Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Předseda České astronomické společnosti Jan Vondrák obdrží v Paříži čestný doktorát

Předseda České astronomické společnosti Jan Vondrák obdrží v Paříži čestný doktorát

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
14. dubna 2011 budou v historickém Cassiniho sále Pařížské observatoře předány tituly doktoru honoris causa třem zahraničním vědeckým pracovníkům včetně předsedy České astronomické společnosti Ing. Jana Vondráka, DrSc., který je také emeritním vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 13. dubna 2011

Dalšími oceněnými zahraničními vědeckými pracovníky jsou Lenart Lindegren (Universita v Lundu, Švédsko) a Samuel Gulkis (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, USA).

Slavnostní zasedání se koná pod záštitou francouzské ministryně vysokého školství a vědy, paní Valerie Pecresse, za přítomnosti velvyslankyně ČR paní Marie Chatardové, velvyslance Švédska pana Gunara Lunda a vědeckého rady velvyslanectví USA pana Frederica Maerkleho.

Citace ze zdůvodnění k udělení čestného doktorátu:

"Jan Vondrák, narozený v roce 1940, občan ČR, je emeritním vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Je uznávaným mezinárodním specialistou v oblasti fundamentální astronomie zahrnující astrometrii, nebeskou mechaniku a prostoročasové referenční systémy, což jsou podstatná témata pro několik oddělení pařížské observatoře (SYRTE, IMCCE, GEPI). Během své kariéry hrál podstatnou mezinárodní roli, a to jak na úrovni mezinárodních vědeckých unií jako je Mezinárodní astronomická unie (IAU), Mezinárodní geodetická asociace (IAG) a Mezinárodní rada pro vědu (ICSU), tak na úrovni mezinárodních vědeckých služeb, jako je Mezinárodní služba rotace Země a referenčních systémů (IERS), ve které je angažováno oddělení SYRTE."

Ing. Jan Vondrák, DrSc. obdržel v roce 2007 Nušlovu cenu, kterou uděluje Česká astronomická společnost jako své nejvyšší ocenění badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Více včetně podrobného profesního životopisu na www.astro.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »