Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nejstarší část brněnské hvězdárny byla zrekonstruována

Nejstarší část brněnské hvězdárny byla zrekonstruována

g35m.jpg Autor: Archiv HaP Brno

Autor: Archiv HaP Brno
V průběhu několika minulých měsíců byla zrekonstruována nejstarší část Hvězdárny a planetária Brno - otočná kopule o průměru 7 metrů. Přístupná bude během komentovaných pozorování Slunce a příležitostně i ve večerních hodinách.

"Poté, co jsme v loňském roce kompletně opravili celou brněnskou hvězdárnu za téměř 98 milionů korun, došlo také k malé, ale významné rekonstrukci hvězdářské kopule, která zažila již mnohé. Nyní je hvězdárna kompletní a dle počtu návštěvníků patří v Brně mezi jednu z nejatraktivnějších lokalit zejména pro veřejnost a rodiče s dětmi," uvedl primátor města Brna Roman Onderka.

"Jedná se o nejstarší část organizace, která byla budována v letech 1948-1954 a nikdy neprošla významnou rekonstrukcí. Nyní jsme ji ale upravili na historické pracoviště. Návštěvníci zde naleznou výstavu o dějinách Hvězdárny a planetária Brno, včetně Kraví hory, renovovaný dalekohled o průměru objektivu 20 centimetrů a ohniskové délce 3 metry, který doplní speciální sluneční dalekohled. Využívat je budeme ke komentovaným pozorováním Slunce a objektů sluneční soustavy," řekl ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Základní údaje
Rekonstrukce objektu s kopulí o průměru 7 metrů probíhala od května do září 2012. Náklady ve výši přibližně 300 tisíc korun hradila ze svého rozpočtu Hvězdárna a planetárium Brno. Byly vybourány příčky, kompletně renovována podlaha a elektroinstalace. Hlavní dalekohled - refraktor 200/3000 - prošel radikálním omlazením. Navíc byl k němu připojen nový sluneční dalekohled s průměrem objektivu 10 cm s tzv. H_alfa filtrem pro sledování Slunce a slunečních protuberancí. V předsálí je umístěna výstava o dějinách hvězdárny se zřetelem na okolní Kraví horu.

Z historie nejstarší části hvězdárny
Myšlenka na vybudování moravské metropolitní observatoře se objevila krátce po první světové válce. Avšak teprve v roce 1944 vznikla při Přírodovědném klubu v Brně astronomická sekce, z níž se po skončení války vytvořila samostatná společnost. V květnu 1946 se ustavila Společnost pro vybudování lidové hvězdárny v zemském hlavním městě Brně, ke které se přidali členové Československé astronomické společnosti a Astronomického ústavu Masarykovy univerzity, "sudičkami" se pak stali významní odborníci, zejména Josef Mikuláš Mohr, Otto Obůrka, Bedřich Onderlička, Luboš Perek, Alois Peřina, Karel Raušal, Karel Šotola a Vladimír Vanýsek.

Podle původních plánů měla na tehdy skoro lysém kopci Kraví hora vzniknout budova o třech kopulích pro "dalekohledy ekvatoriálně montované" doplněné o meridiánovou síň, planetárium, přednáškový sál, meteorologickou stanici a nezbytné zázemí. Poválečná ekonomická situace ale tyto ambiciózní představy brzo zredukovala na dvě menší, zvnějšku prakticky identické pozorovatelny s kamenným pláštěm a sedmimetrovou kopulí. Jižní, městská, hvězdárna byla zasvěcena lidové astronomii, severní, univerzitní, vědě.

Počátky stavby. Autor: Archiv HaP Brno
Počátky stavby.
Autor: Archiv HaP Brno
První výkop
První výkop proběhl 30. srpna 1948 v místech, kde se tehdy rozkládal Sad Antonia Gramsciho, pojmenovaný podle marxistického teoretika a vůdce italského dělnického hnutí. Jak dokládají tehdejší údernické záznamy, "bez kladení základního kamene, bez poklepů a slavnostních řečí zabořily se do skály první špičáky". Další postup ale brzdil nedostatek stavebních dělníků i materiálu, stejně jako houževnaté skalní podloží. Nakonec zde místní obyvatelé v rámci akce Občané budují své město zdarma odpracovali více než padesát tisíc brigádnických hodin.

Hrubá stavba dokončena 1950
Hrubá stavba obou budov sice byla dokončena již roku 1950, avšak pro zdržení výroby otáčivých kopulí se s prvním pozorováním začalo až v létě 1953. V městské hvězdárně byl provizorně umístěn dalekohled o průměru objektivu 16 centimetrů získaný "z universitní hvězdárny oxfordské, vybavený dobrou ekvatoriální montáží a hodinovým strojkem ", který zapůjčil Jaroslav Císař (1894-1983).

Ředitel hvězdárny a jeden z jejich zakladatelů Oto Obůrka (s čepicí), vedle něj tehdejší předseda národního výboru Kalášek a zástupci pracujících. Foto Říše hvězd.
Ředitel hvězdárny a jeden z jejich zakladatelů Oto Obůrka (s čepicí), vedle něj tehdejší předseda národního výboru Kalášek a zástupci pracujících. Foto Říše hvězd.
První návštěva městské hvězdárny
První návštěva městské hvězdárny - úředně zaznamenaná v knize exkurzí - na Kraví horu dorazila 6. července 1953. Mezi průvodci, označovanými do dnešních dnů jako demonstrátoři, figuruje známý popularizátor Jiří Grygar, objevitel jedné z nejslavnějších vlasatic 20. století Luboš Kohoutek, astrofyzik Zdeněk Kvíz či profesor astronomie Miroslav Vetešník, tehdy studenti místních středních a vysokých škol.

Moravská metropolitní hvězdárna, stejně jako univerzitní pozorovatelna byla zpočátku považována za provizorní stavbu, která mohla být na žádost majitele pozemku kdykoli zbourána. Přesto byla 16. října 1954 slavnostně zprovozněna a jejím prvním ředitelem se stal Otto Obůrka (1909-1982) a zřizovatelem Městský národní výbor v Brně. V době krátce předcházející také získala svůj první název: "Ve shodě s usnesením krajské konference KSČ v Brně požádala Společnost pro vybudování hvězdárny pana presidenta republiky Klementa Gottwalda, aby lidové hvězdárně propůjčil laskavě své jméno." Když ale byla v roce 1954 skutečně otevírána, ustálil se naštěstí název na Oblastní lidová hvězdárna v Brně.

Pohled do kopule s refraktorem o průměru objektivu 20 cm. Snímek vznikl zřejmě v šedesátých letech 20. století. Autor: Archiv HaP Brno
Pohled do kopule s refraktorem o průměru objektivu 20 cm. Snímek vznikl zřejmě v šedesátých letech 20. století.
Autor: Archiv HaP Brno
Hvězdárna se budovala a rozšiřovala spontánně, svépomocně a často z materiálů "co dům dal". Ve stísněných prostorách se začaly scházet nejrůznější skupiny pozorovatelů - do jedné ze dvou místností o rozměrech 2 x 4 metry se prý naskládalo až 14 astronomů, v kopuli mnohdy postávali posluchači na přednáškách, pro které se nepodařilo dojednat jiný sál, většina akcí se dokonce odehrávala u přenosných astronomických přístrojů na chodníku v parku. Nezapomenutelným byl především rok 1957, kdy na obloze zářila nápadná kometa Arend-Roland, později vystřídaná kometou Mrkos, došlo k tzv. velké opozici Marsu a na sklonku téhož roku začal kolem Země kroužit Sputnik 1. V roce 1958 se pak začalo budovat malé planetárium.

Další informace: Hvězdárna a planetárium Brno a Fenomén Kraví hora.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna 


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »