Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Souhvězdí Andromeda

Souhvězdí Andromeda

M31_MMyslivec
M31_MMyslivec
Léto pomalu končí a Lyra s Labutí a Orlem opouštějí hvězdné pódium, aby je uvolnili dalším aktérům vesmírných představení. Co tedy může naprostý začátečník vidět na podzimní hvězdné obloze? Pod dobrou oblohou je toho spousta i pouhým okem. My se ale podíváme pomocí malého hvězdářského dalekohledu nebo i triedru. Prvním z na podzim dobře viditelných souhvězdí, které si představíme, je Andromeda.

Trocha historie
Všichni známe pověst o Perseovi a hlavě Medůzy, pomocí které zachránil krásnou princeznu před spáry mořské obludy. Tou princeznou měla být právě Andromeda, dcera krále Cefea a královny Cassiopeii(dvou na podzim také dobře viditelných souhvězdí).

Název souhvězdí
Česky: Andromeda
Latinsky: Andromeda
Latinsky - zkratka: And
Francouzsky: Andromède
Španělsky: Andrómeda
Anglicky: Andromeda

V některých zdrojích najdeme i anglické označení "The chained maiden" což znamená "připoutaná dívka".

Poloha a viditelnost souhvězdí
V některých svých pozorováních popisuji Andromedu jako jedoucí na okřídleném koni. Tím koněm je Paegas, bájný to oř Perseův. Je tedy jasné, že se nachází hned v sousedství souhvězdí Paegasa, jehož nápadný čtverec na podzimní obloze podle mapky lehce naleznete. Pokud patříte mezi pozorovatele, kteří se drží nebeských souřadnic, k vyhledání můžete použít níže uvedenou tabulku nejjasnějších hvězd. Sousedními souhvězdími jsou Cassiopeia, Perseus, Trojúhelník, Ryby, Paegas a Ještěrka.

Zajímavé objekty a tipy na pozorování
Galaxie M31 (Velká galaxie v Andromedě) - Jedna z nejjasnějších a nejbližších galaxií na obloze. Ve vzdálenosti něco přes 2miliony světelných let ji spatříte asi 7 stupňů nad hvězdou beta AND (Mirach). Pod dostatečně tmavou oblohou ji uvidíte i neozbrojeným okem. Triedr je ovšem více než vhodný přístroj. Ukáže galaxii v téměř celé její velikosti. Spirální ramena vám vyplní zorné pole triedru úplně celé a ještě se budou okraje schovávat mimo něj. Velmi jasné jádro uvidíte hned. Na okraje si musíte chvilku počkat, ale věřte, že tam budou.

Dvě galaxie M32 a M110 - Dvě satelitní galaxie velké M31. M32 je patrná jako rozmazaná hvězda v ramenech M31, M110 je oválná mlžinka těsně vedle spirálních ramen M31. Jasnost M110 i M32 je 8,1mag.

Modrá sněhová koule NGC 7662 - Malá planetární mlhovina o jasnosti 9,16mag bude cílem pro větší dalekohledy řekněme o průměru 20 a více cm.

Almaak - Krásná barevná dvojhvězda, viditelná i v malých dalekohledech. Složky jsou od sebe 9,7" vzdáleny. Jasnější z nich je oranžová, slabší zelená. Obě jsou od nás 350 sv. let daleko. Vizuální magnituda je 2,1.

NGC 891 - Spirální galaxie pozorovaná z boku s jasností 10,8mag.

NGC 752 - jasná otevřená hvězdokupa, kterou naleznete asi 5 stupňů od GAMA AND. Na obloze se jeví poměrně velká, proto je třeba použít menší zvětšení.

Hvězdy v souhvězdí
OznačeníJméno hvězdyRADECJasnost
Alpha ANDAlpherat0h08m23.30s +29°05‘26.0"2,06 mag
Beta ANDMirach1h09m43.90s+35°37‘14.0"2,06 mag
Gama ANDAlmaak2h03m54.00s+42°19‘47.0"2,16 mag
Delta ANDSadiradra0h39m19.70s+30°51‘39.0"3,27 mag
51 AND---1h37m59.60s+48°41‘55.6"3,57 mag
Zeta AND---0h47m20.30s+24°16‘02.0"4,06 mag
Ypsilon AND---1h36m47.80s+41°24‘20.0"4,09 mag
Epsilon AND---0h38m33.30s+29°18‘42.0"4,37 mag
Omega AND---1h27m39.40s+45°24‘24.0"4,83 mag


Moje pozorování týkající se objektů v Andromedě
http://www.astroam.estranky.cz/clanky/pozorovani/dalsi-pozorovani-s-ed-80
http://www.astroam.estranky.cz/clanky/pozorovani/geminidy-a-hvezdokupy-ve-vozkovi-_triedr-10x50_

Nejznámější proměnné hvězdy
Označenímin.magmax.magRADECTyp proměnné
R AND5, 814, 9 0h24m30s+38°34‘38.0" magMira
S AND5, 8< 16v M31v M31Supernova(SNI)

S AND - Supernova v galaxii M31, která zazářila na nebi před dalekohledem Ernsta Hartwiga v roce 1885. Hvězda dosáhla jasnosti kolem 6mag a mohla být tedy pozorovatelná pouhým okem jako jedna z mála hvězd v cizí galaxii.

Mapa souhvězdí AND
Mapa souhvězdí AND
Mapa Andromedy - Zdroj Atlas MAG-7








M31_MMyslivec
M31_MMyslivec
M31 od Martina Myslivce - Astrofotografie







Zdroj části informací :WIKIPEDIA





O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »