Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ministerská rada ESA za plné účasti ČR

Ministerská rada ESA za plné účasti ČR

Ministerská rada ESA
Ministerská rada ESA
Ve dnech 25. a 26. listopadu 2008 se uskutečnila v nizozemském Haagu Ministerská rada Evropské kosmické agentury ESA za účasti delegace České republiky vedené náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimilem Růžičkou a náměstkem ministra dopravy Petrem Šlegrem. Od 12. listopadu letošního roku je Česká republika členem této organizace a získala tak poprvé v historii možnost na nejvyšší úrovni ovlivnit a zapojit se do dění na poli evropské kosmonautiky.

Ministerská rada je nejvyšším výkonným orgánem Evropské kosmické agentury, jenž má za úkol schvalovat obsahovou náplň aktivit kosmické agentury a jejich rozsah daný finančním rámcem. Schází se přibližně jednou za tři roky a tvoří ji pověření ministři a zástupci vlád členských zemí Evropské kosmické agentury. Na Ministerské radě se určují hlavní strategie činnosti, programové priority a stanoví se i základní struktura finančního rozpočtu na další období.

Hlavní priority evropské kosmonautiky vytyčené Ministerskou radou konanou v Haagu jsou pokračovat v rozvoji výhod plynoucích z využívání kosmického prostoru pro společnost a ekonomiku, zachovat evropskou nezávislost ve vynášení těles do kosmu, rozvíjet aktivní podíl na využívání Mezinárodní kosmické stanice ISS a ve výzkumu sluneční soustavy a posílit konkurenční schopnost Evropy v globálním měřítku na poli kosmických aplikací a služeb. Pozornost se soustředí také na využití kosmických technologií v oblasti bezpečnosti a obrany. Evropská kosmická agentura si za více jak 30 let své existence vybudovala vynikající technologické zázemí a získala ohromné zkušenosti ve všech oblastech kosmického výzkumu, které jsou srovnatelné s těmi, s nimiž disponuje americká NASA nebo Ruská kosmická agentura RKA.

Do činnosti Evropské kosmické agentury se plně zapojila i Česká republika. Na Ministerské radě byl přijat finanční příspěvek České republiky do společného rozpočtu Evropské kosmické agentury na období 2009 až 2013 ve výši 45,7 milionů euro. Na rok 2009 je vyčleněna částka 7,2 milionů euro, což činí asi 0,25% z celkového rozpočtu Evropské kosmické agentury, který příští rok mírně přesáhne 3 miliardy euro.

Vedle účasti na základních aktivitách má každý člen Evropské kosmické agentury možnost se podle vlastního výběru zapojit do několika desítek volitelných programů, které jsou zaměřeny na konkrétní oblasti kosmonautiky. Česká republika se v rámci svého finančního příspěvku přihlásila k účasti ve 13 volitelných programech. Ty jsou z velké části zaměřeny na přípravu nových meteorologických družic a družic pro program GMES a na vývoj nových technologií dálkového průzkumu Země, družicové navigace a telekomunikace. Opomenuty nejsou však ani programy na vývoj vědeckých kosmických přístrojů, využívání evropského laboratorního modulu Columbus, který je součástí Mezinárodní kosmické stanice ISS nebo projekty zaměřené na vývoj nových technologií pro zkoumání sluneční soustavy. Finanční příspěvek České republiky v těchto projektech se liší každým rokem a pro příští rok činí 2,25 milionů euro.

O finanční zajištění české účasti ve všech programech ESA se dělí rezorty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (75%) a Ministerstva dopravy (25%), které mají společnou kompetenci při zajišťování spolupráce ČR s ESA. Po zasedání Ministerské rady Evropské kosmické agentury má Česká republika spolu s ostatními členskými státy jasně daný směr dalšího rozvoje kosmických aktivit a zároveň také stanovené finanční zdroje. České firmy, instituce a ústavy mají od nynějška možnost se zapojit do jakéhokoliv programu Evropské kosmické agentury, jehož se Česká republika zúčastní. Podporu a asistenci každému zájemci o využití této příležitosti je připravena poskytnout Česká kosmická kancelář, která je styčným bodem pro komunikaci s Evropskou kosmickou agenturou.

Převzato z tiskové zprávy České kosmické kanceláře CSO.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »