Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (8): Tomáš Gráf

Moje setkání s astronomií (8): Tomáš Gráf

Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.
Tomáš Gráf v sále ostravského planetária.
Až na středních školách se často setkáváme s tím, co nás v největší míře ovlivní na zbytek života. Jsou to slova oblíbených učitelů, slova neoblíbených učitelů nebo školní projekty, do kterých jsme se zprvu zdaleka nechtěli ani pustit, dokud nás to samo v průběhu práce nezačalo oslovovat. Pak už prvotní nechuť zmizela, přišly první noci strávené pod hroudou zajímavých knih (dneska pod kupou informací na internetu). Že se astronomií člověk může "naočkovat" téměř jen náhodou, nám potvrdí Tomáš Gráf.

RNDr. Tomáš Gráf, PhD. (* 18. srpna 1964, Těškovice, Česká republika) je český astronom a popularizátor astronomie. Vystudoval obor Fyzikální elektroniky a optiky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde poté pokračoval ve svých studiích jako doktorand oboru teoretické fyziky a astrofyziky. Od roku 1992 je vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy VŠB - Technické univerzity v Ostravě. Mimo jiné je také autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu známé publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Neposledně jste jej mohli vidět jako hosta hned dvou dílů seriálu TV Noe "Hlubinami vesmíru" či slyšet jako pravidelného hosta na ČRo Ostrava v pořadu "Studio vesmír".


Pavouci Jirky Krále

Bylo to ve druháku na gymnáziu, když jsem hledal nějaké téma pro práci do soutěže SOČ (Středoškolská odborná činnost). Tehdy mi můj kamarád Jirka Král (spolužák z bíloveckého gymnázia M. Koperníka), který věděl, že bych rád dělal "nějakou práci z fyziky", dovezl z domů "Návod na pozorování proměnných hvězd" (Pokorný, Šilhán, Raušal). Se slovy: "Hele, já to nestíhám, proměnky už dělat nebudu. Budu se věnovat jen pavoukům …", mi tu knihu a nějaké mapky předal…

Doma jsem se začetl do textu a nechápal jsem zhola nic. Ovšem v knize byla adresa na hvězdárnu do Brna, na Dr. Zdeňka Pokorného. A tak jsem mu napsal.

Ve stejné době jsem jel se svou babičkou do Opavy na nějaké nákupy a v knihkupectví mě zaujala obrovská kniha se stručným názvem Vesmír. Domů už jsme jeli i s touhle "biblí". Nevím, co mne ovlivnilo více, jestli to bylo nevzhledné skriptum, kterému jsem nerozuměl nebo výpravná (a dnes snad i legendární) kniha pánů Grygara, Horského a Mayera, která se tak báječně četla…

Začal jsem jezdit na semináře do Valmezu a také do Brna a to vše by bylo nemyslitelné bez podpory mých velmi tolerantních rodičů (autobusy z Těškovic kamkoliv jezdily snad ještě méně často než dnes).

Bylo paradoxní, že v roce 1980, kdy jsem se v létě poprvé účastnil praktika pro pozorovatele proměnných hvězd na hvězdárně ve Ždánicích, jsem patrně jako jediný neovládal všechna letní souhvězdí (o zimních jsem neměl ani páru!). Ale postupem času jsem ten "postup naruby" dohnal, tedy doufám…

Následovaly Letní školy astronomie, Celonárodní astronomická soutěž (mimochodem, první tři umístění se věnují astronomii dodnes, přede mnou skončili na nerozhodném prvním-druhém místě Petr Škoda a Petr Schiller (dnes SRN)) a pak studium fyziky na MU v Brně. To už je ale jiná kapitola. Ta by se mohla jmenovat: "Jak Slezan na Kravák šalinó vyjel a hvězdy jak sedmikrásky nad Brnem viděl…"

Ale pokud to mají být začátky, tak za ty mé mohou pavouci Jirky Krále…

A tu SOČ jsem nikdy žádnou nenapsal (a s pravděpodobností hraničící s jistotou, řečeno slovy našeho fyzikálního premiéra, už asi nikdy nenapíšu)…

Tomáš Gráf


Takže Středoškolská odborná činnost s jménem autora Tomáše Gráfa sice nikdy světlo světa nakonec nespatřila, ale ruku na srdce - vadí to vlastně tolik? Cesta od myšlenky na SOČ až do vedoucího postu na ostravské hvězdárně je taky krásná. A v příštím díle našlápneme na úplně odlišnou pěšinu...




O autorovi

Astronomické začátky Seriál

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »