Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nominujte laureáta ceny Littera Astronomica pro rok 2020

Nominujte laureáta ceny Littera Astronomica pro rok 2020

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

U příležitosti konání 30. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (23. a 24. října 2020) Česká astronomická společnost již po devatenácté udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2020.

Cenu Littera astronomica podporuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. a Společnost Astropis.

Po formální stránce musí každý návrh na udělení Ceny obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do Výkonného výboru České astronomické společnosti na emailovou adresu: podaril@astro.cz (Miloš Podařil). Lze využít i poštovní adresy: Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov

Návrhy lze podávat do 30. dubna 2020 (včetně). Na pozdější návrhy nebude brán zřetel. Podrobnosti o ceně Littera astronomica (včetně úplného znění statutu) jsou k dispozici na samostatné stránce.

DOSAVADNÍ LAUREÁTI CENY LITERA ASTRONOMICA 

Dr. Peter Zamarovský, Littera Astronomica 2020 Autor: Miloš Podařil
Dr. Peter Zamarovský, Littera Astronomica 2020
Autor: Miloš Podařil
2019: RNDr. Peter Zamarovský, CSc.
2018: Lukáš Grygar
2017: Jindřich Suchánek
2016: PhDr. Alena Hadravová, CSc. a Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. 
2015: Mgr. Jana Olivová
2014: František Martinek
2013: Mgr. Pavel Gabzdyl
2012: Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran
2011: Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
2010: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
2009: Mgr. Antonín Vítek, CSc.
2008: Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
2007: cena nebyla udělena
2006: RNDr. Oldřich Hlad     
2005: Ing. Pavel Příhoda
2004: Ing. Antonín Rükl
2003: RNDr. Jiří Grygar, CSc.
2002: Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Podrobnosti o dosavadních laureátech viz samostatná stránka Ceny.

30. PODZIMNÍ KNIŽNÍ VELETRH V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek Autor: Miloš Podařil
Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek
Autor: Miloš Podařil
Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě (hlavním pořadatelem veletrhu je havlíčkobrodské Nakladatelství Hejkal) se koná již od roku 1991. Česká astronomická společnost se veletrhu účastní od roku 2002.

Česká astronomická společnost v rámci Podzimního knižního veletrhu provozuje informační, ale i prodejní stánek v těsné spolupráci se sdružením Aldebaran Group for Astrophysics a také zajištuje doprovodný program v podobě pozorování Slunce před vchodem na veletrh atd.

30. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě proběhne 23. a 24. října 2020 v prostorách Kulturního domu Ostrov v Havlíčkově Brodě. Cena Littera astronomica bude za účasti ředitelky veletrhu Dr. Markéty Hejkalové a knihkupce Jana Kanzelsbergera předána v podvečerních hodinách v pátek 23. října 2020. Průběžně aktualizované informace včetně programu na http://veletrh.hejkal.cz/. Více o veletrhu na samostatné stránce.




O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Littera astronomica


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »