Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů

Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů

Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. University of California, Los Angeles (UCLA) udělala další krok k detailnějšímu a hlubšímu výzkumu vesmíru.

Práce na stavbě dalekohledu Thirty Meter Telescope (TMT), který bude vybaven objektivem o průměru 30 metrů (což je 3krát více než u největších existujících pozemních dalekohledů) budou zahájeny v dubnu 2014 na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. První pozorování by se měla uskutečnit v roce 2022. Nový dalekohled bude umístěn pod kopulí o průměru 66 m a výšce 56 m. Objektiv dalekohledu vytvoří 492 hexagonálních zrcadel o průměru 1,44 m a tloušťce 50 mm, mezi kterými bude mezera pouhých 2,5 mm. Součástí optického systému bude sekundární zrcadlo o průměru 3,1 metru a terciální zrcadlo eliptického tvaru o rozměrech 3,5 x 2,5 metru. Již samozřejmostí je systém adaptivní optiky.

Celkový pohled na kopuli s dalekohledem TMT - představa malíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Celkový pohled na kopuli s dalekohledem TMT - představa malíře
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Projekt dalekohledu je připravován v rámci mezinárodní spolupráce univerzit USA a dalších institucí z Kanady, Číny, Indie a Japonska, s velkou finanční podporou nadace Gordon and Betty Moore Foundation.

Astronomové UCLA budou hrát podstatnou roli při vývoji a využívání dalekohledu TMT, který jim umožní studovat různé objekty ve Sluneční soustavě, v naší Galaxii či v okolních galaxiích. Zaměří se rovněž na výzkum vzniku galaxií na samém okraji pozorovatelného vesmíru, v období krátce po velkém třesku.

„Jedním z důvodů, proč chceme postavit velký dalekohled TMT, je možnost studovat nejzákladnější mechanismy fungování celého vesmíru,“ říká Andrea Ghez, profesorka fyziky a astronomie.

Objektiv připravovaného dalekohledu TMT Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Objektiv připravovaného dalekohledu TMT
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Ve vybavení dalekohledu bude mj. zobrazovací spektrograf IRIS (Infrared Imaging Spectrograph), jeden ze tří vědeckých přístrojů, které budou astronomům k dispozici při výzkumu vesmíru dalekohledem TMT. „IRIS je zobrazovací spektrograf, který snad může být nejlépe popsán jako důmyslná kamera, která bude schopná poskytovat detailní snímky současně na 2000 různých vlnových délkách,“ říká James Larkin, profesor astronomie na UCLA.

„Dalekohled bude poskytovat snímky 3krát ostřejší, než jaké poskytuje v současné době dvojice dalekohledů Keck o průměru 10 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy) a mnohokrát ostřejší než snímky pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST,“ říká James Larkin. „Spektrograf IRIS bude schopen zobrazit vznikající exoplanety, které jsou často tak slabé a červené, než aby je bylo možné vyfotografovat menšími dalekohledy.“

Schéma konstrukce připravovaného dalekohledu TMT Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Schéma konstrukce připravovaného dalekohledu TMT
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
„Výzkum vesmíru pomocí tohoto dalekohledu s nevídanou rozlišovací schopností a citlivostí znamená, že budeme možná velice překvapeni tím, co objevíme,“ dodává James Larkin. „IRIS má široký rozsah vědeckých cílů počínaje chemickou analýzou povrchu některých zajímavých měsíců planet (Titan a Europa), vývojem galaxií během uplynulých 13 miliard roků či pátráním po prvních hvězdách, které se zrodily v mladém vesmíru.“

Vědecký přístroj IRIS, vybavený nejcitlivějším spektroskopem pro výzkum vesmíru v oboru blízkého infračerveného záření, bude schopen poskytnout první reálné vysvětlení fyzikální podstaty raných galaxií, což je jeden z nejdůležitějších cílů výzkumu v kosmologii a astrofyzice.

Na vývoji aparatury IRIS se podílí více než 50 astronomů z USA, Kanady, Japonska a Číny. Značná část klíčových komponentů byla navržena a vyrobena v laboratořích UCLA (UCLA's Infrared Laboratory for Astrophysics). Nový dalekohled TMT umožní astronomům pozorovat nejen mnohem slabší objekty než doposud, nýbrž budou schopni u pozorovaných objektů rozlišit mnohem větší detaily.

Dalšími vědeckými přístroji na dalekohledu TMT budou Wide Field Optical Spectrometer (WFOS) a Infrared Multi-object Spectrometer (IRMS).

Zdroj: phys.org.news a www.tmt.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »