Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ministerská rada ESA za plné účasti ČR

Ministerská rada ESA za plné účasti ČR

Ministerská rada ESA
Ministerská rada ESA
Ve dnech 25. a 26. listopadu 2008 se uskutečnila v nizozemském Haagu Ministerská rada Evropské kosmické agentury ESA za účasti delegace České republiky vedené náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimilem Růžičkou a náměstkem ministra dopravy Petrem Šlegrem. Od 12. listopadu letošního roku je Česká republika členem této organizace a získala tak poprvé v historii možnost na nejvyšší úrovni ovlivnit a zapojit se do dění na poli evropské kosmonautiky.

Ministerská rada je nejvyšším výkonným orgánem Evropské kosmické agentury, jenž má za úkol schvalovat obsahovou náplň aktivit kosmické agentury a jejich rozsah daný finančním rámcem. Schází se přibližně jednou za tři roky a tvoří ji pověření ministři a zástupci vlád členských zemí Evropské kosmické agentury. Na Ministerské radě se určují hlavní strategie činnosti, programové priority a stanoví se i základní struktura finančního rozpočtu na další období.

Hlavní priority evropské kosmonautiky vytyčené Ministerskou radou konanou v Haagu jsou pokračovat v rozvoji výhod plynoucích z využívání kosmického prostoru pro společnost a ekonomiku, zachovat evropskou nezávislost ve vynášení těles do kosmu, rozvíjet aktivní podíl na využívání Mezinárodní kosmické stanice ISS a ve výzkumu sluneční soustavy a posílit konkurenční schopnost Evropy v globálním měřítku na poli kosmických aplikací a služeb. Pozornost se soustředí také na využití kosmických technologií v oblasti bezpečnosti a obrany. Evropská kosmická agentura si za více jak 30 let své existence vybudovala vynikající technologické zázemí a získala ohromné zkušenosti ve všech oblastech kosmického výzkumu, které jsou srovnatelné s těmi, s nimiž disponuje americká NASA nebo Ruská kosmická agentura RKA.

Do činnosti Evropské kosmické agentury se plně zapojila i Česká republika. Na Ministerské radě byl přijat finanční příspěvek České republiky do společného rozpočtu Evropské kosmické agentury na období 2009 až 2013 ve výši 45,7 milionů euro. Na rok 2009 je vyčleněna částka 7,2 milionů euro, což činí asi 0,25% z celkového rozpočtu Evropské kosmické agentury, který příští rok mírně přesáhne 3 miliardy euro.

Vedle účasti na základních aktivitách má každý člen Evropské kosmické agentury možnost se podle vlastního výběru zapojit do několika desítek volitelných programů, které jsou zaměřeny na konkrétní oblasti kosmonautiky. Česká republika se v rámci svého finančního příspěvku přihlásila k účasti ve 13 volitelných programech. Ty jsou z velké části zaměřeny na přípravu nových meteorologických družic a družic pro program GMES a na vývoj nových technologií dálkového průzkumu Země, družicové navigace a telekomunikace. Opomenuty nejsou však ani programy na vývoj vědeckých kosmických přístrojů, využívání evropského laboratorního modulu Columbus, který je součástí Mezinárodní kosmické stanice ISS nebo projekty zaměřené na vývoj nových technologií pro zkoumání sluneční soustavy. Finanční příspěvek České republiky v těchto projektech se liší každým rokem a pro příští rok činí 2,25 milionů euro.

O finanční zajištění české účasti ve všech programech ESA se dělí rezorty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (75%) a Ministerstva dopravy (25%), které mají společnou kompetenci při zajišťování spolupráce ČR s ESA. Po zasedání Ministerské rady Evropské kosmické agentury má Česká republika spolu s ostatními členskými státy jasně daný směr dalšího rozvoje kosmických aktivit a zároveň také stanovené finanční zdroje. České firmy, instituce a ústavy mají od nynějška možnost se zapojit do jakéhokoliv programu Evropské kosmické agentury, jehož se Česká republika zúčastní. Podporu a asistenci každému zájemci o využití této příležitosti je připravena poskytnout Česká kosmická kancelář, která je styčným bodem pro komunikaci s Evropskou kosmickou agenturou.

Převzato z tiskové zprávy České kosmické kanceláře CSO.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »