Moje setkání s astronomií (1): Josip Kleczek
Autor: Petr Vilgus
V dnešním pilotním díle nám o svých astronomických začátcích píše Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., (* 22. února 1923, Jugoslávie) známý sluneční fyzik, popularizátor (zejména) sluneční astronomie a autor mnoha knih, zejména pak věhlasného astronomického slovníku "Velká encyklopedie vesmíru" (za kterou v roce 2002 byl Českou astronomickou společností vyznamenán cenou Littera astronomica). Další informace o něm naleznete například ZDE.
Mají hvězdy vliv na náš život?
"Povídání na vzpomínkových oslavách tišnovského gymnazia, které Kleczek vychodil".
"Ty ses kluku docela zbláznil. Vždyť nemáme korunu na autobus k vlaku do Tišnova, ani na cukr do čaje o Vánocích. A ty chceš jet k největším dalekohledům světa do Ameriky. Dyť Německo s Amerikou válčí."
Byl to kluk z vesnice na Vysočině. Ve vesnici v hlubokém údolí na břehy řeky Svratky - tam nebylo žádné osvětlení. Na noční obloze sametově černé byly rozsety třpytivé hvězdy, které se odrážely v hladině Svratky. Ty hvězdy určily život kluka. Jak k tomu mohlo dojít, vždyť věda přece překonala astrologickou pověru, že hvězdy a planety určují lidský život? Ale u kluka to neplatilo. Natolik propad kouzlu vesmíru, že šel slepě za svým snem. A pohled na nádheru Saturna dalekohledem u Toníka Mrkosovýho ve Střemchoví jen klukovo rozhodnutí utvrdilo.
Ale ta hořejší poznámka jeho táty - absolventa jednotřídky a nádeníka v cementárně - byla tehdy docela na místě. Posuďte sami.
Otec často bez práce a doma bída. Práce u sedláka znamenala jídlo a za pasení dobytka hubený příjem. Němci obsadili naši zem a byli ve válce s Amerikou i Anglií. Angličtina se nevyučovala. Pan Profesor Cejnek dal klukovi (- tehdy už studentovi v Tišnovském gymnáziu) německou učebnici "Englisch" Langenscheid. Měla téměř tisíc stran a student se jí mohl věnovat jen při pasení dobytka. Bylo to perné učení - žádná možnost poslechnout výslovnost. Učebnice naštěstí přesně popisuje, jak otvírat pusu.
Větší překážkou však byla velká neschopnost studenta učit se vůbec jazyky. Zatímco jeho kolegyně a kolegové ve třídě se naučili 10 - 15 slovíček během přestávky, on musel každé slovíčko mnohokrát napsat (na okraj starých novin nebo do sněhu) a vyslovit. A tak díky trpělivosti pánů profesorů Cejnka, Popka, Holce, Štěpána, Kubaly se ke znalosti angličtiny přidala němčina, francouzština a latina. A také díky udřeným rukám studentova otce, jejichž dlaně byly tvrdší než podrážka kožené obuvi; na ně si vzpomněl, kdykoliv únavou usínal nad psaním slovíček na okraj starých novin. Latina byla velmi užitečná - nejen v astronomii - ale pro učení italštiny a španělštiny - to už šlo studentovi mnohem snadněji. K jazykům se potom po válce přidala ruština - nadchl se pro ni při koncertu souboru Pjatnického natolik, že po roce udělal univerzitní zkoušku a vyučoval ruštinu v osmi kurzech.
Jazyky jsou nástrojem myšlení a dorozumívání. Pro poznávání vesmíru - astronomii - je třeba také znát matematiku, fyziku, chemii a dnes i biologii. Profesoři na tyto obory na tišnovském gymnáziu (prof. Trodler, prof. Komárek, profesor Pospíšil aj.) byli vynikající pedagogové. Soustředěné sledování jejich přednášek dalo pevný základ pro studium na univerzitě. A pak po doktorátě na Karlově univerzitě astronom, absolvent Tišnovského gymnázia, pracoval na Astronomickém ústavu Akademie věd. Pozoroval především naši nejbližší hvězdu - Slunce. Měl na Sluníčko otázky (např. Jak vznikají protuberance, erupce a skvrny? Odkud a jak vysílá Slunce rentgenové záření? Jak ovlivňují erupce život na Zemi? aj.).
Aby Sluníčko vaši otázku zodpovědělo, musíte mu ji šikovně formulovat a pak pozorovat u dalekohledu nebo spektrografu a čekat a čekat na odpověď. Podařilo se. A po publikaci výsledků v mezinárodních časopisech přišlo nečekaně pozvání od Americké astronomické společnosti přednášet na amerických univerzitách, v NASA a potom rok pracovat na největší sluneční observatoři Sunspot, která patřila US Air Force. Požádal o to President National Academy našeho prof. Zdenka Nejedlého, prezidenta Akademie a ministra školství. Tím byly vyřešeny problémy s odjezdem. Osobní problémy však vyřešeny nebyly: krávy a kozy ho nenaučily správné anglické výslovnosti - budou samoukovi posluchači v USA rozumět? Přišla letenka, byla naštěstí zpáteční. To rozhodlo: Sedne prostě na letadlo a vrátí se domů. Nevrátil se, přednášel a pozoroval Sluníčko...
Josip Kleczek
Tolik k prvnímu setkání Josipa Kleczka s hvězdami. Pohled na Saturn u Antonína Mrkose (známého astronoma působícího mj. na Kleti, objevitele 273 planetek a 13 komet) byl jeden z těch klíčových momentů. A pak už jen zvídavost, těžká práce s cizími jazyky a otázky na samotné Slunce... Nechte se překvapit, jaké klíčové momenty ovlivnily ostatní astronomy, kteří se stanou "hrdiny" v následujících dílech...