Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (8): Tomáš Gráf

Moje setkání s astronomií (8): Tomáš Gráf

Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.
Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.
Až na středních školách se často setkáváme s tím, co nás v největší míře ovlivní na zbytek života. Jsou to slova oblíbených učitelů, slova neoblíbených učitelů nebo školní projekty, do kterých jsme se zprvu zdaleka nechtěli ani pustit, dokud nás to samo v průběhu práce nezačalo oslovovat. Pak už prvotní nechuť zmizela, přišly první noci strávené pod hroudou zajímavých knih (dneska pod kupou informací na internetu). Že se astronomií člověk může "naočkovat" téměř jen náhodou, nám potvrdí Tomáš Gráf.

RNDr. Tomáš Gráf, PhD. (* 18. srpna 1964, Těškovice, Česká republika) je český astronom a popularizátor astronomie. Vystudoval obor Fyzikální elektroniky a optiky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde poté pokračoval ve svých studiích jako doktorand oboru teoretické fyziky a astrofyziky. Od roku 1992 je vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy VŠB - Technické univerzity v Ostravě. Mimo jiné je také autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu známé publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Neposledně jste jej mohli vidět jako hosta hned dvou dílů seriálu TV Noe "Hlubinami vesmíru" či slyšet jako pravidelného hosta na ČRo Ostrava v pořadu "Studio vesmír".


Pavouci Jirky Krále

Bylo to ve druháku na gymnáziu, když jsem hledal nějaké téma pro práci do soutěže SOČ (Středoškolská odborná činnost). Tehdy mi můj kamarád Jirka Král (spolužák z bíloveckého gymnázia M. Koperníka), který věděl, že bych rád dělal "nějakou práci z fyziky", dovezl z domů "Návod na pozorování proměnných hvězd" (Pokorný, Šilhán, Raušal). Se slovy: "Hele, já to nestíhám, proměnky už dělat nebudu. Budu se věnovat jen pavoukům …", mi tu knihu a nějaké mapky předal…

Doma jsem se začetl do textu a nechápal jsem zhola nic. Ovšem v knize byla adresa na hvězdárnu do Brna, na Dr. Zdeňka Pokorného. A tak jsem mu napsal.

Ve stejné době jsem jel se svou babičkou do Opavy na nějaké nákupy a v knihkupectví mě zaujala obrovská kniha se stručným názvem Vesmír. Domů už jsme jeli i s touhle "biblí". Nevím, co mne ovlivnilo více, jestli to bylo nevzhledné skriptum, kterému jsem nerozuměl nebo výpravná (a dnes snad i legendární) kniha pánů Grygara, Horského a Mayera, která se tak báječně četla…

Začal jsem jezdit na semináře do Valmezu a také do Brna a to vše by bylo nemyslitelné bez podpory mých velmi tolerantních rodičů (autobusy z Těškovic kamkoliv jezdily snad ještě méně často než dnes).

Bylo paradoxní, že v roce 1980, kdy jsem se v létě poprvé účastnil praktika pro pozorovatele proměnných hvězd na hvězdárně ve Ždánicích, jsem patrně jako jediný neovládal všechna letní souhvězdí (o zimních jsem neměl ani páru!). Ale postupem času jsem ten "postup naruby" dohnal, tedy doufám…

Následovaly Letní školy astronomie, Celonárodní astronomická soutěž (mimochodem, první tři umístění se věnují astronomii dodnes, přede mnou skončili na nerozhodném prvním-druhém místě Petr Škoda a Petr Schiller (dnes SRN)) a pak studium fyziky na MU v Brně. To už je ale jiná kapitola. Ta by se mohla jmenovat: "Jak Slezan na Kravák šalinó vyjel a hvězdy jak sedmikrásky nad Brnem viděl…"

Ale pokud to mají být začátky, tak za ty mé mohou pavouci Jirky Krále…

A tu SOČ jsem nikdy žádnou nenapsal (a s pravděpodobností hraničící s jistotou, řečeno slovy našeho fyzikálního premiéra, už asi nikdy nenapíšu)…

Tomáš Gráf


Takže Středoškolská odborná činnost s jménem autora Tomáše Gráfa sice nikdy světlo světa nakonec nespatřila, ale ruku na srdce - vadí to vlastně tolik? Cesta od myšlenky na SOČ až do vedoucího postu na ostravské hvězdárně je taky krásná. A v příštím díle našlápneme na úplně odlišnou pěšinu...




O autorovi

Astronomické začátky Seriál

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »