Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na astrocesty

Pozvánka na astrocesty

Úvodní strana serveru www.astrocesty.eu provozovaného Hvězdárnou Valašské Meziříčí
Úvodní strana serveru www.astrocesty.eu provozovaného Hvězdárnou Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Kysucká hvezdáreň v Kysuckom Novom Meste (Slovensko) připravily společně (nejen) pro návštěvníky Zlínského a Žilinského kraje seznam zajímavých míst, která stojí za to navštívit. Především se jedná o hvězdárny a astronomické pozorovatelny jakožto objekty prvořadého zájmu obou institucí, a také o sluneční hodiny. Oba kraje však mohou návštěvníkům nabídnout i jiné zajímavosti, jako jsou muzea, přírodní a technické památky, geologické lokality, rozhledny a další vyhlídkové body, ale třeba i zahrady, památné stromy či studánky.

Všechny lokality zařazené do seznamu byly v rámci projektu Astronomické cestování pracovníky obou hvězdáren navštíveny, zmapovány a vyfotografovány, ke každému místu byl zpracován stručný popis. Výstupem projektu jsou jednak tištěné publikace (brožurky, mapy), které si můžete vyžádat ve vybraných informačních centrech ve Zlínském kraji nebo osobně na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Dále byl spuštěn velmi podrobný informační server, který najdete na adrese

http://www.astrocesty.eu.

Soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy poblíž Valašského Meziříčí
Soutok Rožnovské a Vsetínské Bečvy poblíž Valašského Meziříčí
Kromě interaktivní mapy obsahují tyto internetové stránky detailní informace ke každé lokalitě (koncem března 2011 byla dostupná data a fotografie pro zhruba 280 lokalit), mapku a další užitečné rady k návštěvě (dostupnost, otevírací doba apod.). Nechybí ani naše tipy na zajímavé výlety pěšky, autem či na kole. Samozřejmě si můžete v elektronické podobě prohlédnout zmíněné tištěné výstupy a dozvíte se řadu dalších zajímavostí k celému projektu.

Stránky www.astrocesty.eu jsou relativně jednoduché a pro většinu virtuálních návštěvníků budou dostačující. Jejich nejdůležitější součástí je seznam lokalit, doplněných stručným popisem a fotografickou dokumentací. Pomocí vyhledávacích filtrů si můžete nechat zobrazit buď všechny lokality, případně zajímavosti ve vybraném kraji či okrese, nebo si vyhledáte jen typy lokalit, které vás zajímají, například rozhledny či vodní plochy.

Model planetky Vsetín, který slouží jako meteorologická stanice a sluneční hodiny
Model planetky Vsetín, který slouží jako meteorologická stanice a sluneční hodiny
Speciálně pro cykloturisty nabízíme možnost "odborného průvodce" po vybraných turistických trasách, který vás bude správně navigovat na cestách spojujících především astronomické objekty. A nejen to. Bude vás průběžně informovat o zajímavostech v krajině, kterou budete projíždět, doporučí návštěvu zajímavých míst a zajistí návštěvu na cílové hvězdárně. V případě zájmu se obraťte přímo na Ladislava Šmelcera, pracovníka Hvězdárny Valašské Meziříčí, telefon 571 611 928 nebo elektronickou poštou na adrese lsmelcer@astrovm.cz.

Webové stránky www.astrocesty.eu jsou součástí trvalé udržitelnosti celého projektu, na jejichž rozšiřování a doplňování budeme pracovat i nadále. Neváhejte a navštivte naše stránky a spolupracujte s námi na jejich další tvorbě a zdokonalování! Můžete nám posílat své postřehy a zážitky, zajímavé fotografie či náměty na zařazení dalších lokalit, které stojí za to navštívit.

Projekt s názvem Astronomické cestování je spolufinancován Evropskou unií z prostředků fondu mikroprojektů spravovaného Regionem Bílé Karpaty.

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »