< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na astrocesty
František Martinek Vytisknout článek

Pozvánka na astrocesty

Úvodní strana serveru www.astrocesty.eu provozovaného Hvězdárnou Valašské Meziříčí
Úvodní strana serveru www.astrocesty.eu provozovaného Hvězdárnou Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste (Slovensko) připravily společně (nejen) pro návštěvníky Zlínského a Žilinského kraje seznam zajímavých míst, která stojí za to navštívit. Především se jedná o hvězdárny a astronomické pozorovatelny jakožto objekty prvořadého zájmu obou institucí, a také o sluneční hodiny. Oba kraje však mohou návštěvníkům nabídnout i jiné zajímavosti, jako jsou muzea, přírodní a technické památky, geologické lokality, rozhledny a další vyhlídkové body, ale třeba i zahrady, památné stromy či studánky.

Všechny lokality zařazené do seznamu byly v rámci projektu Astronomické cestování pracovníky obou hvězdáren navštíveny, zmapovány a vyfotografovány, ke každému místu byl zpracován stručný popis. Výstupem projektu jsou jednak tištěné publikace (brožurky, mapy), které si můžete vyžádat ve vybraných informačních centrech ve Zlínském kraji nebo osobně na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Dále byl spuštěn velmi podrobný informační server, který najdete na adrese

http://www.astrocesty.eu.

Soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy poblíž Valašského Meziříčí
Soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy poblíž Valašského Meziříčí
Kromě interaktivní mapy obsahují tyto internetové stránky detailní informace ke každé lokalitě (koncem března 2011 byla dostupná data a fotografie pro zhruba 280 lokalit), mapku a další užitečné rady k návštěvě (dostupnost, otevírací doba apod.). Nechybí ani naše tipy na zajímavé výlety pěšky, autem či na kole. Samozřejmě si můžete v elektronické podobě prohlédnout zmíněné tištěné výstupy a dozvíte se řadu dalších zajímavostí k celému projektu.

Stránky www.astrocesty.eu jsou relativně jednoduché a pro většinu virtuálních návštěvníků budou dostačující. Jejich nejdůležitější součástí je seznam lokalit, doplněných stručným popisem a fotografickou dokumentací. Pomocí vyhledávacích filtrů si můžete nechat zobrazit buď všechny lokality, případně zajímavosti ve vybraném kraji či okrese, nebo si vyhledáte jen typy lokalit, které vás zajímají, například rozhledny či vodní plochy.

Model planetky Vsetín, který slouží jako meteorologická stanice a sluneční hodiny
Model planetky Vsetín, který slouží jako meteorologická stanice a sluneční hodiny
Speciálně pro cykloturisty nabízíme možnost "odborného průvodce" po vybraných turistických trasách, který vás bude správně navigovat na cestách spojujících především astronomické objekty. A nejen to. Bude vás průběžně informovat o zajímavostech v krajině, kterou budete projíždět, doporučí návštěvu zajímavých míst a zajistí návštěvu na cílové hvězdárně. V případě zájmu se obraťte přímo na Ladislava Šmelcera, pracovníka Hvězdárny Valašské Meziříčí, telefon 571 611 928 nebo elektronickou poštou na adrese lsmelcer@astrovm.cz.

Webové stránky www.astrocesty.eu jsou součástí trvalé udržitelnosti celého projektu, na jejichž rozšiřování a doplňování budeme pracovat i nadále. Neváhejte a navštivte naše stránky a spolupracujte s námi na jejich další tvorbě a zdokonalování! Můžete nám posílat své postřehy a zážitky, zajímavé fotografie či náměty na zařazení dalších lokalit, které stojí za to navštívit.

Projekt s názvem Astronomické cestování je spolufinancován Evropskou unií z prostředků fondu mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Další články autora (1 730)

45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »