Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Opět budeme měnit čas

Opět budeme měnit čas

hodiny

Taky jste si lámali hlavu, jak to teda vlastně bude po zrušení střídání času, o kterém rozhodl v roce 2019 Evropský parlament? Nemusíte spěchat. Protože země Evropské unie se zatím nedohodly, co dál.

Některé se přiklánějí k trvale letnímu času, jiné by pokračovaly ve střídání času a některé se kloní ke středoevropskému času, tedy tomu, který probíhá v době, kdy není nastaven ten letní. Tato debata je poměrně překvapivá, protože se nabízelo řešení vrátit se k přírodnímu času, který je symetrický vůči východu a západu Slunce a který odpovídá našim fyziologickým potřebám.

Do doby, než bude rozhodnuto, se tedy čas bude dále střídat. A tak to tedy bude i v letošním roce. V noci ze soboty 27. na neděli 28. března si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu. Noc tak bude sice o hodinu kratší, zato zastánci letního času a milovníci dlouhých letních večerů budou slavit. Zhruba pětina obyvatel s tím bude mít problém srovnat se v jejich časovém rytmu. Ale nutno dodat, že za pár dní se to spraví. Ale čeká je ještě jedna změna času na podzim a budou to absolvovat znovu.

Spolu s již neexistujícími ekonomickými důvody pro zavedení letního času postrádá střídání času smysl a pokračuje jenom proto, že se země Evropské unie nedokáží dohodnout.

Jak jsme uvedli, na přemýšlení, jak dál, a především, jak správně dál, máme zase nějaký ten čas. Která volba je vhodnější?

Někteří přišli s nápadem ponechat letní čas po celý rok. Dlouhé letní večery, zbytečné světlo ráno, které nás, civilizované a odcizené od dřívějšího chodu sedláků a hospodářů, zbytečně budí. Zní to lákavě a leckdo pro to také zvedá ruku. Problém ale nastává ve druhé části roku, v zimě, kdy trvalý letní čas znamená více tmy ráno, začátek školy (ano, to zní v době online výuky podivně, ale jednou to zase bude) ještě za tmy, přitom ranní světlo je pro náš organismus naprosto zásadní. Na tom se shodují fyziologové napříč Evropou i celým světem.

Informace a argumenty k vašemu dalšímu ročnímu přemýšlení najdete na www.stredoevropskycas.cz. Je zde také simulace, jak vypadají části roku se středoevropským časem a s časem letním středoevropským, nastavit si můžete jakýkoliv den roku.

Kontakty

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno – dusek@hvezdarna.cz

Pavel Suchan, tiskový tajemník České astronomické společnosti - suchan@astro.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Změna času, Letní čas


25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac

Mesiac zo včerajška, alebo aj test starého ruského objektívu. Vybavenie: Canon 60D, Tair 33 PhotoSniper 300mm, Vivitar teleconverter 3x, Video tripod. Software: PIPP, Autostakkert (20%), Registax, Adobe Photoshop 438x 1/800 ISO 640 F8

Další informace »