Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Před 150 lety se narodil Max Planck – na jeho počest
Petr Kubala Vytisknout článek

Před 150 lety se narodil Max Planck – na jeho počest

Max Planck, zdroj: wikipedia
Max Planck, zdroj: wikipedia
Jméno Maxe Plancka nese nejen planetka, ale také jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších vědeckých institucí. Ve druhém díle třídílného seriálu se podíváme, co vše bylo pojmenováno na počest otce kvantové hypotézy, jehož 150. výročí narození si nyní připomínáme.

Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften (MPG)

Pod tímto složitým názvem se skrývá obrovská německá nezisková organizace - Společnost Maxe Plancka pro podporu přírodních a společenských věd. MPG má spolkový charakter a patří mezi nejvýznamnější vědecké organizace světa. Celkem zahrnuje na 80 vědeckých ústavů v Německu i dalších evropských státech.

Instituty pod hlavičkou MPG pracují samostatně, nicméně velmi úzce spolupracují navzájem mezi sebou i s univerzitami a dalšími organizacemi.

Max-Planck-Institut für Astronomie, zdroj: Wikipedia
Max-Planck-Institut für Astronomie, zdroj: Wikipedia
MPG byl založen v roce 1948 a v současnosti má na svém kontě nejvíce Nobelových cen ze všech vědeckých organizací na světě. MPG má přibližně 12 300 stálých zaměstnanců a dalších několik tisíc hostujících vědců. Rozpočet celé organizace se pohybuje okolo 1,4 miliardy euro s tím, že 84% příjmů pochází ze spolkových zdrojů. Ostatní finance získává MPG z výnosů patentů, sponzorských darů apod.


Instituty MPG se vztahem k astronomii a astrofyzice:

  • Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg
  • Max Planck Institute for Astrophysics, Garching
  • Max Planck Institute for Nuclear Physics, Heidelberg
  • Max Planck Institute for Physics (Werner Heisenberg Institute), München
  • Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching
  • Max Planck Institute for Radio Astronomy, Bonn

Zdroj: Wikipedia

Další informace: http://www.mpg.de


Planetka 1069 Planckia

Na počest Maxe Plancka byla v roce 1938 pojmenovaná planetka číslo 1069 Stella Planckia. Objevil ji Maximilian Franz Joseph Cornelius Wolf dne 28. ledna 1927. Průměr objektu se odhaduje na přibližně 43 km.

Medaile Maxe Plancka

Medaili Maxe Plancka uděluje každoročně Německá fyzikální společnost (Deutsche Physikalische Gesellschaft) vědci, který dosáhl významných úspěchů na poli teoretické fyziky. Prvními laureáty byli v roce 1929 Albert Einstein a Max Planck. Z dalších držitelů této ceny jmenujme alespoň některé: Niels Bohr (1930), Max Born (1948), Enrico Fermi (1954), Hans Bethe (1955).

Podrobnosti: zde (pdf)

Mince

Marka s portrétem M.Plancka, zdroj: Wikipedia
Marka s portrétem M.Plancka, zdroj: Wikipedia
Bývala německá měna marka obsahovala v letech 1957 až 1971 minci v hodnotě 2 marky s portrétem Maxe Plancka.


Družice Planck

Evropská kosmická agentura (ESA) připravuje družici pro výzkum reliktního záření s názvem Planck. O družici se dočtete více v článku, který vyjde 24. dubna 2008.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »