Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito
Jiří Srba Vytisknout článek

Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito

Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT
Autor: SCHOTT/ESO

Firma SCHOTT (Mainz, Německo) dokončila odlévání kotouče pro sekundární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT. Hotové zrcadlo bude mít průměr 4,2 m a bude vážit 3,5 tuny. Půjde o největší sekundární zrcadlo, jaké bylo dosud osazeno v dalekohledu, a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.

Dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope) se segmentovým zrcadlem o průměru 39 m se stane největším teleskopem svého druhu na světě. První světlo by optikou tohoto přístroje mělo projít v roce 2024. Odlitím sekundárního zrcadla M2, které je větší než primární zrcadla řady současných profesionálních vědeckých dalekohledů, se podařilo dosáhnout významného milníku při stavbě tohoto unikátního přístroje.

Polotovar zrcadla je blok (kotouč), odlitý v tomto případě ze sklokeramického materiálu Zerodur® [1]. Odlitek bude následně vybroušen, vyleštěn a pokoven do finální podoby zrcadla. V lednu 2017 podepsali ESO a firma SCHOTT kontrakt na výrobu polotovaru pro zrcadlo M2 (eso1704). ESO v tomto případě těží z plodné dlouholeté spolupráce s firmou SCHOTT, která rovněž vyrobila hlavní zrcadla o průměru 8,2 m, dnes používaná v dalekohledech VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile (ann12015). SCHOTT, producent mimořádných a kvalitních astronomických výrobků, již dodal polotovar pro deformovatelné tenké zrcadlo M4 (ann15055), které se stane čtvrtým členem optického systému dalekohledu ELT, a dodá rovněž terciální zrcadlo M3.      

Polotovar sekundárního zrcadla musí během příštího roku projít procesem pomalého chladnutí a mechanického i tepelného opracování. Teprve pak bude připraven pro finální úpravu přesného tvaru a leštění, které – dohromady s dalšími testy – provede francouzská společnost Safran Reosc (ann16045). Tvar zrcadla po broušení a leštění se na celé optické ploše nebude odchylovat od požadovaného tvaru o více než 15 nm (15 miliontin milimetru).

Po dokončení a instalaci bude zrcadlo M2 zavěšeno nad mohutným segmentovým primárním zrcadlem dalekohledu ELT, kde bude tvořit druhý člen nové pětiprvkové optické konstrukce. Toto zrcadlo je silně zakřivené a má asférický tvar, proto jeho výroba a testování představují mimořádně náročný úkol.

Poznámky

[1] Materiál Zerodur® byl vyvinut v 60. letech 20. století pro astronomické dalekohledy. Jeho hlavní předností je především téměř nulová roztažnost i při značných výkyvech teploty. Je také odolný proti chemikáliím a je možné ho leštit s vysokou přesností. Mnoho teleskopů na celém světě využívá zrcadla z tohoto materiálu po celá desetiletí, včetně dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Marc Cayrel; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6685; Email: mcayrel@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1715



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO, ESO/ELT


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »