Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za Astronomickým táborem Jihlavské astronomické společnosti 2018

Ohlédnutí za Astronomickým táborem Jihlavské astronomické společnosti 2018

Astronomický tábor 2018: Pozorovací louka
Autor: T. Kosek / Jihlavská astronomická společnost

Na táborové základně Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku v termínu od 21. července do 4. srpna 2018 proběhl již patnáctý ročník letního dětského Astronomického tábora Jihlavské astronomické společnosti. Děti se v průběhu dvou parných letních týdnů opět mnohému přiučily v průřezových tématech celé astronomie a kosmonautiky. V letošním ročníku se blýskly zejména skupiny zabývající se astrofotografií a radioastronomií. 

Letní Astronomický tábor Jihlavské astronomické společnosti funguje od roku 2004. Tábora se každoročně účastí šest desítek dětí z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Zájem o tábor je přitom mezi účastníky značný. Kapacita tábora je zpravidla zaplněna v řádu jednotek hodin od spuštění online registrací. Rychlostní rekord v naplnění tábora pochází z roku 2016, kdy se tábořiště zaplnilo za pouhou 1 hodinu a 11 minut.

Táborníci jsou z hlediska organizace pozorování a odborných měření rozděleni do skupin menších (od 8 do cca 12 let) a větších (od cca 12 do 17 let) dětí. Krom toho v rámci tábora existují i týmy, které jsou uzpůsobeny pro hry a soutěže. 

Astronomický tábor 2018: Pozorovací louka Autor: T. Kosek / Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2018: Pozorovací louka
Autor: T. Kosek / Jihlavská astronomická společnost
Táborová základna (spravovaná jihlavským Domem dětí a mládeže) Hájenka Černé lesy se nachází pod vrcholem kopce Malín (635 m. n m.) západně od městyse Brtnice na Jihlavsku. Ačkoliv záře patnáct kilometrů vzdálené Jihlavy začíná pronikat i na zdejší oblohu, tma je nad táborem stále relativně dobrá (podle letošního měření 21,15 MSA; rekordní tma byla změřena v červenci 2015: 21,42 MSA).

Hned nad táborovou základnou se nachází louka s perfektním výhledem na jih. Právě zde probíhají večerní pozorování. Jihlavská astronomická společnost má v horní části louky (po dohodě s majitelem) trvale instalované čtyři sloupky pro astronomické montáže a také relativně velkou louku využitelnou pro přibližně dvě desítky přenosných dalekohledů. 

Astronomický tábor Jihlavské astronomické společnosti také patří mezi oblíbená témata regionálních ale i celorepublikových médií. V letošním roce o táboře mimo jiné vznikla reportáž České televize, která se objevila ve vysílání Zpráviček na kanálu ČT Déčko (iVysílání České televize: Zprávičky, 26. července 2018).

Astronomický tábor 2018: Ukázka práce jihlavských hasičů Autor: M. Dočekal / Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2018: Ukázka práce jihlavských hasičů
Autor: M. Dočekal / Jihlavská astronomická společnost
Vzhledem k tomu, že nejen astronomií (a kosmonautikou) je táborník živ, táborový program bývá zpestřen nejrůznějšími hrami a soutěžemi. Krom jiného k nám na tábor pro odreagování tu a tam zavítají i návštěvy z relativně odlišných oblastí. Ačkoliv souvislosti (zejména ty fyzikální) lze nalézt prakticky kdekoliv. V letošním roce jsme si to mohli ověřit například při ukázkách protipožární prevence, které nám přijeli ukázat jihlavští dobrovolní hasiči ze stanice Jihlava – Bedřichov. 

Program tábora je každý rok tradičně doplněn i exkurzí na některé z významných nejen astronomických pracovišť v České republice. V letošním roce se děti podívaly na brněnskou hvězdárnu, na Letecký ústav Vysokého učení technického v Brně nebo do laboratoří Středoevropského technologického institutu CEITEC v Brně. 

Tábor každý rok také navštěvují významné osobnosti z oboru. V letošním roce jsme u nás přivítali známého publicistu a popularizátora kosmonautiky a Ing. Tomáše Přibyla. 

V průběhu tábora děti pracují v malých skupinkách na různých tematicky odlišných projektech. 

Radioastronomie

Astronomický tábor 2018: Radioastronomický záznam pozorování bouří na Jupiteru. Autor: J. Hladký / Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2018: Radioastronomický záznam pozorování bouří na Jupiteru.
Autor: J. Hladký / Jihlavská astronomická společnost
Skupina v tábořišti vybodovala přibližně osm metrů vysokou dipólovou anténu, se kterou pozorovala různé astronomické jevy (včetně poruch způsobených vadným stykačem u čerpadla v nedaleké studni :- ) ).

Na snímku je pravděpodobně zachycen okraj bouře typu Io-B. Působením měsíce Io jsou elektrony z plasmového prstence (v okolí oběžné dráhy Io) posílány podél magnetických siločar směrem k Jupiteru, kde jsou brzděny a jsou zdrojem elektromagnetického záření s proměnnou frekvencí.

Astrofotografie

Mezi tradičně nejaktivnější táborové skupiny patří fotografický tým vedený astrofotografy Tomášem Koskem a Honzou Schilhabem. V průběhu celého tábora účastníci reálně fotografují oblohu a učí se snímky zpracovávat. 

V rámci letošního ročníku vzniklo prezentační video.

 

Video a režie: Tomáš Kosek/JAS.

Proměnné hvězdy

Pozorování proměnných hvězd se v průběhu letošního tábora (ačkoliv jsme to vůbec nepředpokládali) stalo jedním z hlavních témat. Již na táboře se povedlo takříkajíc improvizovaně získat první relativně dobré výsledky. Uvedený snímek ukazuje ukázka jednoho z měření. V tomto případě se jedná o učebnicové minimum zákrytové dvojhvězdy OO Aql (červené body pocházejí ze snímkování pomocí dalekohledu, modré značky pak ze zrcadlovky vybavené 300mm teleobjektivem). 

Astronomický tábor 2018: Pozorování proměnné hvězdy OO Aql Autor: P. Dvořák / Jihlavská astronomická společnost
Astronomický tábor 2018: Pozorování proměnné hvězdy OO Aql
Autor: P. Dvořák / Jihlavská astronomická společnost

Nutno dodat, že někteří účastníci se po skončení tábora zapojili do programu pozorování proměnných hvězd i exoplanet a nyní se již aktivně účastní například i objevování nových proměnných hvězd.

Více informací o táboře na http://astronomickytabor.cz/, příp. na emailu kontakt@astronomickytabor.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jihlavská astronomická společnost



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Jihlavská astronomická společnost, Astronomický tábor


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »