Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší sluneční dalekohled

Největší sluneční dalekohled

Model slunečního dalekohledu ATST.
Model slunečního dalekohledu ATST.
National Science Foundation (NSF) přidělila 298 miliónů dolarů asociaci AURA (Association of Universities for Research in Astronomy) na výstavbu nového slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) o průměru 4 m. ATST se stane největším a nejvýkonnějším dalekohledem k pozorování Slunce. Žádné srovnatelné zařízení neexistuje, ani se neplánuje. ATST se stane světovou vlajkovou lodí pro výzkum magnetických jevů ve sluneční atmosféře.

"Toto je mimořádná příležitost pro NSO (National Solar Observatory) udávat tón ve výzkumu Slunce," říká Dr. William Smith, prezident společnosti AURA. "Díváme se dopředu a očekáváme, že brzy k tomu získáme prvotřídní pozorovací techniku." Na vývoji nového dalekohledu bude spolupracovat celkem 22 vědeckých pracovišť a universit.

Sluneční dalekohled bude postaven na vrcholu sopky Haleakala (Maui, Havajské ostrovy), v nadmořské výšce 3 084 m n. m. Tato lokalita byla vybrána na základě posouzení 72 míst, následně byl jejich počet snížen na šestici stanovišť pro dodatečný průzkum přímo na místě. Z těchto šesti míst pouze Haleakala vyhověla všem požadavkům pro dalekohled ATST: nízké znečištění atmosféry, nejvíce dnů v roce s jasnou oblohou, nízká hladina prachu v ovzduší a nejmenší teplotní výkyvy. Toto místo je blízko již existující observatoře Mees Solar Observatory (MSO), kterou vlastní a provozuje University of Hawai'i's Institute for Astronomy, hlavní partner projektu dalekohledu.

Porozumění úloze magnetických polí ve vnějších oblastech Slunce je rozhodující pro pochopení činnosti slunečního dynama, proměnlivosti sluneční aktivity včetně erupcí a koronálních výronů hmoty, které mohou významně ovlivňovat život na Zemi. Astronomové budou dalekohled ATST využívat k výzkumu změn ve sluneční aktivitě a jejich dopadů na tzv. kosmické počasí. Sluneční erupce, výrony hmoty a další projevy sluneční činnosti mohou mít následně významný dopad na pozemské telekomunikace a energetické soustavy, mohou vyřadit z činnosti telekomunikační družice a rovněž ohrozit kosmonauty na oběžné dráze.

Schéma slunečního dalekohledu ATST.
Schéma slunečního dalekohledu ATST.
Sluneční dalekohled ATST s primárním zrcadlem o průměru 4 m bude napájet řadu moderních přístrojů, navržených k detailnímu studiu slunečního světla v rozsahu od blízkého ultrafialového (350 nm) až po daleké infračervené záření (28 000 nm nebo-li 28 mikrometrů). Systém adaptivní optiky vyššího řádu, který byl vyzkoušen na NSO - Richard B. Dunn Solar Telecope (Sacramento Peak), bude provádět zaostřování obrazu a odstraňovat tak defekty, způsobené zemskou atmosférou. To umožní dalekohledu ATST pozorovat detaily ve sluneční atmosféře s doposud nevídaným rozlišením, o velikosti pouhých 40 km.

Jedinečné vyhlídky konstrukce dalekohledu ATST spočívají v tom, že umožní astronomům pozorovat jak velmi jasný sluneční disk, tak i mimořádně slabě zářící sluneční korónu, nejvyšší vrstvu sluneční atmosféry. ATST bude velmi přesně měřit magnetická pole v koróně, jejíž jasnost je pouze několik milióntin jasu slunečního disku.

Výstavba dalekohledu bude zahájena ještě v roce 2010, první pozorování by se měla uskutečnit v roce 2017.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zvířetníkové světlo

Další informace »