Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Ženy v kosmu
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Ženy v kosmu

Valentina Těrešková. Autor: Sovětský kosmický program.
Valentina Těrešková.
Autor: Sovětský kosmický program.
Jeden z nejznámějších předních popularizátorů kosmonautiky v České republice, Milan Halousek z České kosmické kanceláře, bude tento pátek přednášet na pardubické hvězdárně. Poutavá a lákavá přednáška „Ženy v kosmu“, při níž poznáme mnoho tváří něžného pohlaví vykonávajících riskantní práce ve vesmíru, začíná v pátek 29. března 2013 od 19 hodin. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ul. Gorkého 2658.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

Bude to již padesát roků, co se do vesmíru vydala první žena – ruská kosmonautka Valentina Tereškovová. Tkadlena, amatérská parašutistka a komsomolská funkcionářka s hezkou tváří svůj let příliš nezvládla – možná i proto se další žena vydala do vesmíru až o dlouhých 19 let později,“ připomíná Halousek. „Do dnešních dnů bylo ve vesmíru 56 žen z osmi států světa. Několik jich zahynulo při haváriích kosmických strojů, ale další slouží na nejdůležitějších funkcích v kosmickém programu. Mají ženy stejné předpoklady pro práci v kosmu jako jejich mužští kolegové? A je vůbec vhodné, aby ženy do vesmíru létaly? Jaké budou pozice a úkoly žen při budoucích dlouhých objevitelských cestách na Mars či jiná místa známého vesmíru? A jak to bude se sexem, zrozením a výchovou dětí při mnohaletých kosmických misích?“ Nejen tyto otázky bude lektor ochotně zodpovídat. Zároveň s nadsázkou připomíná, že poslední ožehavé téma je mládeži nepřístupno…

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku „Kosmos-news Party“, kterého se pravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V srpnu 2011 „přivezl“ do Pardubic amerického astronauta Andrewa Feustela i s „druhým českým kosmonautem“ Krtečkem.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi

Štítky: Valentina Těrešková, Přednáška , Kosmonautika


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »