Přednáška: Působení kosmických vlivů na život na Zemi
Meteorit v Rusku šokoval celý svět. Autor: Ruské dopravní služby.Týden po neblahých událostech v Rusku zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na přednášku, která by mohla mnohým osvětlit, jak velké štěstí Rusové měli. V pátek 22. února 2013 od 19 hodin přivítáme do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice vzácného hosta, Mgr. Vladimíra Sochu z UK v Praze. V přednášce nazvané „Působení kosmických vlivů na život na Zemi“ se mimo jiné dozvíme, jaké reálné nebezpečí nám hrozí z vesmíru. Za přednáškou se vydejte do Gorkého ulice 2658.
Mgr. Vladimír Socha. Autor: Archiv lektora.„Planeta Země není zcela bezpečným místem,“ varuje lektor. „Ačkoliv nám to tak nemusí připadat, protože délka existence našeho biologického druhu a zaznamenané historie je z geologického hlediska doslova nepatrná. Člověk ještě nezažil žádné z hromadných masových vymírání, která postihla naši domovskou planetu již nejméně pětkrát. Právě to poslední z nich, ke kterému došlo na konci druhohorní éry před 65 miliony let, přitom nemělo pozemskou příčinu. Jak dnes víme, smrt tehdy přišla z vesmíru...“ Pád meteoritu v čeljabinské oblasti v pátek 15. února 2013 by se sotva dal nazvat nebezpečným úkazem v porovnání s tím, co již Zemi několikrát postihlo. Máme se však reálně něčeho v nedalekém budoucnu obávat? To přijďte zjistit na páteční přednášce.
Mgr. Vladimír Socha (* 1982, Hradec Králové) je český popularizátor paleontologických věd, zejména pak historie dinosaurů. Je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové v oboru biologie a zeměpis, nyní postgraduálně studuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a zároveň učí na druhém stupni základní školy dějepis a přírodopis. Je rovněž autorem čtyř velmi čtených knih o dinosaurech – Úžasný svět dinosaurů (2009), Dinosauří encyklopedie ve světle novějších objevů (2010), Dinosauři od Pekelného potoka (2010) a Po stopách dinosaurů (2011). O novinkách ze světa (nejen) dinosaurů pravidelně informuje veřejnost prostřednictvím blogu dinosaurusblog.wordpress.com.
Astronomická společnost Pardubice, Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
