Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Působení kosmických vlivů na život na Zemi
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Působení kosmických vlivů na život na Zemi

Meteorit v Rusku šokoval celý svět. Autor: Ruské dopravní služby.
Meteorit v Rusku šokoval celý svět.
Autor: Ruské dopravní služby.
Týden po neblahých událostech v Rusku zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na přednášku, která by mohla mnohým osvětlit, jak velké štěstí Rusové měli. V pátek 22. února 2013 od 19 hodin přivítáme do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice vzácného hosta, Mgr. Vladimíra Sochu z UK v Praze. V přednášce nazvané „Působení kosmických vlivů na život na Zemi“ se mimo jiné dozvíme, jaké reálné nebezpečí nám hrozí z vesmíru. Za přednáškou se vydejte do Gorkého ulice 2658.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Mgr. Vladimír Socha. Autor: Archiv lektora.
Mgr. Vladimír Socha.
Autor: Archiv lektora.
Planeta Země není zcela bezpečným místem,“ varuje lektor. „Ačkoliv nám to tak nemusí připadat, protože délka existence našeho biologického druhu a zaznamenané historie je z geologického hlediska doslova nepatrná. Člověk ještě nezažil žádné z hromadných masových vymírání, která postihla naši domovskou planetu již nejméně pětkrát. Právě to poslední z nich, ke kterému došlo na konci druhohorní éry před 65 miliony let, přitom nemělo pozemskou příčinu. Jak dnes víme, smrt tehdy přišla z vesmíru...“ Pád meteoritu v čeljabinské oblasti v pátek 15. února 2013 by se sotva dal nazvat nebezpečným úkazem v porovnání s tím, co již Zemi několikrát postihlo. Máme se však reálně něčeho v nedalekém budoucnu obávat? To přijďte zjistit na páteční přednášce.

Mgr. Vladimír Socha (* 1982, Hradec Králové) je český popularizátor paleontologických věd, zejména pak historie dinosaurů. Je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové v oboru biologie a zeměpis, nyní postgraduálně studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a zároveň učí na druhém stupni základní školy dějepis a přírodopis. Je rovněž autorem čtyř velmi čtených knih o dinosaurech – Úžasný svět dinosaurů (2009), Dinosauří encyklopedie ve světle novějších objevů (2010), Dinosauři od Pekelného potoka (2010) a Po stopách dinosaurů (2011). O novinkách ze světa (nejen) dinosaurů pravidelně informuje veřejnost prostřednictvím blogu dinosaurusblog.wordpress.com.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi

Štítky: Meteorit Čeljabinsk, Přednáška 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »