Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Poslechněte si debatu umělkyně a vědce pod největším českým dalekohledem

Poslechněte si debatu umělkyně a vědce pod největším českým dalekohledem

Perkův dalekohled na ondřejovské observatoři Astronomického ústavu Akademie věd AV ČR.
Autor: AsÚ AV ČR

Zveme vás na společenský doprovodný program Ceny Jindřicha Chalupeckého v neděli 13. září 2015. Přední česká umělkyně Pavla Sceranková povede na půdě Astronomického ústavu dialog s českým vědcem Bruno Jungwiertem v prostoru kupole pod největším českým dalekohledem - dvoumetrovým Teleskopem Luboše Perka. Vstup je zdarma, při včasné rezervaci se můžete nechat na akci dopravit autobusem.

Umělkyně Pavla Sceranková bude hostem v kopuli ondřejovské obseratoře s největším dalekohledem v Česku. Autor: Archiv P. Scerankové.
Umělkyně Pavla Sceranková bude hostem v kopuli ondřejovské obseratoře s největším dalekohledem v Česku.
Autor: Archiv P. Scerankové.
Přední česká umělkyně Pavla Sceranková povede rozhovor na téma reliktního záření s vědcem RNDr. Bruno Jungwiertem, Ph.D., v prostoru kupole, kde je umístěn největší dalekohled v České republice. Reliktní záření, tedy jakési první světlo, které bylo vyzářeno ve vesmíru, se pro umělkyni stalo inspirací pro sérii objektů, videí a fotografií. Společná diskuse přední současné umělkyně a významného badatele je také pokračováním dialogu mezi současným uměním a vědou, zkoumáním styčných ploch a možností vzájemného obohacení.

Součástí programu, probíhajícího v poutavém prostředí ondřejovské hvězdárny, bude krátká prohlídka historického areálu.

 Program:

  • 13:00: nástup do autobusu, který dopraví účastníky do Ondřejova (místo a čas nástupu bude upřesněn)
  • 14:00: začátek – sraz všech účastníků na začátku vstupního schodiště, výstup po schodišti, procházka a krátká prohlídka historického areálu procházkou cca 15 minut, poté dojdeme ke kopuli největšího dalekohledu v České republice
  • 15:30: začátek moderované přednášky v prostoru pod dalekohledem
  • 16:05: konec prezentace a prostor pro diskusi a otázky
  • 16:40: konec akce – autobus odveze účastníky zpět do Prahy

Pro účast na akci se můžete nechat dovézt autobusem

Vstup je zdarma. Společnost Jindřicha Chalupeckého nabízí zájemcům o prezentaci Pavly Scerankové využít možnost dopravy autobusem zdarma. Kapacita autobusu je omezena na 45 míst, rezervace míst tedy nutná na barboraciprova@cjch.cz.

Ke stažení: Pozvánka v PDF

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Pavly Sceránkové

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Perkův dalekohled


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »