Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pobočka v Brně skončila

Pobočka v Brně skončila

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Na dubnovém zasedání rozhodl VV o zrušení brněnské pobočky České astronomické společnosti z důvodu zániku její aktivity.

Pobočka ČAS v Brně vznikla (pokud se nemýlím) v 30. letech minulého století. Funkční byla ještě v polovině 50. let, kdy její činnost byla - stejně jako celé ČAS - utlumena. Obnovena byla - opět současně s celou ČAS - v r. 1959. Prvním předsedou byl zvolen Jaroslav Procházka, profesor na VUT v Brně. V průběhu doby se ve vedení vystřídalo více osob, m.j. Dr. K. Lang, Dr. M. Vetešník, Dr. T.B. Horák, Mgr. M. Šulc, naposledy pak Dr. P. Hájek.

Poměrně úspěšná činnost pobočky byla od počátku 60. let zaměřena na pořádání seminářů a přednášek a exkurzí. Počet členů se pohyboval většinou kolem čísla 70, v 80.-90. letech dosáhl dokonce hodnoty cca 120. To se však již začaly objevovat problémy spočívající v nízké návštěvnosti akcí. Přes snahy výboru vyhovět zájmům členů ( ankety) se v tomto směru situace stále zhoršovala. Příčinou byl m.j. vznik nových organizací věnujících se astronomii, se sídlem vedení v Brně a patrně také narůstající světelné znečištění od r. 1973. Koncem 90. let už hlavní aktivitou byla edice členského zpravodaje Časoprostor, produkovaného Ing. Šafářem. V r. 2000 došlo k roztržce mezi předsedou výboru a ostatními funkcionáři pro neshodu na metodě řízení pobočky, což vedlo k vystoupení předsedy z pobočky a zvolení jejího posledního předsedy, Dr. P. Hájka.

Od r. 2006 už nebyly placeny ani členské příspěvky, až po delším vyčkávání VV ČAS pobočku zrušil.

Po celou dobu existence jednatelé pobočky pečlivě vedli její administrativu.. Následkem toho se od r. 1959 nashromáždilo kolem 25 kg korespondence a zápisů ze schůzí. Tyto materiály byly v tomto století deponovány na brněnské hvězdárně. Na moji žádost její ředitel Mgr. J. Dušek, Ph.D. nařídil jejich vyskladnění, což se stalo péčí Dr. P. Hájka, a dne 1. 9. jsem je předal předsedkyní historické sekce ČAS paní Dr. A. Šolcové.

Kompletnost předaných materiálů poskytuje možnost jejich odborného zpracování členy HS ČAS a eventuální edici dějin brněnské pobočky ČAS.




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »