Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Meteorologická měření námětem SOČ

Meteorologická měření námětem SOČ

Meteostanice
Meteostanice
Od pátku 15. 6. do neděle 17. 6. probíhal v Prostějově již 29. ročník SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Své želízko v ohni v něm měli i západočeští astronomové, a to v oboru fyzika. Jednalo se vlastně o vyhodnocení docela unikátního experimentu, který zasahuje jak do oblasti meteorologie, tak i do oblasti astronomie.

Západočeši se totiž v minulosti zúčastnili několika expedic za částečným i úplným zatměním Slunce. Např. v roce 1999 měli několik skupin pozorovatelů v pásu tzv. totality (pás, ve kterém je viditelné úplné zatmění Slunce) prakticky po celé Evropě. V roce 2005 pořádali expedici za prstencovým zatměním Slunce do Španělska a v roce 2006 opět za úplným zatměním do Turecka. Během expedic prováděli klasické astronomické práce, zejména fotografické. Do činnosti však byl zařazen i poněkud neobvyklý experiment pro tři automatické meteorologické stanice, které nechala sestrojit H+P Plzeň.

Tyto stanice byly instalovány a umístěny na různých stanovištích. Snímaly meteorologické prvky v závislosti na fázi zatmění. Jednalo se např. o velmi přesná automatická měření teploty ve 2 m, v 5 cm nad terénem a podpovrchové teploty, intenzity osvitu, a to jak přímého, tak i odraženého, rychlosti a směru větru apod. Tato měření probíhala před zatměním, během zatmění i po něm. A právě výsledky z těchto měření se staly námětem pro rozsáhlou odbornou práci (obsahuje kolem 120 stran) našeho kolegy Miloslava Machoně z Podhradu u Chebu, studenta chebského gymnázia.

Miroslav Machoň se v minulosti zúčastnil expedice do Turecka a významně se podílel se svými plzeňskými kolegy na uskutečnění tohoto náročného experimentu. Se svojí prací obsadil v celostátním kole první místo v obtížném a obávaném oboru fyzika. Jedním z odborných konzultantů jeho práce byl i ředitel H+P Plzeň Lumír Honzík, který byl rovněž účastníkem a spolu-organizátorem jmenovaných expedic.

V současné době je práce volně ke stažení na stránkách Hvězdárny a planetária Plzeň: http://hvezdarna.plzen-city.cz/zatmeni/semm/




O autorovi



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »