Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ministerská rada ESA za plné účasti ČR

Ministerská rada ESA za plné účasti ČR

Ministerská rada ESA
Ministerská rada ESA
Ve dnech 25. a 26. listopadu 2008 se uskutečnila v nizozemském Haagu Ministerská rada Evropské kosmické agentury ESA za účasti delegace České republiky vedené náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimilem Růžičkou a náměstkem ministra dopravy Petrem Šlegrem. Od 12. listopadu letošního roku je Česká republika členem této organizace a získala tak poprvé v historii možnost na nejvyšší úrovni ovlivnit a zapojit se do dění na poli evropské kosmonautiky.

Ministerská rada je nejvyšším výkonným orgánem Evropské kosmické agentury, jenž má za úkol schvalovat obsahovou náplň aktivit kosmické agentury a jejich rozsah daný finančním rámcem. Schází se přibližně jednou za tři roky a tvoří ji pověření ministři a zástupci vlád členských zemí Evropské kosmické agentury. Na Ministerské radě se určují hlavní strategie činnosti, programové priority a stanoví se i základní struktura finančního rozpočtu na další období.

Hlavní priority evropské kosmonautiky vytyčené Ministerskou radou konanou v Haagu jsou pokračovat v rozvoji výhod plynoucích z využívání kosmického prostoru pro společnost a ekonomiku, zachovat evropskou nezávislost ve vynášení těles do kosmu, rozvíjet aktivní podíl na využívání Mezinárodní kosmické stanice ISS a ve výzkumu sluneční soustavy a posílit konkurenční schopnost Evropy v globálním měřítku na poli kosmických aplikací a služeb. Pozornost se soustředí také na využití kosmických technologií v oblasti bezpečnosti a obrany. Evropská kosmická agentura si za více jak 30 let své existence vybudovala vynikající technologické zázemí a získala ohromné zkušenosti ve všech oblastech kosmického výzkumu, které jsou srovnatelné s těmi, s nimiž disponuje americká NASA nebo Ruská kosmická agentura RKA.

Do činnosti Evropské kosmické agentury se plně zapojila i Česká republika. Na Ministerské radě byl přijat finanční příspěvek České republiky do společného rozpočtu Evropské kosmické agentury na období 2009 až 2013 ve výši 45,7 milionů euro. Na rok 2009 je vyčleněna částka 7,2 milionů euro, což činí asi 0,25% z celkového rozpočtu Evropské kosmické agentury, který příští rok mírně přesáhne 3 miliardy euro.

Vedle účasti na základních aktivitách má každý člen Evropské kosmické agentury možnost se podle vlastního výběru zapojit do několika desítek volitelných programů, které jsou zaměřeny na konkrétní oblasti kosmonautiky. Česká republika se v rámci svého finančního příspěvku přihlásila k účasti ve 13 volitelných programech. Ty jsou z velké části zaměřeny na přípravu nových meteorologických družic a družic pro program GMES a na vývoj nových technologií dálkového průzkumu Země, družicové navigace a telekomunikace. Opomenuty nejsou však ani programy na vývoj vědeckých kosmických přístrojů, využívání evropského laboratorního modulu Columbus, který je součástí Mezinárodní kosmické stanice ISS nebo projekty zaměřené na vývoj nových technologií pro zkoumání sluneční soustavy. Finanční příspěvek České republiky v těchto projektech se liší každým rokem a pro příští rok činí 2,25 milionů euro.

O finanční zajištění české účasti ve všech programech ESA se dělí rezorty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (75%) a Ministerstva dopravy (25%), které mají společnou kompetenci při zajišťování spolupráce ČR s ESA. Po zasedání Ministerské rady Evropské kosmické agentury má Česká republika spolu s ostatními členskými státy jasně daný směr dalšího rozvoje kosmických aktivit a zároveň také stanovené finanční zdroje. České firmy, instituce a ústavy mají od nynějška možnost se zapojit do jakéhokoliv programu Evropské kosmické agentury, jehož se Česká republika zúčastní. Podporu a asistenci každému zájemci o využití této příležitosti je připravena poskytnout Česká kosmická kancelář, která je styčným bodem pro komunikaci s Evropskou kosmickou agenturou.

Převzato z tiskové zprávy České kosmické kanceláře CSO.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »