M31_MMyslivecLéto pomalu končí a Lyra s Labutí a Orlem opouštějí hvězdné pódium, aby je uvolnili dalším aktérům vesmírných představení. Co tedy může naprostý začátečník vidět na podzimní hvězdné obloze? Pod dobrou oblohou je toho spousta i pouhým okem. My se ale podíváme pomocí malého hvězdářského dalekohledu nebo i triedru. Prvním z na podzim dobře viditelných souhvězdí, které si představíme, je Andromeda.
Trocha historie
Všichni známe pověst o Perseovi a hlavě Medůzy, pomocí které zachránil krásnou princeznu před spáry mořské obludy. Tou princeznou měla být právě Andromeda, dcera krále Cefea a královny Cassiopeii(dvou na podzim také dobře viditelných souhvězdí).
Název souhvězdí Česky: Andromeda Latinsky: Andromeda Latinsky - zkratka: And Francouzsky: Andromède Španělsky: Andrómeda Anglicky:Andromeda
V některých zdrojích najdeme i anglické označení "The chained maiden" což znamená "připoutaná dívka".
Poloha a viditelnost souhvězdí
V některých svých pozorováních popisuji Andromedu jako jedoucí na okřídleném koni. Tím koněm je Paegas, bájný to oř Perseův. Je tedy jasné, že se nachází hned v sousedství souhvězdí Paegasa, jehož nápadný čtverec na podzimní obloze podle mapky lehce naleznete. Pokud patříte mezi pozorovatele, kteří se drží nebeských souřadnic, k vyhledání můžete použít níže uvedenou tabulku nejjasnějších hvězd. Sousedními souhvězdími jsou Cassiopeia, Perseus, Trojúhelník, Ryby, Paegas a Ještěrka.
Zajímavé objekty a tipy na pozorování Galaxie M31 (Velká galaxie v Andromedě) - Jedna z nejjasnějších a nejbližších galaxií na obloze. Ve vzdálenosti něco přes 2miliony světelných let ji spatříte asi 7 stupňů nad hvězdou beta AND (Mirach). Pod dostatečně tmavou oblohou ji uvidíte i neozbrojeným okem. Triedr je ovšem více než vhodný přístroj. Ukáže galaxii v téměř celé její velikosti. Spirální ramena vám vyplní zorné pole triedru úplně celé a ještě se budou okraje schovávat mimo něj. Velmi jasné jádro uvidíte hned. Na okraje si musíte chvilku počkat, ale věřte, že tam budou.
Dvě galaxie M32 a M110 - Dvě satelitní galaxie velké M31. M32 je patrná jako rozmazaná hvězda v ramenech M31, M110 je oválná mlžinka těsně vedle spirálních ramen M31. Jasnost M110 i M32 je 8,1mag.
Modrá sněhová koule NGC 7662 - Malá planetární mlhovina o jasnosti 9,16mag bude cílem pro větší dalekohledy řekněme o průměru 20 a více cm.
Almaak - Krásná barevná dvojhvězda, viditelná i v malých dalekohledech. Složky jsou od sebe 9,7" vzdáleny. Jasnější z nich je oranžová, slabší zelená. Obě jsou od nás 350 sv. let daleko. Vizuální magnituda je 2,1.
NGC 891 - Spirální galaxie pozorovaná z boku s jasností 10,8mag.
NGC 752 - jasná otevřená hvězdokupa, kterou naleznete asi 5 stupňů od GAMA AND. Na obloze se jeví poměrně velká, proto je třeba použít menší zvětšení.
S AND - Supernova v galaxii M31, která zazářila na nebi před dalekohledem Ernsta Hartwiga v roce 1885. Hvězda dosáhla jasnosti kolem 6mag a mohla být tedy pozorovatelná pouhým okem jako jedna z mála hvězd v cizí galaxii.
Mapa souhvězdí AND Mapa Andromedy - Zdroj Atlas MAG-7
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
