Problematický Proton

Dne 16. května se uskutečnil krátce před druhou hodinou ráno místního času (u nás byl čtvrtek před půlnocí) na kazašském kosmodromu Bajkonur další start ruské těžké nosné rakety Proton M. Ta měla na oběžnou dráhu kolem Země vynést nejvýkonnější ruskou spojovací družici. Proton odstartoval a zpočátku let probíhal podle plánu. Problém nastal až v pozdější fázi letu, po 545 sekundách (asi po devíti minutách) letu, kdy došlo k zážehu motorů 3. stupně rakety. Motory třetího stupně selhaly, raketa tak nedosáhla potřebné rychlosti a došlo k jejímu zřícení. K problému došlo ve výšce kolem 160 km nad zemským povrchem. Většina rakety shořela v hustých vrstvách atmosféry. Některé drobné trosky rakety mohly podle ruské agentury Roskosmos dopadnout do oblasti Altaje při ruských hranicích s Kazachstánem a Čínou. Podle došlých hlášení ale ve skutečnosti část trosek dopadla až na území severovýchodní Číny, kde byly nalezeny pravděpodobně části vynášené spojovací družice. Jako po každé kosmické havárii budou další lety tohoto typu raket pozastaveny a budou se vyšetřovat příčiny, proč k havárii vlastně došlo. V okamžiku psaní tohoto článku však nebyla dosud známa příčina tohoto selhání. Uvažuje se dokonce o možné sabotáži.

V případě nosné rakety Proton se nejedná o první havárii. V posledních letech došlo k několika havarijním situacím, které od roku 2010 vytváří jakousi sérii. Zpočátku se ale jednalo o problémy na horním stupni rakety.

K první nehodě v této sérii došlo 5. 12. 2010. Raketa Proton-M/DM-03 odstartovala se třemi navigačními družicemi typu Glonass. Z důvodů chyby na horním stupni rakety, bloku DM, nedosáhla raketa své oběžné dráhy a zřítila se. Všechny tři družice skončily Pacifiku.

K další podobné nehodě došlo 17. 8. 2011 po startu nosiče Proton-M/Briz-M, který měl vynést družici Express AM4. Opět chybou horního stupně rakety Briz M raketa s družicí nedosáhla plánované výšky dráhy.

I další situaci zavinil horní stupeň rakety Briz M. Nedošlo sice přímo k havárii, ale proti plánu byla dosažena pouze nižší dráha. Jednalo se o start rakety Proton-M/Briz-M, který se uskutečnil 6. 8. 2012. Účelem startu bylo vynést na geostacionární dráhu dvě družice: Telkom-3 a Express-MD-2.

Další nespolehlivý let přišel ještě na konci stejného roku a to 8. 12. 2012. Raketový nosič Proton-M/Briz-M měl vynést telekomunikační družici Jamal-402. Opět ne úplně spolehlivou funkcí horního stupně rakety Briz M byla družice vynesena pouze na nižší oběžnou dráhu, než bylo původně plánováno. Chybu se podařilo částečně napravit a družice nakonec na geostacionární dráhu dosáhla. Nicméně přechod na ni nebyl zadarmo. Družice musela spotřebovat více paliva. Tím se ale zkrátila aktivní doba její životnosti z původně naplánovaných patnácti let asi na 11,45 roku.

V minulém roce došlo k další, tentokrát vážné havarijní situaci. Po startu Protonu-M/DM-03, který se uskutečnil 2. 7. 2013, došlo k selhání 1. stupně rakety. Ta se sice odpoutala od startovací rampy, ale po několika sekundách letu se začala vychylovat a kývat. Nakonec se překlopila a po pádu explodovala. Na její palubě se opět nacházely tři navigační družice Glonass-M. Při vyšetřování příčin nehody se přišlo na dosti neuvěřitelnou záležitost. Pohybová čidla byla namontována nesprávně. Měla obrácenou polohu, a to přesto, že mechanicky by nemělo být možné takto montáž vůbec uskutečnit. Havárií způsobená ztráta byla ruskými experty vyčíslena na hodnotu 4,4 miliardy rublů.

Při posledním selhání rakety 16. 5. 2014 selhal 3. stupeň. Při tomto startu Proton vynášel na oběžnou dráhu kolem Země nejvýkonnější ruskou telekomunikační družici Express-AM4R. Tu pro ruskou kosmickou agenturu Roskosmos nechalo vyrobit evropské konsorcium EADS Astrium. Komunikační družice o hmotnosti necelých šesti tun měla pokrýt svým signálem nejen celé území Ruska, ale i bývalých sovětských republik. Pomocí družice mělo být zajištěno několik služeb: satelitní televize, širokopásmový internet, telefonní a další mobilní služby. Podle agentury ITAR-TASS byla spojovací družice pojištěna na vysokou částku dosahující 2,5 miliardy rublů (asi 1,4 miliardy korun).

Pro ruskou kosmonautiku představuje série havárií raketového nosiče Proton značný problém, neboť se v posledním období ukazuje značná nespolehlivost této rakety.

Je to velmi podivné, zvláště když si uvědomíme, že raketový nosič Proton poprvé startoval již v roce 1965 (16. 7. ve dvoustupňové verzi) a uskutečnilo se kolem 400 startů. Nespolehlivost rakety může odradit potenciální zákazníky. Ti mohou hledat alternativu jinde a tím může přijít ruská kosmická agentura Roskosmos o část finančních zdrojů. A pokud si uvědomíme i možné důsledky vyplývající z krizové situace na Ukrajině, může se celkově dostat Roskosmos do ještě více problematické situace než ve které se momentálně nachází.

Převzato z hvezdarnaplzen.cz.

Související:

Kosmický nosič Proton
Start rakety Proton se změnil v děsivou havárii
Zkáza rakety Proton – 13 dní poté
Kolize při přepravě rakety
Havárie Progressu