< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Podpořte Českou astronomickou společnost na Dobromat.cz
Redakce Astro.cz Vytisknout článek

Podpořte Českou astronomickou společnost na Dobromat.cz

Dobromat.cz
Autor: Dobromat.cz

Chystáte se nakupovat vánoční dárky online? Pak můžete finačně podpořit Českou astronomickou společnost a nebude Vás to stát ani o korunu navíc. Naopak vaše podpora umožní například další běh serveru Astro.cz nebo akce pro veřejnost v rámci 100 let České astronomické společnosti v roce 2017. Budeme vám moc vděční!

Česká astronomická společnost uzavřela nedávno spolupráci s portálem Dobromat.cz. Díky tomu nás můžete podpořit při online nákupech, aniž by Vás to stálo jakékoliv výdaje navíc. Na portálu je zaregistrováno již více než 600 internetových obchodů, a při nákupu na kterémkoliv z nich vyplatí obchod Dobromatu provizi ve výši několika procent z nákupu, který ji následně pošle na účet vybrané organizace.

Nejjednodušší způsob, jak ČAS podpořit, je přidat si do svého prohlížeče tohoto pomocníka:

http://dobromat.cz/rozsireni/pridat

Pomocník Vás sám upozorní pokaždé, kdy navštívíte stránku jednoho ze zaregistrovaných obchodů a nabídne Vám volbu organizace, kterou chcete podpořit. Existuje i možnost podpory bez pomocníka – v takovém případě je třeba před nakupováním navštívit vždy nejprve web dobromat.cz, vybrat si obchod a organizaci, kterou chcete podpořit, a stránka Vás poté přesměruje do vybraného internetového obchodu.

Důležité je vědět, že cena za nákup zůstává stejná, ať již do internetového obchodu vstupujete přes Dobromat, nebo bez něj. Naopak Vaše podpora při nákupu přes Dobromat bude pro Českou astronomickou společnost, jakožto dobrovolné sdružení, nesmírně přínosná! Děkujeme!!!

Pokud si do prohlížeče nainstalujete pomocníka, sám Vás upozorní pokaždé, když navštívíte obchod zaregistrovaný na Dobromatu Autor: Dobromat.cz
Pokud si do prohlížeče nainstalujete pomocníka, sám Vás upozorní pokaždé, když navštívíte obchod zaregistrovaný na Dobromatu
Autor: Dobromat.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Dobromat.cz



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Další články autora (914)

Štítky: Česká astronomická společnost

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »