Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrat renovovaného hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny

Návrat renovovaného hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny

Dalekohled König Štefánikovy hvězdárny v Praze na renovaci v Německu
Autor: Planetum

Ve středu 10. dubna od 10 hodin bude za pomoci těžké techniky instalován zpět do kopule největší dalekohled Štefánikovy hvězdárny. Tento jedinečný přístroj vážící 5,5 tuny prošel v uplynulých dvou letech v německé Jeně kompletní renovací. Pro veřejná pozorování bude dalekohled k dispozici v květnu, kdy se zároveň návštěvníci hvězdárny budou moci podrobně seznámit s jeho historií v rámci připravované výstavy „Návrat krále“.

Štefánikova hvězdárna na Petříně vlastní unikátní dvojitý Zeissův astrograf, jehož historie sahá až do roku 1905. Jako hlavní dalekohled hvězdárny slouží tento přístroj od roku 1930. V roce 2022 byla zahájena jeho kompletní renovace firmou -4H-JENA engineering GmbH. Dalekohled se tak po více než 115 letech vrátil na místo svého vzniku. „Na místě byl kompletně rozebrán a renovován po mechanické i optické stránce, po dvou letech si tak návštěvníci hvězdárny budou moci znovu plně vychutnat pozorování planet a Měsíce, pro které byl dalekohled určen,“ tvrdí vedoucí Štefánikovy hvězdárny RNDr. Tomáš Prosecký.

Od té doby, co byl v roce 1928 zakoupen z pozůstalosti po vídeňském selenografovi Königovi, se dalekohled, pracovníky hvězdárny familiárně nazývaný König, dotkl osudů mnoha českých astronomů. Stal se symbolem úsilí České astronomické společnosti a společenství nadšenců pro vesmír napříč generacemi. Světoznámý selenograf Karel Anděl si dokonce v pilíři dalekohledu hvězdárny přál být pohřben. Dodnes tak můžete pod dalekohledem nalézt jeho pamětní desku zakrývající urnu s ostatky.

Königa k pozorování používaly kapacity jako první ředitel ondřejovské hvězdárny, univerzitní profesor František Nušl, Josef Klepešta, který se proslavil astrofotografií, i jeho přítel Vladimír Guth, který se později stal ředitelem astronomické observatoře na Skalnatém plese. Ve výčtu ředitelů by neměl chybět ani první vedoucí pražského planetária Antonín Rükl a současný ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D. Z dalších současných významných osobností jmenujme například ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR RNDr. Michaela Prouzu, Ph.D., nebo poslední dva ředitele Astronomického ústavu Mgr. Michala Bursu, Ph.D., a prof. RNDr. Vladimíra Karase, DrSc. „Nikdy nezapomenu na noci strávené s impozantním krasavcem, dalekohledem König, a ruce chvějící se trémou při prvním pozorování.“ uvádí prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. Tímto ale výčet jmen a osudů spjatých s dalekohledem König zdaleka nekončí. Více z jeho příběhu se návštěvníci mohou dozvědět na výstavě „Návrat Krále“.

Štefánikova hvězdárna Autor: Planetum
Štefánikova hvězdárna
Autor: Planetum

V případě příznivého počasí bude instalace dalekohledu do kopule za pomoci těžké techniky probíhat ve středu 10. dubna 2024 od 10 hodin dopoledne. Po dobu zhruba 5 hodin bude z bezpečnostních důvodů uzavřen prostor před hvězdárnou a částečně omezen pohyb v Růžovém sadu.

Pro veřejnost bude dalekohled v renovované hlavní kopuli hvězdárny zpřístupněn symbolicky dne 4. května 2024, tedy v den 105. výročí tragické smrti zakladatele československého státu Milana Rastislava Štefánika a zároveň 95. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny pro veřejnost. Od tohoto data bude rovněž přístupná tematická výstava „Návrat krále“, která podrobně mapuje historii tohoto unikátního dalekohledu i Štefánikovy hvězdárny. Vernisáž výstavy pro novináře se uskuteční ve čtvrtek 2. 5. od 14:00.




O autorovi

Štítky: Štefánikova hvězdárna, Dalekohled


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »