Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší sluneční dalekohled

Největší sluneční dalekohled

Model slunečního dalekohledu ATST.
Model slunečního dalekohledu ATST.
National Science Foundation (NSF) přidělila 298 miliónů dolarů asociaci AURA (Association of Universities for Research in Astronomy) na výstavbu nového slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) o průměru 4 m. ATST se stane největším a nejvýkonnějším dalekohledem k pozorování Slunce. Žádné srovnatelné zařízení neexistuje, ani se neplánuje. ATST se stane světovou vlajkovou lodí pro výzkum magnetických jevů ve sluneční atmosféře.

"Toto je mimořádná příležitost pro NSO (National Solar Observatory) udávat tón ve výzkumu Slunce," říká Dr. William Smith, prezident společnosti AURA. "Díváme se dopředu a očekáváme, že brzy k tomu získáme prvotřídní pozorovací techniku." Na vývoji nového dalekohledu bude spolupracovat celkem 22 vědeckých pracovišť a universit.

Sluneční dalekohled bude postaven na vrcholu sopky Haleakala (Maui, Havajské ostrovy), v nadmořské výšce 3 084 m n. m. Tato lokalita byla vybrána na základě posouzení 72 míst, následně byl jejich počet snížen na šestici stanovišť pro dodatečný průzkum přímo na místě. Z těchto šesti míst pouze Haleakala vyhověla všem požadavkům pro dalekohled ATST: nízké znečištění atmosféry, nejvíce dnů v roce s jasnou oblohou, nízká hladina prachu v ovzduší a nejmenší teplotní výkyvy. Toto místo je blízko již existující observatoře Mees Solar Observatory (MSO), kterou vlastní a provozuje University of Hawai'i's Institute for Astronomy, hlavní partner projektu dalekohledu.

Porozumění úloze magnetických polí ve vnějších oblastech Slunce je rozhodující pro pochopení činnosti slunečního dynama, proměnlivosti sluneční aktivity včetně erupcí a koronálních výronů hmoty, které mohou významně ovlivňovat život na Zemi. Astronomové budou dalekohled ATST využívat k výzkumu změn ve sluneční aktivitě a jejich dopadů na tzv. kosmické počasí. Sluneční erupce, výrony hmoty a další projevy sluneční činnosti mohou mít následně významný dopad na pozemské telekomunikace a energetické soustavy, mohou vyřadit z činnosti telekomunikační družice a rovněž ohrozit kosmonauty na oběžné dráze.

Schéma slunečního dalekohledu ATST.
Schéma slunečního dalekohledu ATST.
Sluneční dalekohled ATST s primárním zrcadlem o průměru 4 m bude napájet řadu moderních přístrojů, navržených k detailnímu studiu slunečního světla v rozsahu od blízkého ultrafialového (350 nm) až po daleké infračervené záření (28 000 nm nebo-li 28 mikrometrů). Systém adaptivní optiky vyššího řádu, který byl vyzkoušen na NSO - Richard B. Dunn Solar Telecope (Sacramento Peak), bude provádět zaostřování obrazu a odstraňovat tak defekty, způsobené zemskou atmosférou. To umožní dalekohledu ATST pozorovat detaily ve sluneční atmosféře s doposud nevídaným rozlišením, o velikosti pouhých 40 km.

Jedinečné vyhlídky konstrukce dalekohledu ATST spočívají v tom, že umožní astronomům pozorovat jak velmi jasný sluneční disk, tak i mimořádně slabě zářící sluneční korónu, nejvyšší vrstvu sluneční atmosféry. ATST bude velmi přesně měřit magnetická pole v koróně, jejíž jasnost je pouze několik milióntin jasu slunečního disku.

Výstavba dalekohledu bude zahájena ještě v roce 2010, první pozorování by se měla uskutečnit v roce 2017.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »