Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů

Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů

Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. University of California, Los Angeles (UCLA) udělala další krok k detailnějšímu a hlubšímu výzkumu vesmíru.

Práce na stavbě dalekohledu Thirty Meter Telescope (TMT), který bude vybaven objektivem o průměru 30 metrů (což je 3krát více než u největších existujících pozemních dalekohledů) budou zahájeny v dubnu 2014 na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. První pozorování by se měla uskutečnit v roce 2022. Nový dalekohled bude umístěn pod kopulí o průměru 66 m a výšce 56 m. Objektiv dalekohledu vytvoří 492 hexagonálních zrcadel o průměru 1,44 m a tloušťce 50 mm, mezi kterými bude mezera pouhých 2,5 mm. Součástí optického systému bude sekundární zrcadlo o průměru 3,1 metru a terciální zrcadlo eliptického tvaru o rozměrech 3,5 x 2,5 metru. Již samozřejmostí je systém adaptivní optiky.

Celkový pohled na kopuli s dalekohledem TMT - představa malíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Celkový pohled na kopuli s dalekohledem TMT - představa malíře
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Projekt dalekohledu je připravován v rámci mezinárodní spolupráce univerzit USA a dalších institucí z Kanady, Číny, Indie a Japonska, s velkou finanční podporou nadace Gordon and Betty Moore Foundation.

Astronomové UCLA budou hrát podstatnou roli při vývoji a využívání dalekohledu TMT, který jim umožní studovat různé objekty ve Sluneční soustavě, v naší Galaxii či v okolních galaxiích. Zaměří se rovněž na výzkum vzniku galaxií na samém okraji pozorovatelného vesmíru, v období krátce po velkém třesku.

„Jedním z důvodů, proč chceme postavit velký dalekohled TMT, je možnost studovat nejzákladnější mechanismy fungování celého vesmíru,“ říká Andrea Ghez, profesorka fyziky a astronomie.

Objektiv připravovaného dalekohledu TMT Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Objektiv připravovaného dalekohledu TMT
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Ve vybavení dalekohledu bude mj. zobrazovací spektrograf IRIS (Infrared Imaging Spectrograph), jeden ze tří vědeckých přístrojů, které budou astronomům k dispozici při výzkumu vesmíru dalekohledem TMT. „IRIS je zobrazovací spektrograf, který snad může být nejlépe popsán jako důmyslná kamera, která bude schopná poskytovat detailní snímky současně na 2000 různých vlnových délkách,“ říká James Larkin, profesor astronomie na UCLA.

„Dalekohled bude poskytovat snímky 3krát ostřejší, než jaké poskytuje v současné době dvojice dalekohledů Keck o průměru 10 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy) a mnohokrát ostřejší než snímky pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST,“ říká James Larkin. „Spektrograf IRIS bude schopen zobrazit vznikající exoplanety, které jsou často tak slabé a červené, než aby je bylo možné vyfotografovat menšími dalekohledy.“

Schéma konstrukce připravovaného dalekohledu TMT Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Schéma konstrukce připravovaného dalekohledu TMT
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
„Výzkum vesmíru pomocí tohoto dalekohledu s nevídanou rozlišovací schopností a citlivostí znamená, že budeme možná velice překvapeni tím, co objevíme,“ dodává James Larkin. „IRIS má široký rozsah vědeckých cílů počínaje chemickou analýzou povrchu některých zajímavých měsíců planet (Titan a Europa), vývojem galaxií během uplynulých 13 miliard roků či pátráním po prvních hvězdách, které se zrodily v mladém vesmíru.“

Vědecký přístroj IRIS, vybavený nejcitlivějším spektroskopem pro výzkum vesmíru v oboru blízkého infračerveného záření, bude schopen poskytnout první reálné vysvětlení fyzikální podstaty raných galaxií, což je jeden z nejdůležitějších cílů výzkumu v kosmologii a astrofyzice.

Na vývoji aparatury IRIS se podílí více než 50 astronomů z USA, Kanady, Japonska a Číny. Značná část klíčových komponentů byla navržena a vyrobena v laboratořích UCLA (UCLA's Infrared Laboratory for Astrophysics). Nový dalekohled TMT umožní astronomům pozorovat nejen mnohem slabší objekty než doposud, nýbrž budou schopni u pozorovaných objektů rozlišit mnohem větší detaily.

Dalšími vědeckými přístroji na dalekohledu TMT budou Wide Field Optical Spectrometer (WFOS) a Infrared Multi-object Spectrometer (IRMS).

Zdroj: phys.org.news a www.tmt.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »