< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na astrocesty
František Martinek Vytisknout článek

Pozvánka na astrocesty

Úvodní strana serveru www.astrocesty.eu provozovaného Hvězdárnou Valašské Meziříčí
Úvodní strana serveru www.astrocesty.eu provozovaného Hvězdárnou Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste (Slovensko) připravily společně (nejen) pro návštěvníky Zlínského a Žilinského kraje seznam zajímavých míst, která stojí za to navštívit. Především se jedná o hvězdárny a astronomické pozorovatelny jakožto objekty prvořadého zájmu obou institucí, a také o sluneční hodiny. Oba kraje však mohou návštěvníkům nabídnout i jiné zajímavosti, jako jsou muzea, přírodní a technické památky, geologické lokality, rozhledny a další vyhlídkové body, ale třeba i zahrady, památné stromy či studánky.

Všechny lokality zařazené do seznamu byly v rámci projektu Astronomické cestování pracovníky obou hvězdáren navštíveny, zmapovány a vyfotografovány, ke každému místu byl zpracován stručný popis. Výstupem projektu jsou jednak tištěné publikace (brožurky, mapy), které si můžete vyžádat ve vybraných informačních centrech ve Zlínském kraji nebo osobně na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Dále byl spuštěn velmi podrobný informační server, který najdete na adrese

http://www.astrocesty.eu.

Soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy poblíž Valašského Meziříčí
Soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy poblíž Valašského Meziříčí
Kromě interaktivní mapy obsahují tyto internetové stránky detailní informace ke každé lokalitě (koncem března 2011 byla dostupná data a fotografie pro zhruba 280 lokalit), mapku a další užitečné rady k návštěvě (dostupnost, otevírací doba apod.). Nechybí ani naše tipy na zajímavé výlety pěšky, autem či na kole. Samozřejmě si můžete v elektronické podobě prohlédnout zmíněné tištěné výstupy a dozvíte se řadu dalších zajímavostí k celému projektu.

Stránky www.astrocesty.eu jsou relativně jednoduché a pro většinu virtuálních návštěvníků budou dostačující. Jejich nejdůležitější součástí je seznam lokalit, doplněných stručným popisem a fotografickou dokumentací. Pomocí vyhledávacích filtrů si můžete nechat zobrazit buď všechny lokality, případně zajímavosti ve vybraném kraji či okrese, nebo si vyhledáte jen typy lokalit, které vás zajímají, například rozhledny či vodní plochy.

Model planetky Vsetín, který slouží jako meteorologická stanice a sluneční hodiny
Model planetky Vsetín, který slouží jako meteorologická stanice a sluneční hodiny
Speciálně pro cykloturisty nabízíme možnost "odborného průvodce" po vybraných turistických trasách, který vás bude správně navigovat na cestách spojujících především astronomické objekty. A nejen to. Bude vás průběžně informovat o zajímavostech v krajině, kterou budete projíždět, doporučí návštěvu zajímavých míst a zajistí návštěvu na cílové hvězdárně. V případě zájmu se obraťte přímo na Ladislava Šmelcera, pracovníka Hvězdárny Valašské Meziříčí, telefon 571 611 928 nebo elektronickou poštou na adrese lsmelcer@astrovm.cz.

Webové stránky www.astrocesty.eu jsou součástí trvalé udržitelnosti celého projektu, na jejichž rozšiřování a doplňování budeme pracovat i nadále. Neváhejte a navštivte naše stránky a spolupracujte s námi na jejich další tvorbě a zdokonalování! Můžete nám posílat své postřehy a zážitky, zajímavé fotografie či náměty na zařazení dalších lokalit, které stojí za to navštívit.

Projekt s názvem Astronomické cestování je spolufinancován Evropskou unií z prostředků fondu mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Další články autora (1 730)

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »