Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (1): Josip Kleczek

Moje setkání s astronomií (1): Josip Kleczek

Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně.
Autor: Petr Vilgus
Každý astronom, ať už amatér či profesionál, známý popularizátor či neznámý nadšenec, každý z nich se svou zálibou v astronomii musel někdy začít. U někoho to bylo v jeho útlém mládí, jiný k "hvězdařině" přišel až po vysokoškolských studiích. Někdo byl doslova unešen kouzlem okamžiku spojeném s nějakým úkazem na obloze. U jiného byla přízeň k této krásné vědě formována pozvolna i několik let. Redakce astro.cz vám přináší zbrusu nový nepravidelný seriál, který bude představovat astronomické začátky známých i méně neznámých astronomů především z České i Slovenské republiky tak, abyste pochopili, že stát se astronomem není žádná věda. A že k astronomii může "přičuchnout" skutečně každý, aniž by měl nějaké odborné vzdělání.

V dnešním pilotním díle nám o svých astronomických začátcích píše Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., (* 22. února 1923, Jugoslávie) známý sluneční fyzik, popularizátor (zejména) sluneční astronomie a autor mnoha knih, zejména pak věhlasného astronomického slovníku "Velká encyklopedie vesmíru" (za kterou v roce 2002 byl Českou astronomickou společností vyznamenán cenou Littera astronomica). Další informace o něm naleznete například ZDE.


Mají hvězdy vliv na náš život?
"Povídání na vzpomínkových oslavách tišnovského gymnazia, které Kleczek vychodil".

"Ty ses kluku docela zbláznil. Vždyť nemáme korunu na autobus k vlaku do Tišnova, ani na cukr do čaje o Vánocích. A ty chceš jet k největším dalekohledům světa do Ameriky. Dyť Německo s Amerikou válčí."

Byl to kluk z vesnice na Vysočině. Ve vesnici v hlubokém údolí na břehy řeky Svratky - tam nebylo žádné osvětlení. Na noční obloze sametově černé byly rozsety třpytivé hvězdy, které se odrážely v hladině Svratky. Ty hvězdy určily život kluka. Jak k tomu mohlo dojít, vždyť věda přece překonala astrologickou pověru, že hvězdy a planety určují lidský život? Ale u kluka to neplatilo. Natolik propad kouzlu vesmíru, že šel slepě za svým snem. A pohled na nádheru Saturna dalekohledem u Toníka Mrkosovýho ve Střemchoví jen klukovo rozhodnutí utvrdilo.

Ale ta hořejší poznámka jeho táty - absolventa jednotřídky a nádeníka v cementárně - byla tehdy docela na místě. Posuďte sami.

Otec často bez práce a doma bída. Práce u sedláka znamenala jídlo a za pasení dobytka hubený příjem. Němci obsadili naši zem a byli ve válce s Amerikou i Anglií. Angličtina se nevyučovala. Pan Profesor Cejnek dal klukovi (- tehdy už studentovi v Tišnovském gymnáziu) německou učebnici "Englisch" Langenscheid. Měla téměř tisíc stran a student se jí mohl věnovat jen při pasení dobytka. Bylo to perné učení - žádná možnost poslechnout výslovnost. Učebnice naštěstí přesně popisuje, jak otvírat pusu.

Větší překážkou však byla velká neschopnost studenta učit se vůbec jazyky. Zatímco jeho kolegyně a kolegové ve třídě se naučili 10 - 15 slovíček během přestávky, on musel každé slovíčko mnohokrát napsat (na okraj starých novin nebo do sněhu) a vyslovit. A tak díky trpělivosti pánů profesorů Cejnka, Popka, Holce, Štěpána, Kubaly se ke znalosti angličtiny přidala němčina, francouzština a latina. A také díky udřeným rukám studentova otce, jejichž dlaně byly tvrdší než podrážka kožené obuvi; na ně si vzpomněl, kdykoliv únavou usínal nad psaním slovíček na okraj starých novin. Latina byla velmi užitečná - nejen v astronomii - ale pro učení italštiny a španělštiny - to už šlo studentovi mnohem snadněji. K jazykům se potom po válce přidala ruština - nadchl se pro ni při koncertu souboru Pjatnického natolik, že po roce udělal univerzitní zkoušku a vyučoval ruštinu v osmi kurzech.

Jazyky jsou nástrojem myšlení a dorozumívání. Pro poznávání vesmíru - astronomii - je třeba také znát matematiku, fyziku, chemii a dnes i biologii. Profesoři na tyto obory na tišnovském gymnáziu (prof. Trodler, prof. Komárek, profesor Pospíšil aj.) byli vynikající pedagogové. Soustředěné sledování jejich přednášek dalo pevný základ pro studium na univerzitě. A pak po doktorátě na Karlově univerzitě astronom, absolvent Tišnovského gymnázia, pracoval na Astronomickém ústavu Akademie věd. Pozoroval především naši nejbližší hvězdu - Slunce. Měl na Sluníčko otázky (např. Jak vznikají protuberance, erupce a skvrny? Odkud a jak vysílá Slunce rentgenové záření? Jak ovlivňují erupce život na Zemi? aj.).

Aby Sluníčko vaši otázku zodpovědělo, musíte mu ji šikovně formulovat a pak pozorovat u dalekohledu nebo spektrografu a čekat a čekat na odpověď. Podařilo se. A po publikaci výsledků v mezinárodních časopisech přišlo nečekaně pozvání od Americké astronomické společnosti přednášet na amerických univerzitách, v NASA a potom rok pracovat na největší sluneční observatoři Sunspot, která patřila US Air Force. Požádal o to President National Academy našeho prof. Zdenka Nejedlého, prezidenta Akademie a ministra školství. Tím byly vyřešeny problémy s odjezdem. Osobní problémy však vyřešeny nebyly: krávy a kozy ho nenaučily správné anglické výslovnosti - budou samoukovi posluchači v USA rozumět? Přišla letenka, byla naštěstí zpáteční. To rozhodlo: Sedne prostě na letadlo a vrátí se domů. Nevrátil se, přednášel a pozoroval Sluníčko...

Josip Kleczek


Tolik k prvnímu setkání Josipa Kleczka s hvězdami. Pohled na Saturn u Antonína Mrkose (známého astronoma působícího mj. na Kleti, objevitele 273 planetek a 13 komet) byl jeden z těch klíčových momentů. A pak už jen zvídavost, těžká práce s cizími jazyky a otázky na samotné Slunce... Nechte se překvapit, jaké klíčové momenty ovlivnily ostatní astronomy, kteří se stanou "hrdiny" v následujících dílech...




O autorovi

Astronomické začátky Seriál

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »