Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito
Jiří Srba Vytisknout článek

Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito

Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT
Autor: SCHOTT/ESO

Firma SCHOTT (Mainz, Německo) dokončila odlévání kotouče pro sekundární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT. Hotové zrcadlo bude mít průměr 4,2 m a bude vážit 3,5 tuny. Půjde o největší sekundární zrcadlo, jaké bylo dosud osazeno v dalekohledu, a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.

Dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope) se segmentovým zrcadlem o průměru 39 m se stane největším teleskopem svého druhu na světě. První světlo by optikou tohoto přístroje mělo projít v roce 2024. Odlitím sekundárního zrcadla M2, které je větší než primární zrcadla řady současných profesionálních vědeckých dalekohledů, se podařilo dosáhnout významného milníku při stavbě tohoto unikátního přístroje.

Polotovar zrcadla je blok (kotouč), odlitý v tomto případě ze sklokeramického materiálu Zerodur® [1]. Odlitek bude následně vybroušen, vyleštěn a pokoven do finální podoby zrcadla. V lednu 2017 podepsali ESO a firma SCHOTT kontrakt na výrobu polotovaru pro zrcadlo M2 (eso1704). ESO v tomto případě těží z plodné dlouholeté spolupráce s firmou SCHOTT, která rovněž vyrobila hlavní zrcadla o průměru 8,2 m, dnes používaná v dalekohledech VLT (Very Large Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile (ann12015). SCHOTT, producent mimořádných a kvalitních astronomických výrobků, již dodal polotovar pro deformovatelné tenké zrcadlo M4 (ann15055), které se stane čtvrtým členem optického systému dalekohledu ELT, a dodá rovněž terciální zrcadlo M3.      

Polotovar sekundárního zrcadla musí během příštího roku projít procesem pomalého chladnutí a mechanického i tepelného opracování. Teprve pak bude připraven pro finální úpravu přesného tvaru a leštění, které – dohromady s dalšími testy – provede francouzská společnost Safran Reosc (ann16045). Tvar zrcadla po broušení a leštění se na celé optické ploše nebude odchylovat od požadovaného tvaru o více než 15 nm (15 miliontin milimetru).

Po dokončení a instalaci bude zrcadlo M2 zavěšeno nad mohutným segmentovým primárním zrcadlem dalekohledu ELT, kde bude tvořit druhý člen nové pětiprvkové optické konstrukce. Toto zrcadlo je silně zakřivené a má asférický tvar, proto jeho výroba a testování představují mimořádně náročný úkol.

Poznámky

[1] Materiál Zerodur® byl vyvinut v 60. letech 20. století pro astronomické dalekohledy. Jeho hlavní předností je především téměř nulová roztažnost i při značných výkyvech teploty. Je také odolný proti chemikáliím a je možné ho leštit s vysokou přesností. Mnoho teleskopů na celém světě využívá zrcadla z tohoto materiálu po celá desetiletí, včetně dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Marc Cayrel; ESO; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6685; Email: mcayrel@eso.org

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1715



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO, ESO/ELT


24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

testovaci fotka

testovací fotka

Další informace »