< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Optika! Jak na ni?
Jiří Dušek Vytisknout článek

Optika! Jak na ni?

SkyWatcher Telescope
SkyWatcher Telescope
Snem každého správného astronoma je bezesporu vlastnit ten nejlepší astronomický dalekohled. Tušíte ovšem, který to je? Nebo jej snad už máte doma, ale tak nějak nevíte co s ním? Pak je právě pro vás určen cyklus čtyř mimořádných říjnových workshopů zaměřených na astronomickou optiku organizovaných Hvězdárnou a planetáriem Brno.

Světem čoček a zrcadel vás provede Zdeněk Řehoř z Hvězdárny a planetária Brno a Univerzity Palackého v Olomouci. Workshopy se konají v průběhu října vždy ve čtvrtek od 18.00 v přednáškovém sále Hvězdárny a planetária Brno. S ohledem na omezenou kapacitu je vhodné si předem rezervovat vstupenky na http://www.hvezdarna.cz. Workshopy na sebe navazují jenom volně, lze absolvovat jenom některé z nich.

4. října 2012, Když se řekne dalekohled
Dalekohled zná asi každý, víte ale, kolik existuje základních konstrukcí a jaký je mezi nimi rozdíl? K čemu je ten či onen typ vhodný? Na tyto otázky přináší odpověď úvodní seminář z cyklu optických workshopů. Seznámíte se také s nejrůznějším astronomickým příslušenstvím a s možnostmi jeho běžného i méně obvyklého využití. K čemu je vhodný třeba obyčejný starý fotografický objektiv?

11. října 2012, Amatérské astronomické dalekohledy 21. století
Dalekohled, to nejsou jen skla. Dnes se již velmi často setkáváme s nejrůznějšími elektronickými doplňky. Přes jednoduché pohony až po robotizované systémy. Jak tyto prvky pracují a jak vlastně vypadají? Pohlédněte do útrob elektronických pomůcek astronomů.

18. října 2012, Vybíráme astronomické vybavení
Který dalekohled bude ten správný? Musí stát astronomický dalekohled astronomické částky? Jaké k němu zvolit příslušenství? Jak se orientovat v nabídkách prodejců? A co vlastně do začátku skutečně budete potřebovat? Nebo snad již doma máte sbírku optiky a tápete, co s ní? Odpovědi naleznete v zábavných demonstracích v průběhu workshopu.

25. října 2012, Péče o dalekohled
Máte doma dalekohled? A víte, jak s ním správně zacházet, aby nedošel k úhoně? Workshop s mírně destrukční ukázkou pro všechny, kteří chtějí vidět nejen ničení optiky, ale i její čištění a seřizování. Tušíte vlastně, k čemu všemu lze použít dalekohled? Napadlo vás někdy, že v něm máte třeba i mikroskop, fotografický objektiv nebo dokonce svářečku plastů?




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Další články autora (189)

Štítky: Optika, Dalekohled

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »