Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na cenu Littera astronomica pro rok 2014

Návrhy na cenu Littera astronomica pro rok 2014

Logo České astronomické společnosti U příležitosti konání 24. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (17. října 2014) udělí Česká astronomická společnost cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jenž svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Návrhy na udělení Ceny lze podávat do 31. května 2014 (včetně).

Výkonný výbor České astronomické společnosti se proto obrací na složky a členy České astronomické společnosti s výzvou o předložení návrhů kandidátů na udělení tohoto ocenění.

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu:
podaril@jiast.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy:
Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Návrhy lze podávat do 31. května 2014. Na pozdější návrhy nebude brán zřetel.

Laureáti


Pavel Gabzdyl Autor: Miloš Podařil
Pavel Gabzdyl
Autor: Miloš Podařil
Littera astronomica za rok 2013
Mgr. Pavel Gabzdyl
* 23. 4. 1974
planetka 43971
Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran Foto: Vladimír Libý Littera astronomica za rok 2012
Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Littera astronomica za rok 2011
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
* 22. 2. 1923; † 5. 1. 2014
planetka 2781
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. Littera astronomica za rok 2010
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
* 9. 1. 1955
Mgr. Antonín Vítek, CSc. Littera astronomica za rok 2009
Mgr. Antonín Vítek, CSc.
* 25. 1. 1940, † 28. 2. 2012
planetka 30253
Littera astronomica za rok 2008
Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
* 15. 5. 1947
planetka 11124

Littera astronomica za rok 2007
Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc.
* 27. 2. 1947, † 5. 12. 2007
planetka 10205
cenu nepřevzal z osobních důvodů

RNDr. Oldřich Hlad Littera astronomica za rok 2006
RNDr. Oldřich Hlad
* 30. 12. 1934
Ing. Pavel Příhoda Littera astronomica za rok 2005
Ing. Pavel Příhoda
*13. 1. 1934
planetka 40410
Ing. Antonín Rükl Littera astronomica za rok 2004
Ing. Antonín Rükl
* 22. 9. 1932
planetka 15395
RNDr. Jiří Grygar, CSc. Littera astronomica za rok 2003
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
* 17. 3. 1936
planetka 3336
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Littera astronomica za rok 2002
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
* 22. 2. 1923, † 5. 1. 2014
planetka 2781

Více informací o Ceně je k dispozici na adrese: www.astro.cz/cas/ceny/littera.

24. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě

24. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě proběhne 17. a 18. října 2014; Průběžně aktualizované informace včetně programu na http://www.hejkal.cz/trh.




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »