Pozvánka na setkání amatérských astronomů Šumava Starparty
SSP_pozorovaniPokud přemýšlíte, kam vyrazit kolem víkendu 14. až 16. září, srdečně vás zveme na setkání amatérských astronomů zvané Šumava Starparty.
SSP_vyletAkci pořádá občanské sdružení MAČ a již potřetí se bude konat v samém srdci šumavského národního parku v malebné osadě Filipova Huť. Ta je s nadmořskou výškou 1093 m n.m. jedním z nejvýše položených sídel v České republice a bezesporu je i jedním z nejodlehlejších. Tato zaručená kombinace z ní dělá ideální místo pro pozorování hvězdné oblohy, v České republice možná jedno z nejlepších vůbec. Třešničkou na dortu je pak vypnuté místní veřejné osvětlení po celou dobu trvání akce.
SSP_prednaskaTěšit se můžete nejen na setkání s nadšenci do astronomie, ale i na možnost osahat si řadu dalekohledů nejrůznějších parametrů, na společná pozorování, na povídání o tom, co se nyní v ČR mimo jiné podniká pro ochranu nočního prostředí, a na výlety a odpočinek v malebném šumavském prostředí.
SSP_technikaLetos je v plánu i unikátní bod programu: možnost zapojení se do společného koordinovaného pozorování vybraných zajímavých objektů. A tak, láká-li vás na vlastní oči poznat, jak který vypadá v jakém dalekohledu, účasti rozhodně nebudete litovat.
Srdečně zveme i ty z vás, kteří například svůj vlastní dalekohled nemají, s astronomií teprve začínají nebo prostě jen chtějí nezávazně poznat, o čem tato překrásná záliba je.
Podrobné informace o akci i včetně možnosti přihlášení naleznete na webových stránkách http://sumava.starparty.cz.
Po absolvování Astronomického kurzu působila jako demonstrátorka na Štefánikově hvězdárně v Praze a byla aktivní členkou Pražské pobočky a Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Vystudovala ochranu životního prostředí a aktivně se zabývá problematikou světelného znečištění. V současné době pracuje na Fyzikálním ústavu AV ČR a ve volném čase se zabývá létáním na větroních.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC).
Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487.
Charakteristika
Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2).
Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE.
Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
