Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pobočka v Brně skončila

Pobočka v Brně skončila

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Na dubnovém zasedání rozhodl VV o zrušení brněnské pobočky České astronomické společnosti z důvodu zániku její aktivity.

Pobočka ČAS v Brně vznikla (pokud se nemýlím) v 30. letech minulého století. Funkční byla ještě v polovině 50. let, kdy její činnost byla - stejně jako celé ČAS - utlumena. Obnovena byla - opět současně s celou ČAS - v r. 1959. Prvním předsedou byl zvolen Jaroslav Procházka, profesor na VUT v Brně. V průběhu doby se ve vedení vystřídalo více osob, m.j. Dr. K. Lang, Dr. M. Vetešník, Dr. T.B. Horák, Mgr. M. Šulc, naposledy pak Dr. P. Hájek.

Poměrně úspěšná činnost pobočky byla od počátku 60. let zaměřena na pořádání seminářů a přednášek a exkurzí. Počet členů se pohyboval většinou kolem čísla 70, v 80.-90. letech dosáhl dokonce hodnoty cca 120. To se však již začaly objevovat problémy spočívající v nízké návštěvnosti akcí. Přes snahy výboru vyhovět zájmům členů ( ankety) se v tomto směru situace stále zhoršovala. Příčinou byl m.j. vznik nových organizací věnujících se astronomii, se sídlem vedení v Brně a patrně také narůstající světelné znečištění od r. 1973. Koncem 90. let už hlavní aktivitou byla edice členského zpravodaje Časoprostor, produkovaného Ing. Šafářem. V r. 2000 došlo k roztržce mezi předsedou výboru a ostatními funkcionáři pro neshodu na metodě řízení pobočky, což vedlo k vystoupení předsedy z pobočky a zvolení jejího posledního předsedy, Dr. P. Hájka.

Od r. 2006 už nebyly placeny ani členské příspěvky, až po delším vyčkávání VV ČAS pobočku zrušil.

Po celou dobu existence jednatelé pobočky pečlivě vedli její administrativu.. Následkem toho se od r. 1959 nashromáždilo kolem 25 kg korespondence a zápisů ze schůzí. Tyto materiály byly v tomto století deponovány na brněnské hvězdárně. Na moji žádost její ředitel Mgr. J. Dušek, Ph.D. nařídil jejich vyskladnění, což se stalo péčí Dr. P. Hájka, a dne 1. 9. jsem je předal předsedkyní historické sekce ČAS paní Dr. A. Šolcové.

Kompletnost předaných materiálů poskytuje možnost jejich odborného zpracování členy HS ČAS a eventuální edici dějin brněnské pobočky ČAS.




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »