V neděli 30. března Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Národním..." /> Pozvánka na Den s Pražskou pobočkou v Národním technickém muzeu | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz
< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na Den s Pražskou pobočkou v Národním technickém muzeu
Milada Moudrá Vytisknout článek

Pozvánka na Den s Pražskou pobočkou v Národním technickém muzeu

Foto: Národní technické muzeum, Kateřina Uksová Autor: Národní technické muzeum, Kateřina Uksová

Autor: Národní technické muzeum, Kateřina Uksová
V neděli 30. března Pražská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s Národním technickým muzeem opět pořádají společnou akci pro širokou veřejnost: „Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu“. Přijměte naše pozvání a spojte návštěvu muzea s přednáškami a pozorováním dalekohledy.

Program:

9:00 Výroční schůze PP ČAS pro členy pobočky

10:30  „Galileo jako navigace známá i neznámá“
přednáší Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D. z ČVUT Fakulta dopravní, Ústav informatiky a telekomunikace

14:00 „Higgs aneb příběh výběrčího daní“ − Vyprávění o tom, proč mají částice hmotnost, a také o poslední udělené Nobelově ceně
přednáší Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT, Fakulty elektrotechnické

Během celého dne budou před budovou NTM dalekohledy pro pozorování Slunce (sluneční skvrny, protuberance) či pozemských objektů (v případě nepříznivého počasí) s odborným výkladem pro širokou veřejnost.

Pro členy PP ČAS je zajištěn po předložení legitimace volný vstup do muzea. Veškerý program bude volně přístupný návštěvníkům NTM.

Doporučujeme:
[1] Webové stránky Pražské pobočky ČAS
[2] Odkaz na fotogalerii z minulého ročníku
[3] Astronomická expozice v Národním technickém muzeu




O autorovi

Milada Moudrá

Milada Moudrá

Po absolvování Astronomického kurzu působila jako demonstrátorka na Štefánikově hvězdárně v Praze a byla aktivní členkou Pražské pobočky a Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Vystudovala ochranu životního prostředí a aktivně se zabývá problematikou světelného znečištění. V současné době pracuje na Fyzikálním ústavu AV ČR a ve volném čase se zabývá létáním na větroních.

Další články autora (5)

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »