Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Stalo se: Exkurze na jižní Moravu a do Vídně

Stalo se: Exkurze na jižní Moravu a do Vídně

V kopuli jindřichohradecké hvězdárny. Autor: Ondřej Trnka
V kopuli jindřichohradecké hvězdárny.
Autor: Ondřej Trnka
Hvězdárna a planetárium Plzeň uskutečnila ve spolupráci s Hvězdárnou v Rokycanech ve dnech 4. až 7. 7. 2012 další odbornou tematicky zaměřenou exkurzi do oblasti jihomoravského kraje a Vídně v Rakousku. Kromě pracovníků obou jmenovaných institucí se exkurze zúčastnilo i několik členů astronomických kroužků při H+P Plzeň a členů Západočeské pobočky ČAS.

Meteorologický radar Skalky. Autor: Ondřej Trnka
Meteorologický radar Skalky.
Autor: Ondřej Trnka
Akce začala výjezdem plzeňské skupiny dne 4. 7. z Plzně krátce po 8 hodině ranní. Tato skupina měla rozšířený program. O den později vyjížděla druhá skupina z Rokycan. Exkurze navázala na podobné aktivity uskutečněné v minulých letech, jejichž cílem je seznámit se s činností různých místních astronomických institucí, jejich odbornými programy, pozorovacími přístroji, případně navázat i kontakty. Takže i během této exkurze bylo navštíveno několik astronomických i neastronomických zařízení, především však hvězdárny a planetárium.

První den byla v plánu nejprve návštěva hradu Pernštejn. Po ní jsme se přesunuli do obce Benešov (nedaleko Boskovic) a pokračovali pěšky na kopec Skalky, kde je umístěn meteorologický radar. Jedná se o jeden ze dvou činných meteorologických radarů v naší republice, který neustále sleduje vývoj a postup srážkové oblačnosti (druhý radar je na kopci Praha v Brdech). Data z obou radarů používají běžně i astronomové pro plánování své pozorovací činnosti.

Dalším bodem programu, bohužel až v pozdních odpoledních hodinách se stala oblast Moravského krasu, kde jsme zhlédli několik menších volně přístupných jeskyň. Ve večerních hodinách následoval přesun do Znojma, kde v penzionu Morava bylo zajištěno ubytování.

Hvězdárna a planetárium Brno - pozorování Slunce. Autor: Ondřej Trnka
Hvězdárna a planetárium Brno - pozorování Slunce.
Autor: Ondřej Trnka
Druhý den pokračovalo naše putování na krátkou prohlídku zříceniny hrádku Templštejn. Dalším bodem bylo setkání s druhou skupinou, která vyjížděla o den později, a pak už společný program na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Tato astronomická instituce prošla v předchozích letech rozsáhlou rekonstrukcí a ještě i v blízké budoucnosti bude dále modernizována. Zde jsme měli možnost si prohlédnout i nově upravenou astronomickou pozorovatelnu s odsuvnou střechou a s pozorovací technikou pro veřejnost, astronomickou kopuli s přístrojem pro odbornou činnost, sál planetária ještě se starším typem projekčního přístroje německé firmy Zeiss, výstavní a další prostory. S odborným pracovníkem této instituce, který nás provázel, jsme probírali nejenom odbornou tematiku, ale i otázky kolem návštěvnosti, výuky astronomie, zřizovatele, financování zařízení atd. Návštěva byla ukončena asi po 16 hodině a plzeňská skupina se rozhodla pro další návštěvu Moravského krasu, respektive obou vyhlídek nad propastí Macocha. Při cestě zpět do Znojma jsme se ještě zastavili ve vesničce Křtiny, kde se nachází zajímavý chrámový komplex.

Hvězdárna Vídeň. Autor: Ondřej Trnka
Hvězdárna Vídeň.
Autor: Ondřej Trnka
Celý třetí den byl věnován Vídni. Kromě prohlídky města byla hlavním bodem programu návštěva jedné ze dvou vídeňských hvězdáren. Protože v minulosti již byla uskutečněna návštěva hvězdárny Urania, byla tentokrát zvolena návštěva Kuffnerovy hvězdárny. Zde nás zajímalo hlavně přístrojové vybavení observatoře, jež je značně historické. Pracovníci nám osvětlili činnost této astronomické instituce i problematiku, se kterou jsou nuceni se potýkat během své činnosti. Velkým překvapením pro nás byla z našeho pohledu velmi nízká návštěvnost vídeňských astronomických institucí (dvou hvězdáren a jednoho planetária), kterou si nedokážeme rozumně vysvětlit.

Hvězdárna Jindřichův Hradec - na patnáctém poledníku. Autor: Ondřej Trnka
Hvězdárna Jindřichův Hradec - na patnáctém poledníku.
Autor: Ondřej Trnka
Poslední čtvrtý den po odjezdu ze Znojma byla navštívena Telč, která svým náměstím spadá pod ochranu UNESCO. Další bod programu nás nasměroval k návštěvě areálu hvězdárny v Jindřichově Hradci, jež je zajímavá mimo jiné tím, že přes ni prochází 15 poledník. Jedná se o malou lidovou hvězdárnu s jednou malou kopulí a pozorovací plošinou, I tato hvězdárna v minulosti čelila existenčním problémům. Nyní se již situace částečně stabilizovala. Nicméně i v současnosti se toto zařízení potýká s řadou problémů, jako je financování činnosti, nedostatečné prostorové uspořádání, zastaralé technické zařízení a vybavení apod. Posledním bodem společného programu byla prohlídka Chýnovských jeskyň a po nich odjezd po vlastní ose. A zde měla problém naše plzeňská skupina, která pro dopravu použila služební vozidlo H+P Ford Transit...

Nakládaní nepojízdného vozidla. Autor: Ondřej Trnka
Nakládaní nepojízdného vozidla.
Autor: Ondřej Trnka
Na vozidle při návratu došlo k technické závadě (prasklá trubka výfuku u výstupu motoru), bohužel ve značně odlehlém místě mimo civilizaci. To skupině znemožnilo dále pokračovat služebním vozidlem, a proto bylo nutné zavolat asistenční službu. Ta potvrdila, že vozidlo je skutečně na místě neopravitelné. Bylo proto odtaženo do servisu v Táboře, kde pobylo několik dní. Zbytek výpravy se pak za značně dramatických podmínek přepravil pomocí taxíku do Tábora, a protože mezitím odjel poslední vlak na Plzeň, nezbylo než se přepravit do Plzně oklikou přes Prahu. Celá akce tak byla ukončena dojezdem do Plzně v sobotu v pozdních večerních hodinách.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Štítky: Cestopis, Hvězdárna , Akce 


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »