Osmdesát let od slavnostního otevření českobudějovické hvězdárny

Zúčastnění hosté si vyslechli recitaci básně Klášterského „Štefánik“ v podání K. Vodičkové. Dalšími řečníky byli dr. Stejskal, zástupce městské rady, a prof. Maňák, který sliboval za prof. Blumentritta spolupráci zdejších německých občanů v oblasti astronomie. Nakonec byl vyzván člen městského zastupitelství dr. Vlastislav Zátka, aby přestřihl pásku a účastníci si mohli prohlédnout kopuli hvězdárny s novým zrcadlovým dalekohledem. Tímto počinem se začala naplňovat vize jednoho ze zakladatelů České astronomické společnosti Jaroslava Štycha – „do každého města lidová hvězdárna“.

Stavba hvězdárny byla navržena v roce 1931 a realizována v průběhu let 1931 až 1933. V dalších letech probíhaly dokončovací práce, hvězdárna byla postupně vybavována vnitřním zařízením a také zde byla budována moderní goniometrická stanice. Současně se kolem hvězdárny upravoval pozemek a na něm se vytvářela botanická zahrada. Budova nově postavené hvězdárny byla jednopatrová, architektonicky velmi zdařilá, jednoduchého kubického tvaru ve stylu funkcionalismu. Byla to v podstatě druhá lidová hvězdárna v Československu^*). V roce 1935 byla dokončena montáž otáčecího zařízení kopule a nakonec v roce 1937 byl v kopuli hvězdárny namontován nový velký Cassegrainův reflektor o průměru zrcadla 310 mm a ohniskové délce 400 cm, který zhotovil pro zdejší hvězdárnu ing. Viktor Rolčík ze Štefánikovy hvězdárny v Praze. Na jeho zakoupení byl využit peněžní dar Českobudějovické záložny.

Od svého otevření byla hvězdárna pro širokou veřejnost přístupná za příznivého počasí třikrát v týdnu, a to v pondělí, ve středu a v sobotu. Při pozorování zajímavých jevů (např. zatmění Měsíce) bývala návštěvnost velmi hojná. Byla tak zahájena nová éra činnosti Jihočeské astronomické společnosti, období nadšené odborné i popularizační činnosti jejích členů. Členové se v hojném počtu účastnili odborné práce v planetární, meteorické a sluneční sekci ČAS a při sledování proměnných hvězd. Díky popularizačnímu úsilí členů, zejména v období počátku padesátých let minulého století, se „vesmírná gramotnost“ dostala téměř do každé obce v jižních Čechách. Významným počinem, daleko přesahujícím trvání JAS a později Jihočeské pobočky ČAS, byla myšlenka postavení hvězdárny na Kleti a účast členů pobočky na její realizaci. Tato hvězdárna je jedním z podstatných odkazů JAS pro amatérskou i profesionální astronomii jak v jižních Čechách, tak v celé České republice.                                     

Bohumil Polesný

^*) Pro přesnost: Neuvažujeme-li hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích (1912) a hvězdárnu Adolfa Krause v Mikulášovicích (1913), jejichž historie a koncepce jsou v poněkud jiné kategorii.