Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Osmdesát let od slavnostního otevření českobudějovické hvězdárny

Osmdesát let od slavnostního otevření českobudějovické hvězdárny

Českobudějovická hvězdárna – princezna mezi hvězdárnami
Autor: Bohumil Polesný

Hvězdárna byla široké veřejnosti otevřena v neděli dopoledne o půl jedenácté 14. listopadu 1937. Všechny přítomné, zástupce korporací i významné osobnosti přivítal předseda Jihočeské astronomické společnosti dr. Karel Vodička. Především vyzdvihl zásluhy všech, kteří se na budování hvězdárny podíleli, připomněl amatérského astronoma Zincka, z jehož pozůstalosti bylo vytvořeno na hvězdárně muzeum, a meteorologa dr. Weyde, který v Č. Budějovicích žil a pracoval.

Zúčastnění hosté si vyslechli recitaci básně Klášterského „Štefánik“ v podání K. Vodičkové. Dalšími řečníky byli dr. Stejskal, zástupce městské rady, a prof. Maňák, který sliboval za prof. Blumentritta spolupráci zdejších německých občanů v oblasti astronomie. Nakonec byl vyzván člen městského zastupitelství dr. Vlastislav Zátka, aby přestřihl pásku a účastníci si mohli prohlédnout kopuli hvězdárny s novým zrcadlovým dalekohledem. Tímto počinem se začala naplňovat vize jednoho ze zakladatelů České astronomické společnosti Jaroslava Štycha – „do každého města lidová hvězdárna“.

Stavba hvězdárny byla navržena v roce 1931 a realizována v průběhu let 1931 až 1933. V dalších letech probíhaly dokončovací práce, hvězdárna byla postupně vybavována vnitřním zařízením a také zde byla budována moderní goniometrická stanice. Současně se kolem hvězdárny upravoval pozemek a na něm se vytvářela botanická zahrada. Budova nově postavené hvězdárny byla jednopatrová, architektonicky velmi zdařilá, jednoduchého kubického tvaru ve stylu funkcionalismu. Byla to v podstatě druhá lidová hvězdárna v Československu*). V roce 1935 byla dokončena montáž otáčecího zařízení kopule a nakonec v roce 1937 byl v kopuli hvězdárny namontován nový velký Cassegrainův reflektor o průměru zrcadla 310 mm a ohniskové délce 400 cm, který zhotovil pro zdejší hvězdárnu ing. Viktor Rolčík ze Štefánikovy hvězdárny v Praze. Na jeho zakoupení byl využit peněžní dar Českobudějovické záložny.

Výbor Jihočeské astronomické společnosti při otevření hvězdárny dne 14. 11. 1937. Uprostřed předseda Jihočeské astronomické společnosti prof. Vodička, druhý zprava továrník Vacek Autor: Bohumil Polesný
Výbor Jihočeské astronomické společnosti při otevření hvězdárny dne 14. 11. 1937. Uprostřed předseda Jihočeské astronomické společnosti prof. Vodička, druhý zprava továrník Vacek
Autor: Bohumil Polesný

Od svého otevření byla hvězdárna pro širokou veřejnost přístupná za příznivého počasí třikrát v týdnu, a to v pondělí, ve středu a v sobotu. Při pozorování zajímavých jevů (např. zatmění Měsíce) bývala návštěvnost velmi hojná. Byla tak zahájena nová éra činnosti Jihočeské astronomické společnosti, období nadšené odborné i popularizační činnosti jejích členů. Členové se v hojném počtu účastnili odborné práce v planetární, meteorické a sluneční sekci ČAS a při sledování proměnných hvězd. Díky popularizačnímu úsilí členů, zejména v období počátku padesátých let minulého století, se „vesmírná gramotnost“ dostala téměř do každé obce v jižních Čechách. Významným počinem, daleko přesahujícím trvání JAS a později Jihočeské pobočky ČAS, byla myšlenka postavení hvězdárny na Kleti a účast členů pobočky na její realizaci. Tato hvězdárna je jedním z podstatných odkazů JAS pro amatérskou i profesionální astronomii jak v jižních Čechách, tak v celé České republice.                                     

Bohumil Polesný

*) Pro přesnost: Neuvažujeme-li hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích (1912) a hvězdárnu Adolfa Krause v Mikulášovicích (1913), jejichž historie a koncepce jsou v poněkud jiné kategorii.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Hvězdárna České Budějovice


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »