Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy

Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy

Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře. Autor: Ria.ru.
Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře.
Autor: Ria.ru.
Je pravděpodobné, že v případě pádu bolidu v Rusku jde o nejsilnější zásah kosmickým tělesem od roku 1908. Po události byla nalezena v blízkém čebarkulském jezeře kruhová díra v ledu. Oblast prý zajistila policie a zkoumá se, zda ji způsobilo dopadnuvší těleso, případně zda se zde nachází jeho pozůstatky. Zatím se nepovedlo žádné pozůstatky tělesa najít. Časová souhra s průletem planetky 2012 DA14 je čistě náhodná, obě tělesa mají diametrálně odlišné dráhy ve Sluneční soustavě. Ohledně události jsme položili pár otázek odborníkovi zkoumajícímu planetky na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, Mgr. Petru Scheirichovi, Ph. D..

Co si myslíte o nalezeném "kráteru"? Mohlo ho skutečně způsobit toto těleso? Zúčastnil jste se hledání zbytků po dopadu slavné planetky 2008 TC3 v Súdánu, takže můžete dobře porovnat dopad a případné rozptýlení úlomků obou těles. Jak byste obě události porovnal?

Já bych se v tuto chvíli vyhnul předčasným závěrům, dokud se na dně toho jezera skutečně nenajde meteorit. V každém případě vyloučit se to nedá. U všech takových pádů vždy nejtěžší fragmenty doletí nejdále, protože jsou nejméně brzděny atmosférou. Takže pokud těleso přilétlo přibližně od severovýchodu a explodovalo nad Čeljabinskem, pak nejmenší meteority mohly popadat v blízkosti města a největší fragment dolétnout až k tomuto jezeru.

První odhady tvrdí, že Čeljabinský bolid způsobilo těleso o průměru 17 metrů. Jaký odhadujete, že by mělo za následek, kdyby místo tohoto tělesa dopadla planetka 2012 DA14, která náhodou prolétala nejtěsněji kolem Země polovinu dne po této události?

O následcích takového pádu rozhodují především dva faktory: energie exploze v atmosféře a výška, v níž k této explozi dojde. Asteroid 2012 DA14 je asi 10x hmotnější než toto těleso, vlétl by do atmosféry ale poměrně malou rychlostí - 12,7 km/s. Malá rychlost sice snižuje energii výbuchu, ale zároveň výrazně snižuje i výšku, v níž k explozi dojde. Při explozi by se uvolnila energie asi 3 Mt TNT, což je dolní odhad pro energii výbuchu při Tunguské katastrofě. Pokud by k výbuchu došlo ve stejné výšce jako v Tungusce, tj. asi 8 km, mohly by být pád 2012 DA14 a Tunguského meteoritu srovnatelné.

Jaká je aktuální šance, že se povede těleso podobných rozměrů objevit v dostatečném předstihu před dopadem?

Šance je poměrně malá. Nedá se to sice vyloučit, ale šlo by o velkou náhodu. Podle simulací provedených pro prohlídku Pan-STARRS (objevitel očekávané jarní komety - pozn. redakce), v současnosti nejúspěšnější "kombajn" na hledání blízkozemních planetek, se například ukazuje, že je pouze 25% šance, že za celou dobu jejího provozu se podaří objevit těleso o velikosti kolem 10 metrů ještě před jeho vstupem do atmosféry. Podobně i objev planetky 2008 TC3 asi 20 hodin před pádem byla obrovská náhoda.

Myslíte, že bude mít tato událost vliv na financování hlídkových projektů? Zatím byl jejich cíl vychytání nebezpečných planetek, které mohou způsobit větší katastrofy. Ukazuje se, že i menší těleso může, pokud dopadne do hustěji obydlené oblasti, způsobit vážnější škody. Lze v tomto případě očekávat snahu o zlepšení hlídkové sítě tak, aby v budoucnosti mohla sledovat a případně varovat pády těles podobných velikostí?

Určitě to alespoň na nějakou dobu zvýší povědomí o tomto nebezpečí u laické veřejnosti a politiků. Nepředpokládám ale, že by to mělo vliv na koncepci hlídkových projektů. Tato událost nepřinesla zásadně novou informaci. Planetky této velikosti se srážejí se Zemí typicky jednou za několik let. Bylo proto jen otázkou času, kdy k něčemu podobnému dojde nad obydlenou oblastí.

Převzato (původní verze): www.kommet.cz

Související a doporučujeme:
[1] Nad Ruskem explodoval meteorit (Petr Horálek)
[2] Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie (Petr Horálek)
[3] Rozhovor s Petrem Scheirichem na Technet.cz z 15. února 2013
[4] Články Petra Scheiricha na Astro.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Meteorit Čerkabul, Bolid, Meteorit Čeljabinsk, 2012 DA14


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »