Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrat renovovaného hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny

Návrat renovovaného hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny

Dalekohled König Štefánikovy hvězdárny v Praze na renovaci v Německu
Autor: Planetum

Ve středu 10. dubna od 10 hodin bude za pomoci těžké techniky instalován zpět do kopule největší dalekohled Štefánikovy hvězdárny. Tento jedinečný přístroj vážící 5,5 tuny prošel v uplynulých dvou letech v německé Jeně kompletní renovací. Pro veřejná pozorování bude dalekohled k dispozici v květnu, kdy se zároveň návštěvníci hvězdárny budou moci podrobně seznámit s jeho historií v rámci připravované výstavy „Návrat krále“.

Štefánikova hvězdárna na Petříně vlastní unikátní dvojitý Zeissův astrograf, jehož historie sahá až do roku 1905. Jako hlavní dalekohled hvězdárny slouží tento přístroj od roku 1930. V roce 2022 byla zahájena jeho kompletní renovace firmou -4H-JENA engineering GmbH. Dalekohled se tak po více než 115 letech vrátil na místo svého vzniku. „Na místě byl kompletně rozebrán a renovován po mechanické i optické stránce, po dvou letech si tak návštěvníci hvězdárny budou moci znovu plně vychutnat pozorování planet a Měsíce, pro které byl dalekohled určen,“ tvrdí vedoucí Štefánikovy hvězdárny RNDr. Tomáš Prosecký.

Od té doby, co byl v roce 1928 zakoupen z pozůstalosti po vídeňském selenografovi Königovi, se dalekohled, pracovníky hvězdárny familiárně nazývaný König, dotkl osudů mnoha českých astronomů. Stal se symbolem úsilí České astronomické společnosti a společenství nadšenců pro vesmír napříč generacemi. Světoznámý selenograf Karel Anděl si dokonce v pilíři dalekohledu hvězdárny přál být pohřben. Dodnes tak můžete pod dalekohledem nalézt jeho pamětní desku zakrývající urnu s ostatky.

Königa k pozorování používaly kapacity jako první ředitel ondřejovské hvězdárny, univerzitní profesor František Nušl, Josef Klepešta, který se proslavil astrofotografií, i jeho přítel Vladimír Guth, který se později stal ředitelem astronomické observatoře na Skalnatém plese. Ve výčtu ředitelů by neměl chybět ani první vedoucí pražského planetária Antonín Rükl a současný ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D. Z dalších současných významných osobností jmenujme například ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR RNDr. Michaela Prouzu, Ph.D., nebo poslední dva ředitele Astronomického ústavu Mgr. Michala Bursu, Ph.D., a prof. RNDr. Vladimíra Karase, DrSc. „Nikdy nezapomenu na noci strávené s impozantním krasavcem, dalekohledem König, a ruce chvějící se trémou při prvním pozorování.“ uvádí prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. Tímto ale výčet jmen a osudů spjatých s dalekohledem König zdaleka nekončí. Více z jeho příběhu se návštěvníci mohou dozvědět na výstavě „Návrat Krále“.

Štefánikova hvězdárna Autor: Planetum
Štefánikova hvězdárna
Autor: Planetum

V případě příznivého počasí bude instalace dalekohledu do kopule za pomoci těžké techniky probíhat ve středu 10. dubna 2024 od 10 hodin dopoledne. Po dobu zhruba 5 hodin bude z bezpečnostních důvodů uzavřen prostor před hvězdárnou a částečně omezen pohyb v Růžovém sadu.

Pro veřejnost bude dalekohled v renovované hlavní kopuli hvězdárny zpřístupněn symbolicky dne 4. května 2024, tedy v den 105. výročí tragické smrti zakladatele československého státu Milana Rastislava Štefánika a zároveň 95. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny pro veřejnost. Od tohoto data bude rovněž přístupná tematická výstava „Návrat krále“, která podrobně mapuje historii tohoto unikátního dalekohledu i Štefánikovy hvězdárny. Vernisáž výstavy pro novináře se uskuteční ve čtvrtek 2. 5. od 14:00.




O autorovi

Štítky: Štefánikova hvězdárna, Dalekohled


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »