Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  S českým astrofotografem za zatměním Slunce

S českým astrofotografem za zatměním Slunce

Eclipse 2017 Bardon
Autor: Zdeněk Bardon

Nenechte si ujít přednášku vynikajícího astrofotografa Zdeňka Bardona, která se uskuteční 8. listopadu 2017 od 18 hodin. V přednášce se dozvíte mnohé důležité a zajímavé informace o cestě k fotografii úplného zatmění Slunce. Astrofotografie je technicky a časově náročná disciplína, ale zatmění Slunce je v astronomii něco jako „Svatý grál“. V přednášce se dozvíte nejen jak se technicky připravit na fotografování, ale také jak „trnitá“ cesta k výsledku může být.

„S fotoaparátem za zatměním Slunce“, tak se jmenuje přednáška Zdeňka Bardona, člena Východočeské pobočky České astronomické společnosti, na festivalu FotoŠkoda Fest, která proběhne 8. 11. 2017. Odehraje se v Galerii Langhans, v 1. patře Foto Škoda v Praze ve Vodičkově ulici. Autor, spolu s pořadateli a garantem, kterým je firma Zeiss, připravili pro zájemce několik volných vstupenek. Ty si můžete registrovat na webu fotoskoda.cz.

Zdeněk Bardon
Zdeněk Bardon
Velký koníček Zdenka Bardona, astrofotografii, přinesla na svém ohonu kometa Kohoutek. Zcela jistě není sám, kdo začal svoji astronomickou kariéru právě díky úchvatné podívané na nebeské divadlo. Psal se rok 1973 a v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců vyšel návod na stavbu dalekohledu. Babiččiny brýle splňovaly potřebná kritéria, a tak dalekohled z lepenky a papírových trubek byl na světě. Ani výprask už nemohl brýle vrátit do původní podoby, dalekohled již zůstal. Kometa odtančila do věčných vesmírných dálek, ale hobby s názvem astronomie bylo na světě a už zůstalo po celý život.

V civilním životě se zabývá automatizací v průmyslu a také robotizací astronomických observatoří po celém světě, ale někdy najde i trochu času, aby zachytil krásy a barvy vesmíru pro potěšení svoje i svých přátel díky pokročilým digitálním technologiím. Je zakladatelem a porotcem soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ a též hybatelskou duší knihy „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotoskoda.cz



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Sluneční zatmění


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »