucí pracovník a je tomu tak dodnes. Věnuje se hlavně popularizaci astronomie - výuce školních děti v zájmových kroužcích astronomie, výukových programech pro školy a v pořadech, akcích a pozorováních pro veřejnost v návštěvních hodinách.

Štítky: Messierův katalog, Malý Messierův maraton, Zatmění Slunce 2015


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »