Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů

Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů

Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. University of California, Los Angeles (UCLA) udělala další krok k detailnějšímu a hlubšímu výzkumu vesmíru.

Práce na stavbě dalekohledu Thirty Meter Telescope (TMT), který bude vybaven objektivem o průměru 30 metrů (což je 3krát více než u největších existujících pozemních dalekohledů) budou zahájeny v dubnu 2014 na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. První pozorování by se měla uskutečnit v roce 2022. Nový dalekohled bude umístěn pod kopulí o průměru 66 m a výšce 56 m. Objektiv dalekohledu vytvoří 492 hexagonálních zrcadel o průměru 1,44 m a tloušťce 50 mm, mezi kterými bude mezera pouhých 2,5 mm. Součástí optického systému bude sekundární zrcadlo o průměru 3,1 metru a terciální zrcadlo eliptického tvaru o rozměrech 3,5 x 2,5 metru. Již samozřejmostí je systém adaptivní optiky.

Celkový pohled na kopuli s dalekohledem TMT - představa malíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Celkový pohled na kopuli s dalekohledem TMT - představa malíře
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Projekt dalekohledu je připravován v rámci mezinárodní spolupráce univerzit USA a dalších institucí z Kanady, Číny, Indie a Japonska, s velkou finanční podporou nadace Gordon and Betty Moore Foundation.

Astronomové UCLA budou hrát podstatnou roli při vývoji a využívání dalekohledu TMT, který jim umožní studovat různé objekty ve Sluneční soustavě, v naší Galaxii či v okolních galaxiích. Zaměří se rovněž na výzkum vzniku galaxií na samém okraji pozorovatelného vesmíru, v období krátce po velkém třesku.

„Jedním z důvodů, proč chceme postavit velký dalekohled TMT, je možnost studovat nejzákladnější mechanismy fungování celého vesmíru,“ říká Andrea Ghez, profesorka fyziky a astronomie.

Objektiv připravovaného dalekohledu TMT Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Objektiv připravovaného dalekohledu TMT
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Ve vybavení dalekohledu bude mj. zobrazovací spektrograf IRIS (Infrared Imaging Spectrograph), jeden ze tří vědeckých přístrojů, které budou astronomům k dispozici při výzkumu vesmíru dalekohledem TMT. „IRIS je zobrazovací spektrograf, který snad může být nejlépe popsán jako důmyslná kamera, která bude schopná poskytovat detailní snímky současně na 2000 různých vlnových délkách,“ říká James Larkin, profesor astronomie na UCLA.

„Dalekohled bude poskytovat snímky 3krát ostřejší, než jaké poskytuje v současné době dvojice dalekohledů Keck o průměru 10 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy) a mnohokrát ostřejší než snímky pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST,“ říká James Larkin. „Spektrograf IRIS bude schopen zobrazit vznikající exoplanety, které jsou často tak slabé a červené, než aby je bylo možné vyfotografovat menšími dalekohledy.“

Schéma konstrukce připravovaného dalekohledu TMT Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Schéma konstrukce připravovaného dalekohledu TMT
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
„Výzkum vesmíru pomocí tohoto dalekohledu s nevídanou rozlišovací schopností a citlivostí znamená, že budeme možná velice překvapeni tím, co objevíme,“ dodává James Larkin. „IRIS má široký rozsah vědeckých cílů počínaje chemickou analýzou povrchu některých zajímavých měsíců planet (Titan a Europa), vývojem galaxií během uplynulých 13 miliard roků či pátráním po prvních hvězdách, které se zrodily v mladém vesmíru.“

Vědecký přístroj IRIS, vybavený nejcitlivějším spektroskopem pro výzkum vesmíru v oboru blízkého infračerveného záření, bude schopen poskytnout první reálné vysvětlení fyzikální podstaty raných galaxií, což je jeden z nejdůležitějších cílů výzkumu v kosmologii a astrofyzice.

Na vývoji aparatury IRIS se podílí více než 50 astronomů z USA, Kanady, Japonska a Číny. Značná část klíčových komponentů byla navržena a vyrobena v laboratořích UCLA (UCLA's Infrared Laboratory for Astrophysics). Nový dalekohled TMT umožní astronomům pozorovat nejen mnohem slabší objekty než doposud, nýbrž budou schopni u pozorovaných objektů rozlišit mnohem větší detaily.

Dalšími vědeckými přístroji na dalekohledu TMT budou Wide Field Optical Spectrometer (WFOS) a Infrared Multi-object Spectrometer (IRMS).

Zdroj: phys.org.news a www.tmt.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »