Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na cenu Littera astronomica pro rok 2012

Návrhy na cenu Littera astronomica pro rok 2012

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 22. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (19. října 2012) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2012.

Výkonný výbor České astronomické společnosti se proto obrací na složky a členy České astronomické společnosti s výzvou o předložení návrhů kandidátů na udělení tohoto ocenění.

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu:
podaril(zavináč)jiast.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy:
Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Návrhy lze podávat do 31. května 2012. Na pozdější návrhy nebude brán zřetel.

Dosavadní laureáti


Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Autor: Mirek Dočekal
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
Autor: Mirek Dočekal
Littera astronomica za rok 2011
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
* 22. 2. 1923
planetka 2781
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
Littera astronomica za rok 2010
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
* 9. 1. 1955
Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Littera astronomica za rok 2009
Mgr. Antonín Vítek, CSc.
* 25. 1. 1940, † 28. 2. 2012
planetka 30253
Littera astronomica za rok 2008
Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
* 15. 5. 1947
planetka 11124

Littera astronomica za rok 2007
Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc.
* 27. 2. 1947, † 5. 12. 2007
planetka 10205
cenu nepřevzal z osobních důvodů

Oldřich Hlad
Oldřich Hlad
Littera astronomica za rok 2006
RNDr. Oldřich Hlad
* 30. 12. 1934
Ing. Pavel Příhoda
Ing. Pavel Příhoda
Littera astronomica za rok 2005
Ing. Pavel Příhoda
*13. 1. 1934
planetka 40410
Ing. Antonín Rükl
Ing. Antonín Rükl
Littera astronomica za rok 2004
Ing. Antonín Rükl
* 22. 9. 1932
planetka 15395
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Littera astronomica za rok 2003
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
* 17. 3. 1936
planetka 3336
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
Littera astronomica za rok 2002
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
* 22. 2. 1923
planetka 2781

Více informací o Ceně je k dispozici na adrese: www.astro.cz/cas/ceny/littera.

22. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě

22. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě proběhne 19. a 20. října 2012; Průběžně aktualizované informace včetně programu na http://www.hejkal.cz/trh.




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »