Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Povedený Den vlašimské hvězdárny
Jan Urban Vytisknout článek

Povedený Den vlašimské hvězdárny

Pozorování Slunce ve Vlašimi

Výročí založení hvězdárny jsme oslavili v pátek 12. června 2020. Vzácný host prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., předseda České astronomické společnosti a emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově stejně jako padesátka dospělých i malých návštěvníků se zájmem sledoval speciální přednášku „České oči ve vesmíru“ Ing. Víta Lédla, Ph.D., Výzkumného centra TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, v.v.i. o významných českých přístrojích na sondách, které zkoumají vesmír z oběžné dráhy Země. Více prostoru věnoval družici Evropské kosmické agentury Solar Orbiter, která aktuálně zkoumá Slunce.

Již odpolední program byl zaměřen na Slunce, Mgr. Jan Urban ukázal a vysvětlil návštěvníkům sluneční jevy prostřednictvím našich dalekohledů. Automatická meteorologická stanice ČHMÚ Praha a meteobudka vlašimské hvězdárny jsou pro návštěvníky hvězdárny silným magnetem a zájem o ně je trvale velký. Vydařilo se i večerní pozorování oblohy.

Zrcadla pro přístroj sondy Solar Orbiter z TOPTECu
Zrcadla pro přístroj sondy Solar Orbiter z TOPTECu
Až do konce září máme pro veřejnost připravena pravidelná páteční pozorování oblohy s výkladem demonstrátorů – začínají ve 21 hodin, v září už ve 20 hodin.

V pátek 2. října 2020 přijede světově uznávaný astrofotograf a známý český popularizátor astronomie Petr Horálek. Přijďte si poslechnout jeho zážitky z pobytu na nejmodernějším vědeckém pozorovacím pracovišti na světě a prohlédnout výstavu velkoformátových fotografií vesmíru.

Pozorování Slunce ve Vlašimi
Pozorování Slunce ve Vlašimi
Chceme také aktivně přispět ke zlepšování životního prostředí, a proto v sobotu 24. října 2020 pořádáme tradiční podzimní úklidovou akci v okolí hvězdárny v rámci kampaně „Ukliďme Česko!“.

Evropská noc vědců bude v pátek 27. listopadu 2020, těšit se můžete na speciální workshop.

Veškeré programy jsou určeny také rodinám s dětmi.

Vlašimská astronomická společnost o.p.s.
www.vas.cz
hvezdarna@vas.cz
Tel.: 607835434

Ing. Vít Lédl, Mgr. Miroslav Bárta a RNDr. Petr Heinzel ve Vlašimi
Ing. Vít Lédl, Mgr. Miroslav Bárta a RNDr. Petr Heinzel ve Vlašimi

Prohlídka meteostanice ve Vlašimi
Prohlídka meteostanice ve Vlašimi




O autorovi

Štítky: Vlašim, Vlašimská astronomická společnost, Vlašimská hvězdárna


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »