Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednášky na vlašimské hvězdárně

Přednášky na vlašimské hvězdárně

Hlavní dalekohled na hvězdárně ve Vlašimi
Hlavní dalekohled na hvězdárně ve Vlašimi
Pro zájemce o astronomii se vlašimská hvězdárna otevírá také v letošním roce v pravidelné pozorovací sezóně pro veřejnost od května do srpna každý pátek od 21 hodin a v září každý pátek od 20 hodin. Pro návštěvníky je připraveno promítání, přednáška a pozorování oblohy astronomickými dalekohledy nebo pouhým okem.

Přednáška Bc. Lenky Trojanové na vlašimské hvězdárně
Přednáška Bc. Lenky Trojanové na vlašimské hvězdárně
V pátek 25. 5. 2012 od 18 hodin jsme k 15. výročí znovuotevření vlašimské hvězdárny připravili speciální přednášku Bc. Lenky Trojanové, odborné pracovnice Hvězdárny a planetária v Hradci Králové, s názvem "Hra s časem a gravitací - praktické astronomické modelování na teoretických základech". Pokud vás zajímá hledání odpovědí na základní otázky života, vesmíru a otázky týkající se podstaty jevů, jejichž průběh není možné sledovat přímo a v reálném čase, přijďte. Nemůžeme se proletět ohonem komety, nemůžeme vrátit čas a podívat se, jak se před 4,5 miliardami let formovala planeta Země. Můžeme si však udělat modelové experimenty, ať už počítačové nebo reálné, s jejichž pomocí odhalíme tajemství, která před námi vesmír skrývá. Po přednášce je připravena prohlídka hvězdárny a pozorování noční oblohy.

Další informace jsou vám k dispozici na našem webu www.vas.cz, kde jsou umístěna také meteorologická data z našich měření (teplota, tlak a vlhkost).

Na setkání pod hvězdnou oblohou se těší členové Vlašimské astronomické společnosti!


Vlašimská astronomická společnost je občanské sdružení, které si klade za úkol studium a prohlubování poznatků z astronomie, dalších přírodních věd a ostatních vědních oborů, stejně tak i propagaci a popularizaci astronomie a příbuzných věd mezi širokou veřejností a ve školách. Pracovat s dětmi a mládeží, vést je k systematické vědecké práci a seznamovat je s vědeckými poznatky a vést je k nerizikovému chování je další cíl, stejně tak i zabezpečení zachování a rozvoj činnosti vlašimské hvězdárny. Vlašimská astronomická společnost byla založena v roce 1991.

Hvězdárna ve Vlašimi byla otevřena pro veřejnost v roce 1961, po několikaleté přestávce v činnosti byla znovu otevřena pro veřejnost v roce 1997.




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »