Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na cenu Littera astronomica pro rok 2013

Návrhy na cenu Littera astronomica pro rok 2013

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Při příležitosti konání 23. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (18. října 2013) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2013.

Výkonný výbor České astronomické společnosti se proto obrací na složky a členy České astronomické společnosti s výzvou o předložení návrhů kandidátů na udělení tohoto ocenění.

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu:
podaril@jiast.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy:
Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Návrhy lze podávat do 31. května 2013. Na pozdější návrhy nebude brán zřetel.

Dosavadní laureáti


Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran Autor: Vladimír Libý
Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran
Autor: Vladimír Libý
Littera astronomica za rok 2012
Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Littera astronomica za rok 2011
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
* 22. 2. 1923
planetka 2781
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. Littera astronomica za rok 2010
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
* 9. 1. 1955
Mgr. Antonín Vítek, CSc. Littera astronomica za rok 2009
Mgr. Antonín Vítek, CSc.
* 25. 1. 1940, † 28. 2. 2012
planetka 30253
Littera astronomica za rok 2008
Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
* 15. 5. 1947
planetka 11124

Littera astronomica za rok 2007
Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc.
* 27. 2. 1947, † 5. 12. 2007
planetka 10205
cenu nepřevzal z osobních důvodů

RNDr. Oldřich Hlad Littera astronomica za rok 2006
RNDr. Oldřich Hlad
* 30. 12. 1934
Ing. Pavel Příhoda Littera astronomica za rok 2005
Ing. Pavel Příhoda
*13. 1. 1934
planetka 40410
Ing. Antonín Rükl Littera astronomica za rok 2004
Ing. Antonín Rükl
* 22. 9. 1932
planetka 15395
RNDr. Jiří Grygar, CSc. Littera astronomica za rok 2003
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
* 17. 3. 1936
planetka 3336
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Littera astronomica za rok 2002
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
* 22. 2. 1923
planetka 2781

Více informací o Ceně je k dispozici na adrese: www.astro.cz/cas/ceny/littera.

23. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě

23. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě proběhne 18. a 19. října 2013; Průběžně aktualizované informace včetně programu na http://www.hejkal.cz/trh.

td Oldřich Hlad




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Littera astronomica, Ceny


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »