Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí astrofotografové z Liberecka dosahují světové úrovně díky libereckému planetáriu

Mladí astrofotografové z Liberecka dosahují světové úrovně díky libereckému planetáriu

Střed naší Galaxie na La palmě nad přístroji MAGIC a CTAO sledujícími záblesky Čerenkovova záření ve vysoké atmosféře.
Autor: Jakub Kuřák

V Libereckém kraji se díky mimořádné podpoře tamního planetária dostává možnosti mladým astrofotografům dosáhnout velmi rychle vysoké úrovně a pořizovat snímky vesmíru srovnatelné se světovou špičkou v oboru. Někteří z těchto mladých autorů již získali i významná ocenění, například v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Velkoformátové astrofotografie na plátně s těmito skutečně unikátními snímky lze získat právě v libereckém iQplanetáriu a podpořit tak činnost nejen těchto astrofotografů, ale i tuto činnost planetária samotného v budoucnu.

Vzácná podpora libereckého planetária

Liberecké iQplanetárium je centrem vzdělání pro širokou veřejnost, ale také základnou pro mladé talentované astronomy a astrofotografy, kterým se snažíme být podporou, jak jen to je možné,“ vysvětluje vedoucí planetária Martin Gembec, který je zároveň známým popularizátorem vědy z České astronomické společnosti. Dodává, že hlavní překážkou pro nadšenou mládež může v dnešní době být cenově nedostupná vysoce kvalitní technika, ale především to správné know-how v oboru. „My se snažíme jim tyto vědomosti předat na nezvykle nadstandardní úrovni, díky čemuž jsou schopni pořizovat záběry srovnatelné se světovou špičkou. K tomu navíc mají možnost využít techniku, kterou by kvůli vysoké ceně běžně ve svém věku získat nemohli. A ty výsledky jsou úžasné, překvapují i nás samotné!

Unikátní výhledy ke kometě PanSTARRS

Jedním z úspěšných mladých astrofotografů je Jakub Kuřák (18 let), který byl již dvakrát oceněn v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA, konkrétně za snímky Geminid a komety ATLAS. Pomocí nabytých znalostí z planetária a zapůjčené techniky v lednu vypracoval velmi složitý záběr slabé, ale obří kosmické bubliny zaznamenatelné na velké ploše zimní oblohy. Nedávno se také vrátil z kanárského ostrova La Palma, kde s dalšími astronomy České astronomické společnosti pozoroval mimo jiné kometu C/2025 R3 (PanSTARRS) a díky podpoře libereckého planetária získal opravdu unikátní záběr.

Mléčná dráha s Měsícem a kometou C/2025 R3 (PanSTARRS) nad observatoří Roque de los Muchachos na La Palmě Autor: Jakub Kuřák
Mléčná dráha s Měsícem a kometou C/2025 R3 (PanSTARRS) nad observatoří Roque de los Muchachos na La Palmě
Autor: Jakub Kuřák

La Palma je pro podobná pozorování naprosto výjimečná. Když se z největší observatoře na severní polokouli koukáte na kometu, člověk má pocit, jako by se díval na scénu ze snu. Takové okamžiky nejsou jen o technice a přesnosti, ale i o trpělivosti, počasí a troše štěstí, které z obyčejné noci udělají nezapomenutelný zážitek,“ uvedl mladý astrofotograf, který i tímto svým snímkem uhranul světovou scénu astrofotografie. Podle něj má samozřejmě velký podíl i kvalita oblohy kanárského ostrova vysoko nad škodlivým světelným znečištěním z měst

Český objevitel komety z Liberce

Astronom a astrofotograf Martin Mašek (37 let), který je mimo jiné objevitelem druhé české komety, také využívá speciální techniku, jako mladíci z iQplanetária, k fotografickému dokumentování a proměřování stavu noční oblohy. Spolu s Jakubem Kuřákem byl součástí výpravy na La Palmu. Podařilo se mu zde objektivním způsobem změřit jas oblohy, respektive rozdíl mezi velmi přesvícenou oblohou jinak poměrně tmavé Jizerské oblasti tmavé oblohy a přírodně tmavou lokalitou téměř bez světleného znečištění na La Palmě.

Porovnání kvality oblohy v Jizerské oblasti tmavé oblohy JOTO (vlevo) a na La Palmě (vpravo). Na stupnici je uvedena jednotka jasu noční oblohy. Zatímco v JOTO se nejtmavší nebe nachází v nadhlavníku na úrovni, která ani nedosahuje kvality přírodně tmavého nebe a obzor je zcela přesvícen okolními městy, obloha v nadhlavníku na La Palmě je přírodně zcela tmavá. Autor: Martin Mašek
Porovnání kvality oblohy v Jizerské oblasti tmavé oblohy JOTO (vlevo) a na La Palmě (vpravo). Na stupnici je uvedena jednotka jasu noční oblohy. Zatímco v JOTO se nejtmavší nebe nachází v nadhlavníku na úrovni, která ani nedosahuje kvality přírodně tmavého nebe a obzor je zcela přesvícen okolními městy, obloha v nadhlavníku na La Palmě je přírodně zcela tmavá.
Autor: Martin Mašek

Obloha je zde tak tmavá, že vidíme i slabý svit jinak neviditelných jevů, jako je zvířetníkový pás a protisvit, který způsobuje prach ve sluneční soustavě nasvícený slabě Sluncem“, vysvětluje Mašek. „Jak můžeme na obarveném snímku z Jizerky vidět, nestačí jen správně svítit v oblastech tmavé oblohy. Světelné znečištění zde způsobují především velká města, jako jsou Liberec, Jablonec nad Nisou nebo města v Polsku. Kromě nadměrného svícení je třeba hlídat i vhodnou barvu světla, všechna svítidla musí být plně cloněná a svítit pouze dolu. Oranžovější například nenaruší tolik noční životní prostředí jako bílé LED s velkým podílem modré složky. Na La Palmě se svítí velmi šetrnými PC Amber LED s výrazně oranžovým světlem, jako měly sodíkové výbojky. Proto je zde obloha méně zasažena světlem měst, neboť modré světlo se v atmosféře rozptyluje nejvíce“, komentuje to Martin Mašek.

Vzdálené kosmické objekty z Jablonce

Právě problém světelného znečištění je pro astrofotografy jednou z největších překážek a rovněž výzev při své práci. O to větší je radost, že liberecké planetárium mohlo podpořit speciálními znalostmi i technologiemi dalšího mladého astrofotografa, Matěje Merunku. Tomu je teprve 15 let, je to nadaný mladík z astronomického kroužku, kterého podpořilo planetárium zápůjčkou chlazené astronomické kamery a příslušenství, jakým jsou filtry a řídící počítač nebo lepší montáž pod dalekohled.

Velká mlhovina v Orionu zachycená teprve 15letým astrofotografem Matějem Merunkou přímo z Jablonce nad Nisou dalekohledem o průměru 72 mm. Autor: Matěj Merunka
Velká mlhovina v Orionu zachycená teprve 15letým astrofotografem Matějem Merunkou přímo z Jablonce nad Nisou dalekohledem o průměru 72 mm.
Autor: Matěj Merunka

Matěj s tímto vybavením občas vyjede do Jizerských hor, ale často snímá jen doma z balkonu bytu v Jablonci nad Nisou. Přesto pořídil dechberoucí detailní snímky mlhovin a dalších objektů. Určitě znáte třeba ,Sloupy stvoření nebo velkou mlhovinu M42 v Orionu,“ říká nadšeně Martin Gembec, který Matějovi v jeho astrofotografické kariéře pomáhá i jako mentor.

Splněný sen

Svůj sen si nedávno splnil také mladý a velmi talentovaný astrofotograf z Liberce Daniel Kurtin (20 let), který byl za své snímky několikrát v minulosti oceněn v regionálních i mezinárodních fotografických soutěžích. Letos v březnu se vydal do Švédska za polární září. A nejen ji spatřit, ale i zachytit její nespoutanou krásu.

Celooblohový snímek mimořádně jasné a dynamické polární záře v polovině března u zamrzlého jezera Torneträsk v severním Švédsku. Autor: Daniel Kurtin
Celooblohový snímek mimořádně jasné a dynamické polární záře v polovině března u zamrzlého jezera Torneträsk v severním Švédsku.
Autor: Daniel Kurtin

„V březnu jsem se zúčastnil výpravy za polární kruh, jejímž cílem bylo spatřit a zaznamenat na fotoaparát polární záři. Právě díky našemu planetáriu, které mi zapůjčilo špičkovou techniku, se mi to podařilo a odvezl jsem si odtamtud úžasné snímky. Ty si teď mohou návštěvníci libereckého planetária prohlédnout prostřednictvím projekce přímo na kopuli a i vy tak máte možnost tuto přírodní podívanou alespoň přeneseně zažít,“ vzpomíná s nadšením.

Astrofotografie pro všechny

Cílem libereckého planetária je podporovat mladé talenty i proto, aby měli vesmír nad hlavou zprostředkovaný za hranicemi toho, co lze vidět pouhýma očima, a ještě lépe ho tak poznat. „Podobné snímky mají vedle své estetické hodnoty i význam popularizační. Umožňují přiblížit široké veřejnosti objekty, které by jinak zůstaly většině lidí skryté, a zároveň ukazují, že astronomie není jen doménou velkých observatoří a vědeckých dat. Je také o schopnosti dívat se vzhůru, hledat souvislosti a zachytit okamžik, který se už nemusí opakovat,“ raduje se Jakub Kuřák z těchto možností, které liberecké planetárium poskytlo i jemu.

Hvězdokupa lidově známá jako „Vánoční stromeček“ je zde úplně utopena v mlhovinách, které ji stvořily (jako vpravo dole „Konus“). Snímáno pomocí chlazené kamery a filtrů na 20cm dalekohledu. Autor: Matěj Merunka
Hvězdokupa lidově známá jako „Vánoční stromeček“ je zde úplně utopena v mlhovinách, které ji stvořily (jako vpravo dole „Konus“). Snímáno pomocí chlazené kamery a filtrů na 20cm dalekohledu.
Autor: Matěj Merunka

„Je to opravdu fantastické sledovat vývoj kluků pod vašima rukama. Když jsem já vyrůstal, nebyla u nás žádná hvězdárna nebo planetárium. Dneska je iQPlanetárium jediné v Libereckém kraji, přesto není prakticky vůbec provozováno z veřejných zdrojů jako jiné hvězdárny a planetária. Je to krásné sledovat, jak s podporou veřejnosti a nyní i firmy Canon můžeme klukům půjčit špičkové kamery, objektivy a dalekohledy. A výsledky jsou na světové úrovni. Za to jim patří můj dík a obdiv,“ dodává Martin Gembec.

Získejte obraz, podpořte planetárium

Jedinečné fotografie můžete získat i jako unikátní velkoformátové fotoobrazy na stěnu a podpořit tak planetárium samotné. To se totiž rozhodlo svou technickou základu ještě více zmodernizovat a umožnit tak talentovaným lidem ještě více. „Naši astronomové jsou odborníci i učitelé, vytvářejí i vlastní autorské pořady a umějí program přizpůsobit různým cílovým skupinám. Chodí k nám veřejnost, děti ze školek a základních škol i středoškoláci. A i těm chceme umožnit vesmír poznat v maximální možné bezprostřednosti. Bohužel v tomto ohledu nám v planetáriu dosluhují technologie, což je obrovská škoda a také investice, na kterou už sami nestačíme. Zakoupením fotoobrazů od našich mladých talentů může každý zájemce podpořit nejen je, ale planetárium samotné,“ uzavírá Martin Gembec s tím, že více informací lze najít na webové stránce již běžícího crowdfundingového projektu https://www.zachrante-planetarium.cz/.

Velkoformátové obrazy ve vstupní hale libereckého science centra iQLandia
Velkoformátové obrazy ve vstupní hale libereckého science centra iQLandia

Úspěchy českých astronomů v kometární astronomii

Další přednáška z pravidelného cyklu iQCAFÉ se odehraje už 24. 4. večer v liberecké iQLANDII. S popularizátorem astronomie Petrem Horálkem a vzácnými hosty Martinem Maškem a Jakubem Kuřákem budeme sledovat příběh pozorování komet. A vy se můžete dívat živě na Youtube.

Přelom let 2024 a 2025 byl pro české astronomy opravdu výjimečný. Liberecký astronom Martin Mašek objevil na Vánoce první českou kometu po téměř 25 letech – a i když byla příliš slabá pro běžné pozorování, vesmír připravil velkolepou podívanou v podobě jasné komety C/2024 G3 ATLAS.

Tu se podařilo zachytit hned několika Čechům – Petr Horálek za svůj snímek získal prestižní ocenění NASA a Jakub Kuřák a Martin Mašek zachytili její působivé ohony z jižní oblohy (také oceněné v APOD NASA).

Kontakty a další informace:

Martin Gembec
Klub astronomů Liberecka ČAS
Vedoucí planetária, iQLANDIA
Telefon: +420 739 000 694
Email: gembec@iqlandia.cz

Martin Mašek
Klub astronomů Liberecka ČAS
Fyzikální ústav AV ČR

Email: masekma@fzu.cz

Jakub Kuřák
Klub astronomů Liberecka ČAS
Email: jakub.kurak8@gmail.com
Telefon: +420 605 967 092

Daniel Kurtin
Klub astronomů Liberecka ČAS
Email: daniel.kurtin.foto@seznam.cz  
Telefon: +420 773 025 771

Matěj Merunka
Klub astronomů Liberecka ČAS
Email: matej.merunka3@gmail.com  
Telefon: +420 778 744 220

Další snímky

Orel letící nad švédskou krajinou Autor: Daniel Kurtin
Orel letící nad švédskou krajinou
Autor: Daniel Kurtin

Majestátní Geminidy z Jizerských hor Autor: Daniel Kurtin
Majestátní Geminidy z Jizerských hor
Autor: Daniel Kurtin

Milovník přírody ve světě snů Autor: Daniel Kurtin
Milovník přírody ve světě snů
Autor: Daniel Kurtin

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách Autor: Daniel Kurtin
Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách
Autor: Daniel Kurtin

Orion v zářivých barvách Autor: Jakub Kuřák & Petr Horálek
Orion v zářivých barvách
Autor: Jakub Kuřák & Petr Horálek

Vzhlížení k mlhovině Gum Autor: Jakub Kuřák
Vzhlížení k mlhovině Gum
Autor: Jakub Kuřák

Polární záře 4. února 2026 ve Švédsku Autor: Jakub Kuřák
Polární záře 4. února 2026 ve Švédsku
Autor: Jakub Kuřák

Uikátní snímek východu Venuše a Jupiteru s měsíčky za Ještědem, které doplnila Perseida ráno 12. 8. 2025 Autor: Jakub Kuřák
Uikátní snímek východu Venuše a Jupiteru s měsíčky za Ještědem, které doplnila Perseida ráno 12. 8. 2025
Autor: Jakub Kuřák

Kometa C/2023 A3 s Mléčnou drahou zapadající nad inverzí Autor: Jakub Kuřák
Kometa C/2023 A3 s Mléčnou drahou zapadající nad inverzí
Autor: Jakub Kuřák

Orlí mlhovina M16 Autor: Matěj Merunka
Orlí mlhovina M16
Autor: Matěj Merunka

Galaxie M100 a okolí Autor: Matěj Merunka
Galaxie M100 a okolí
Autor: Matěj Merunka

Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 22. ledna 2025 na snímku z robotické observatoře FRAM poblíž Paranalu v Chile. Fotografie se stala Astronomickým snímkem NASA dne 26. ledna 2025. Autor: Martin Mašek (FZU, Czech Academy of Sciences) & Jakub Kuřák
Kometa C/2024 G3 (ATLAS) 22. ledna 2025 na snímku z robotické observatoře FRAM poblíž Paranalu v Chile. Fotografie se stala Astronomickým snímkem NASA dne 26. ledna 2025.
Autor: Martin Mašek (FZU, Czech Academy of Sciences) & Jakub Kuřák

Martin Mašek při slavnostním křtu komety C/2024 Y1 v libereckém planetáriu 2. 1. 2025 Autor: Jakub Kuřák
Martin Mašek při slavnostním křtu komety C/2024 Y1 v libereckém planetáriu 2. 1. 2025
Autor: Jakub Kuřák




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: IQLANDIA, IQPLANETÁRIUM


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »