< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nominujte laureáta ceny Littera Astronomica pro rok 2019
Miloš Podařil Vytisknout článek

Nominujte laureáta ceny Littera Astronomica pro rok 2019

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

U příležitosti konání 29. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (11. a 12. října 2019) Česká astronomická společnost již po osmnácté udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2019.

Cenu Littera astronomica podporuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. a Společnost Astropis.

Po formální stránce musí každý návrh na udělení Ceny obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do Výkonného výboru České astronomické společnosti na emailovou adresu: podaril@astro.cz (Miloš Podařil). Lze využít i poštovní adresy: Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov. 

Návrhy lze podávat do 30. dubna 2019 (včetně). Na pozdější návrhy nebude brán zřetel. Podrobnosti o ceně Littera astronomica (včetně úplného znění statutu) jsou k dispozici na samostatné stránce.

DOSAVADNÍ LAUREÁTI CENY LITERA ASTRONOMICA 

Lukáš Grygar přebírá cenu Littera Astronomica 2018 z rukou knihkupce Jana Kanzlsbergera. Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
Lukáš Grygar přebírá cenu Littera Astronomica 2018 z rukou knihkupce Jana Kanzlsbergera.
Autor: Kryštof Macek / Jihlavská astronomická společnost
2018: Lukáš Grygar
2017: Jindřich Suchánek
2016: PhDr. Alena Hadravová, CSc. a Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. 
2015: Mgr. Jana Olivová
2014: František Martinek
2013: Mgr. Pavel Gabzdyl
2012: Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran
2011: Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
2010: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
2009: Mgr. Antonín Vítek, CSc.
2008: Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
2007: cena nebyla udělena
2006: RNDr. Oldřich Hlad     
2005: Ing. Pavel Příhoda
2004: Ing. Antonín Rükl
2003: RNDr. Jiří Grygar, CSc.
2002: Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Podrobnosti o dosavadních laureátech viz samostatná stránka Ceny.

29. PODZIMNÍ KNIŽNÍ VELETRH V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek Autor: Miloš Podařil
Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek
Autor: Miloš Podařil
Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě (hlavním pořadatelem veletrhu je havlíčkobrodské Nakladatelství Hejkal) se koná již od roku 1991. Česká astronomická společnost se veletrhu účastní od roku 2002.

Česká astronomická společnost v rámci Podzimního knižního veletrhu provozuje informační, ale i prodejní stánek v těsné spolupráci se sdružením Aldebaran Group for Astrophysics a také zajištuje doprovodný program v podobě pozorování Slunce před vchodem na veletrh atd.

29. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě proběhne 11. a 12. října 2019 v prostorách Kulturního domu Ostrov v Havlíčkově Brodě. Cena Littera astronomica bude za účasti ředitelky veletrhu Dr. Markéty Hejkalové a knihkupce Jana Kanzelsbergera předána v podvečerních hodinách v pátek 11. října 2019. Průběžně aktualizované informace včetně programu na http://veletrh.hejkal.cz/. Více o veletrhu na samostatné stránce.




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Další články autora (57)

Štítky: Littera astronomica

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »