Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pobočka v Brně skončila

Pobočka v Brně skončila

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Na dubnovém zasedání rozhodl VV o zrušení brněnské pobočky České astronomické společnosti z důvodu zániku její aktivity.

Pobočka ČAS v Brně vznikla (pokud se nemýlím) v 30. letech minulého století. Funkční byla ještě v polovině 50. let, kdy její činnost byla - stejně jako celé ČAS - utlumena. Obnovena byla - opět současně s celou ČAS - v r. 1959. Prvním předsedou byl zvolen Jaroslav Procházka, profesor na VUT v Brně. V průběhu doby se ve vedení vystřídalo více osob, m.j. Dr. K. Lang, Dr. M. Vetešník, Dr. T.B. Horák, Mgr. M. Šulc, naposledy pak Dr. P. Hájek.

Poměrně úspěšná činnost pobočky byla od počátku 60. let zaměřena na pořádání seminářů a přednášek a exkurzí. Počet členů se pohyboval většinou kolem čísla 70, v 80.-90. letech dosáhl dokonce hodnoty cca 120. To se však již začaly objevovat problémy spočívající v nízké návštěvnosti akcí. Přes snahy výboru vyhovět zájmům členů ( ankety) se v tomto směru situace stále zhoršovala. Příčinou byl m.j. vznik nových organizací věnujících se astronomii, se sídlem vedení v Brně a patrně také narůstající světelné znečištění od r. 1973. Koncem 90. let už hlavní aktivitou byla edice členského zpravodaje Časoprostor, produkovaného Ing. Šafářem. V r. 2000 došlo k roztržce mezi předsedou výboru a ostatními funkcionáři pro neshodu na metodě řízení pobočky, což vedlo k vystoupení předsedy z pobočky a zvolení jejího posledního předsedy, Dr. P. Hájka.

Od r. 2006 už nebyly placeny ani členské příspěvky, až po delším vyčkávání VV ČAS pobočku zrušil.

Po celou dobu existence jednatelé pobočky pečlivě vedli její administrativu.. Následkem toho se od r. 1959 nashromáždilo kolem 25 kg korespondence a zápisů ze schůzí. Tyto materiály byly v tomto století deponovány na brněnské hvězdárně. Na moji žádost její ředitel Mgr. J. Dušek, Ph.D. nařídil jejich vyskladnění, což se stalo péčí Dr. P. Hájka, a dne 1. 9. jsem je předal předsedkyní historické sekce ČAS paní Dr. A. Šolcové.

Kompletnost předaných materiálů poskytuje možnost jejich odborného zpracování členy HS ČAS a eventuální edici dějin brněnské pobočky ČAS.




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »