Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Solarografie - fotografie nonstop

Solarografie - fotografie nonstop

Solarografie, výstava Macieje Zapiora

Dovolujeme si Vás pozvat v úterý 10. 9. od 17 hodin na vernisáž výstavy Solarografie - fotografie nonstop autora Macieje Łukasze Zapióra. Událost proběhne ve veřejném prostoru v Galerii Nonstrop v ulici Malá Lazebnická v Jihlavě. Výstava potrvá do konce října. Solarografie je fotografická technika, která používá extrémně dlouhé expoziční doby. Tyto časy se mohou pohybovat v rozmezí od několika dnů do několika měsíců či let. Solarografie je variantou fotografie tzv. dírkovou komorou (angl. „Pinhole photography“), přičemž jako fotocitlivý materiál používá černobílý fotografický papír, který se poté neustaluje, ale většinou rovnou skenuje do počítače, což zachová zajímavé barevné podání snímku.

Výstava fotografií astronoma Macieje Łukasze Zapióra díky Solarogafické technice mapuje cestu Slunce a vizualizuje součet času. Pohrává si s naším lineárním vnímáním času, může být kaluží, či světelným mostem. Autor je astronom, vědec, který jako umělec bádá nad podstatou reality. Máme v minulosti řadu osobností, které v umění využívaly vědecké metody, vzpomeneme na Leonarda, Michelangela, či Bohumila Kubištu, který matematicky kalkuloval obrazové kompozice, či si vzpomeneme na průnik Mandelbrotových fraktálových vzorců na stěny galerií, generující zdánlivě podobnou vizualitu, důvěrně známou, pokaždé odlišnou. Solarografie generuje s tvůrčí proměnou podobný fotografický obraz, pokaždé odlišný.

Technika solarografie byla vynalezena a po světě rozšířena třemi umělci Diegem Lópezem Calvínem (Španělsko), Pawłem Kulou a Sławomirem Decykem (Polsko) v rámci projektu Solaris 2000. Účelem projektu bylo nepřerušené a současné pozorování trajektorií Slunce po obloze v různých částech světa pomocí podomácku vyrobených kamer. Kamery si vetšinou vyrábí z hliníkových plechovek od nápojů.

Na každém solarografickém snímku se objeví více či méně zakřivených, kontinuálních nebo přerušovaných čar. Jsou to denní dráhy Slunce po obloze přerušované obdobími oblačnosti. V případě, že expozice probíhají od jednoho slunovratu do druhého, na obrazu se zaznamenají všechny možné polohy Slunce. Více informaci česky nebo podrobněji o technice včetně filmů: http://analemma.pl/solarygrafia---solargraphy

Výstava v Malé Lazebnické v Jihlavě potrvá do konce října 2019.

---

Galerie Nonstrop je ale otevřený venkovní prostor ve středu historického města Jihlavy, v němž představy o umění nenarážejí na strop, ale dějí se ve vztahu k místně specifickým podmínkám. 

Galerie je situována v ulici Malá Lazebnická, která je charakteristická velmi úzkým půdorysem středověké soutky a členitými fasádami okolních domů. Ulička vede z dolní části hlavního náměstí k hradebnímu prostoru u farního kostela sv. Jakuba, v blízkosti památného vzrostlého buku. Prozatím je galerii vymezena asi třetinová část uličky, ústící ke kostelu. 

Pozvánka do Galerie Nonstrop v Jihlavě
Pozvánka do Galerie Nonstrop v Jihlavě

Galerie je zaměřena na prezentaci současného umění ve venkovním veřejném prostoru, je výzvou pro umělecké projekty, které bezprostředně reagují na genius loci tohoto místa a na otevřené povětrnostní podmínky. Galerie Nonstrop otevírá cestu k diskuzi o veřejném prostoru ve vztahu k současnému umění, v širším chápání o funkci umění ve veřejném prostředí. Pravidelnými výstavami chceme vnášet nové podněty do společnosti a podnítit nové úvahy veřejnosti nad sousobým uměleckým projevem.

Svojí činnost zahajuje první výstavou v březnu 2017. Provozovatelem celoročního provozu Galerie Nonstrop je statutární město Jihlava.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Maciej Zapiór, Výstava, Solarografie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »