Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Meteorologická měření námětem SOČ

Meteorologická měření námětem SOČ

Meteostanice
Meteostanice
Od pátku 15. 6. do neděle 17. 6. probíhal v Prostějově již 29. ročník SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Své želízko v ohni v něm měli i západočeští astronomové, a to v oboru fyzika. Jednalo se vlastně o vyhodnocení docela unikátního experimentu, který zasahuje jak do oblasti meteorologie, tak i do oblasti astronomie.

Západočeši se totiž v minulosti zúčastnili několika expedic za částečným i úplným zatměním Slunce. Např. v roce 1999 měli několik skupin pozorovatelů v pásu tzv. totality (pás, ve kterém je viditelné úplné zatmění Slunce) prakticky po celé Evropě. V roce 2005 pořádali expedici za prstencovým zatměním Slunce do Španělska a v roce 2006 opět za úplným zatměním do Turecka. Během expedic prováděli klasické astronomické práce, zejména fotografické. Do činnosti však byl zařazen i poněkud neobvyklý experiment pro tři automatické meteorologické stanice, které nechala sestrojit H+P Plzeň.

Tyto stanice byly instalovány a umístěny na různých stanovištích. Snímaly meteorologické prvky v závislosti na fázi zatmění. Jednalo se např. o velmi přesná automatická měření teploty ve 2 m, v 5 cm nad terénem a podpovrchové teploty, intenzity osvitu, a to jak přímého, tak i odraženého, rychlosti a směru větru apod. Tato měření probíhala před zatměním, během zatmění i po něm. A právě výsledky z těchto měření se staly námětem pro rozsáhlou odbornou práci (obsahuje kolem 120 stran) našeho kolegy Miloslava Machoně z Podhradu u Chebu, studenta chebského gymnázia.

Miroslav Machoň se v minulosti zúčastnil expedice do Turecka a významně se podílel se svými plzeňskými kolegy na uskutečnění tohoto náročného experimentu. Se svojí prací obsadil v celostátním kole první místo v obtížném a obávaném oboru fyzika. Jedním z odborných konzultantů jeho práce byl i ředitel H+P Plzeň Lumír Honzík, který byl rovněž účastníkem a spolu-organizátorem jmenovaných expedic.

V současné době je práce volně ke stažení na stránkách Hvězdárny a planetária Plzeň: http://hvezdarna.plzen-city.cz/zatmeni/semm/




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »