Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu

Den s PP ČAS v Národním technickém muzeu

Foto: Národní technické muzeum, Kateřina Uksová Autor: Národní technické muzeum, Kateřina Uksová

Autor: Národní technické muzeum, Kateřina Uksová
Pražská pobočka ČAS zve své členy i širokou veřejnost na tradiční Den s PP ČAS v neděli 18. 3. 2012. Letos poprvé bude Den s Pobočkou probíhat ve spolupráci s Národním technickým muzeem. Součásti akce budou přednášky, komentované prohlídky expozic NTM a veřejné pozorování.

Program dne:

10:30 RNDr. Jan Pretel, CSc., Český hydrometeorologický ústav
- Klimatologie s ohledem na plánovaný konec světa v prosinci 2012 (kinosál NTM)

14:00 Mgr. Michal Švanda, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Astronomický ústav UK
- Vyhubí v prosinci 2012 sluneční erupce lidstvo? (kinosál NTM)

16:00 Komentované prohlídky expozic Astronomie a Fotoateliér

Po celý den bude před budovou technického muzea zřízeno stanoviště pro pozorování Slunce. Na stanovišti budou astronomické dalekohledy vybavené filtry pro pozorování fotosféry (sluneční skvrny, fakulová pole) v bílém světle a speciálními H-alfa filtry pro pozorování chromosféry, protuberancí, spikulí, chromosférických erupcí, filamentů a dalších útvarů. Pozorování bude doprovázeno odborným výkladem.

Veškerý program je volně přístupný návštěvníkům NTM. Členové PP ČAS mají po předložení členské legitimace vstup zdarma.

Součásti akce bude výroční členská schůze PP ČAS - detaily najdete na webových stránkách Pražské pobočky.


Informační plakát

Den s PP ČAS v NTM 2012
Den s PP ČAS v NTM 2012




O autorovi

Milada Moudrá

Milada Moudrá

Po absolvování Astronomického kurzu působila jako demonstrátorka na Štefánikově hvězdárně v Praze a byla aktivní členkou Pražské pobočky a Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Vystudovala ochranu životního prostředí a aktivně se zabývá problematikou světelného znečištění. V současné době pracuje na Fyzikálním ústavu AV ČR a ve volném čase se zabývá létáním na větroních.



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »