Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návštěvníci hvězdárny doslova zírali na neviditelné světlo

Návštěvníci hvězdárny doslova zírali na neviditelné světlo

Experimentální šou Zdeňka Bochníčka. Autor: HaP České Budějovice.
Experimentální šou Zdeňka Bochníčka.
Autor: HaP České Budějovice.
Hvězdárna a planetárium České Budějovice pozvala na úterní večer 28. května 2013 fyzika doc. RNDr. Zdeňka Bochníčka, Dr. Ten ve své experimentální show návštěvníkům přiblížil, vysvětlil a názorně předvedl celé spektrum elektromagnetického záření. Jinak řečeno, k vidění bylo nejen viditelné, ale i neviditelné světlo!

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Viditelné světlo – tak se nazývá část elektromagnetického záření v oblasti vlnových délek 390-760 nm. Docent Zdeněk Bochníček si položil na začátku představení otázku: „Proč právě tuto část elektromagnetického spektra lidské oko vnímá a čím se liší od ostatního záření?“ Postupně publiku odtajoval a ukazoval skutečnosti. A jak zněla větší část odpovědi? Protože v oblasti viditelného světla nejvíce svítí Slunce a je dobře průhledná zemská atmosféra. Dále záření ultrafialové, tj. záření o kratší vlnové délce, je pro člověka neviditelné, protože lidské oči nedokáží fotony s vysokou energií tohoto záření zachytit, aniž by došlo k poškození zraku. A na druhé straně záření infračervené, tj. záření o delší vlnové délce, člověk nevidí, protože právě v této IR oblasti sám vyzařuje. A zda-li se to takto během evoluce stalo jen náhodou či to je záměr, nechal docent Bochníček na rozvaze samotných posluchačů.

Ve druhé části show pak návštěvníkům ukázal neviditelné světlo. Jak to dokázal? Jak zviditelnil neviditelné? Stačí převést fotony infračerveného a ultrafialového záření na fotony viditelného světla, a to jeho interakcí s látkovým prostředím. Pro zviditelnění UV záření lze využít fotoluminiscenčních materiálů – třeba obyčejného běleného kancelářského papíru a pro předvedení IR záření pak postačí běžná videokamera vybavená IR nočním viděním.

Docent Zdeněk Bochníček působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je instituce, zabývající se astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami. Českobudějovická hvězdárna je umístěna v Háječku na soutoku Vltavy a Malše.

Petra Stolbenková
Hvězdárna a planetárium
České Budějovice
tel. 386 352 044
e-mail: marketing@hvezdarnacb.cz
http://www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi

Štítky: Hvězdárna České Budějovice


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »