Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den vlašimské hvězdárny: Přijďte si osahat meteorit!

Den vlašimské hvězdárny: Přijďte si osahat meteorit!

Nenechte si ujít Den vlašimské hvězdárny 20. května 2016. Budete si moci osahat meteorit!
Autor: Hvězdárna ve Vlašimi.

Vlašimští amatérští astronomové uspořádají v pátek 20. května 2016 u příležitosti Dne vlašimské hvězdárny, kterým připomínají 55. výročí otevření hvězdárny pro veřejnost v roce 1961 a znovuotevření v roce 1996, odpolední pozorování Slunce, přednášku astrofyzika dr. Lukáše Shrbeného, prohlídku hvězdárny a pozorování noční oblohy.

Mimořádný den, mimořádný host, mimořádná přednáška

V den vlašimské hvězdárny, kterým se slavnostně připomene 55. výročí jejího otevření  pro veřejnost, Vlašimská hvězdárna připravila speciální přednášku „Meteory a jejich pozorování – meteority a jejich hledání“ dr. Lukáše Shrbeného - nadšeného hledače meteoritů z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Budete si tedy moci i osahat skutečný meteorit!

Lukáš Shrbený z ondřejovské hvězdárny seznámí posluchače se základním názvoslovím v oblasti fyziky meteorů a jejich pozorování. Ukáže zdroje meziplanetárních částic dopadajících na Zemi a vysvětlí vznik a vývoj meteorických rojů. Stručně představí i charakteristiky meziplanetární hmoty, které dokáží vědci určit z fotografického pozorování bez nutnosti nálezu meteoritu. Popíše dělení a vzhled meteoritů a představí možnosti jejich hledání a jejich význam pro vědecký výzkum.

O přednášejícím

Lukáš Shrbený přednáší o meteoritech. Autor: IMO.net
Lukáš Shrbený přednáší o meteoritech.
Autor: IMO.net
Dr. Lukáš Shrbený vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze (doktorské studium). 2 roky pracoval v Imperial College v Londýně na mezinárodním projektu Pouštní bolidové sítě (UK, ČR a Austrálie). V rámci tohoto projektu se podílel na nálezu meteoritů Bunburra Rockhole a Mason Gully. Po návratu do ČR pokračoval v Astronomickém  ústavu AV ČR na hvězdárně v Ondřejově ve vědecké práci v oddělení Meziplanetární hmoty ve skupině Fyziky meteorů. Zabývá se především popisem fyzikálních vlastností bolidů meteorických rojů a jejich světelných křivek. S kolegy se podílel na nálezu meteoritů Benešov a Žďár nad Sázavou a na popisu pádu meteoritů Čeljabinsk. Provozuje vlastní digitální kameru, která zachytává spektra jasných meteorů a poskytuje tak doplňkové informace o jejich chemickém složení.

Je ženatý, má dvě děti, ve volném čase se navíc věnuje horské turistice, přírodě (noční i denní obloha - hlavně halové jevy) a sportu (fotbal, florbal, cyklistika, plavání).

Den vlašimské hvězdárny - bohatý Program

Samozřejmě pro tak slavnostní chvíli hvězdárna nechystá jen přednášku. Návštěvníci se mohou těšit na mnohem bohatší program!

  • 17:00 hodin - pozorování sluneční aktivity dalekohledem v hladině H-alfa
  • 18:00 hodin - speciální přednáška „Meteory a jejich pozorování – meteority a jejich hledání“ (Dr. Lukáš Shrbený, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově)
  • 19:15 hodin - soutěž o ceny
  • 20:00 hodin - prohlídka hvězdárny
  • 21:00 hodin - pozorování noční oblohy dalekohledy i pouhým okem s výkladem demonstrátorů

Astronomická zajímavost

Snímek bolidu pojmenovaného příznačně Benešov ze 7. května 1991 pořízený na stanici ČHMÚ Přimda v západních Čechách. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Snímek bolidu pojmenovaného příznačně Benešov ze 7. května 1991 pořízený na stanici ČHMÚ Přimda v západních Čechách.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Neobvykle jasný meteor ozářil v noci ze 7. na 8. května 1991 nebe nad Československem. Vesmírné těleso o hmotnosti čtyř tun bylo tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku. Bolid pohasl ve výšce asi 17 kilometrů západně od Benešova, po němž byl pojmenován. Podle astronomů tehdy z asi čtyřtunového tělesa malá část o hmotnosti několika kilogramů dopadla na zemský povrch. Přes dvacet let však nic nemohli najít. A pak k nálezu došlo – další podrobnosti se dozvědí návštěvníci vlašimské hvězdárny právě na speciální přednášce dr. Lukáše Shrbeného, člena vědeckého týmu z ondřejovské observatoře.

Vlašimská hvězdárna kromě dne jejího výročí rovněž zahajuje návstěvnickou sezónu pro pozorování noční oblohy. To probíhá ve spolupráci s Vlašimskou astronomickou společností od května do září každý pátek večer. Více v letáku hvězdárny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna ve Vlašimi
[2] Příroda.cz - Historie vlašimské hvězdárny



O autorovi

Štítky: Přednáška , Lukáš Shrbený, Vlašimská hvězdárna, Výročí, Meteorit


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »